Transimix 102

[honza-K.]

Zatím tento mix používám než seženu něco lepšího. Teď se ale objevil problém. Na výstupu pultu je docela nepříjemné rušení. Myslel jsem, že to dělají mikrofonní vstupy nebo linka, ale ne, je to jen na konci. Nevíte někdo prosím vás, co by to mohlo být, případně jak to odstranit? Budu moc rád za vaše odpovědi.

[Petr Z.]

Jak přesně se ono "rušení" projevuje? Brum, šum, praskot?
Pokud s něčím potřebujete poradit, tak je dobré uvést aspoň charakter problému, ne jenom vnější projevy...

[honza-K.]

Jako šum to není, ale ani jako brum. Je to jako když chytnete do ruky jack, jako takové vrnění, jestli víte co myslím.

[Otas]

Pokud nepokazili ve výrobě návrh, nebo někde neupadl drátek, tak holt prostě odešly - vyschly kondenzátory v napájení, mají na to věk .

[honza-K.]

Jo, to mě nenapadlo. To znamená, že kdybych připojil stejnosměrné napajení, tedy už vyhlazené, tak by to mělo přestat?

[honza-K.]

Sorry, že jsem otravoval. Problém vyřešen! Mám mix se zesilovačem propojenej levnym prodlužovacím kabelem a přišel jsem na to, že není stíněnej. Když to propojím bez něj, rušení je pryč. Díky za váš čas a ještě jednou se omlouvám.

[maro]

Ty používáš prodlužovačky se stíněným kabelem? pro 230V ? V práci používáme stíněné kabely pro vysoké napětí od měničů k trakčním motorům, kvůli EMC.. Ale pro 230V, 50Hz...no jestli se ti to vyplatí tak proč ne.


Tak když to propojis bez něj. Jako bez kabelu, tak je rušení pryč. To je jasné, nehraje to vůbec

[Otas]

Maro,
tak to tam Honza-K. nenapsal a snad ani nemyslel, doufám....
Nejspíše myslel signálový kablík mix-zesilovač. Pak by bylo pochopitelné, že mu to bručelo.
A nebo že by šlo o kabel 230 V bez zemnění?
Pár slůvek: prodlužovák, stínění ... a záhada (alespoň pro mne) je na světě

[honza-K.]

Myslel jsem prodloužení signálové cesty. Proboha, kdo by měl stíněnou prodlužovačku na 230 V?

[Petr Z.]

Ještě vznikne spousta zbytečných dalších příspěvků jen proto, že se tazatel neumí kloudně vyjádřit a vlastně ani neví, co by chtěl..To je pak těžké.
Člověk se ptá "je to brum, nebo šum" a on Vám odpoví "no je to jako když chytnete jack do ruky, takové to vrnění".
To už jsou ta děcka dnes tak hloupá a neschopna se vyjádřit?

[honza-K.]

A jak to mám asi popsat?

[Petr Z.]

honzo-K, to je jednoduché a odteď už budete vědět, co je co :
Když vezmeš do ruky špičku "živého" jacku, tedy na kabelu, kde je jeho druhý konec připojen do mixu a vstup je zesílen, tak se do vstupu indukuje /mimo všeho dalšího svinstva/ hlavně dobře slyšitelný, nízký kmitočet 50Hz, pocházející z vyzařování síťových rozvodů okolo - ve zdi i prodlužovaček. Lidské tělo funguje jako dobrá plošná anténa a je celkem dobře vodivé. Uchopením jacku za špičku tak vlastně těch 50Hz, vyzařovaných ze síťových rozvodů přivedete na vstup.
Takže teď "termínový" trénink : My zkušenější všem těm nízkým rušivým kmitočtům o několika desítkách až stovce Hz, co akusticky "bučí, bručí, hučí, vrčí, duní" říkáme jednoduše brum, protože ten termín nejlépe vystihuje akustický efekt, který jej provází. Představ si pod tím třeba bručení medvěda, co se Vás zrovna chystá sežrat
Často - jako ve Vašem případě - může těchto 50Hz mít akustickou podobu "bzzzz", tedy bzučení bez té "basové" složky 50Hz.
Takto se projevuje špatné stínění vstupních kabelů či vstupů s menší citlivostí a na nižších impedancích, okolo 300mV až 1V na impedancích okolo 10-20 kiloohmů. Malá vstupní impedance vstupu spolu s "nedostatečnou" kapacitou těla zde působí jako hornopropustný filtr /jakoby vstupní kondenzátor o nedostatečné kapacitě/ a na vstup se nepřenáší oněch základních 50Hz, ale spíše jen ty ostřejší hrany více či méně zkresleného sinusového kmitočtu 50Hz. Pokud by jste se na průběh síťového napětí podíval dosti rychlým osciloskopem, zjistil byste, že oněch 50Hz má sinusový průběh jen přibližný a obsahuje hodně "zubů", na jejichž náběžných a sestupných hranách vznikají sekundární rušivé impulsy. Jsou podstatně slabší než základních 50Hz, mají stejnou periodu, ale impulsní průběh, který snadno prochází i "nedostatečnou kapacitou" - a toť ono vysoké "bzzzz".
Vstupy nástrojových zesilovačů, které mají vysokou vstupní impedanci okolo 0,5-1 megaohmu už ale těch 50Hz přenesou i s "basovou" složkou a s membránami basových reproduktorů to dokáže pěkně zamávat.
Pak se ještě jako rušivý signál může vyskytovat šum. Ten termín sám o sobě dokonale vystihuje tento rušivý akustický efekt - silně připomíná syčení vzduchu z hadice, někdy šumění vody, splavu, nebo i nalévání coly do skleničky. Šum vzniká jen v elektronice, na polovodičových přechodech a boj proti němu je velmi těžký, nikdy není 100% úspěšný, vždy tam i v nejlepších analogových obvodech něco maličko zůstane.
Pak se ještě mohou vyskytovat méně častá rušení, jako pravidelné rytmické vrčení vyššího kmitočtu, okolo 200Hz, pocházející z elektrovodné sítě. Produkují jej výkonné vysílače HDO /hromadného dálkového ovládání/ rozvodných podniků, vysílající po všech třech fázích elektrovodné sítě. Tento signál se používá pro hromadné dálkové ovládání odběrových tarifů po síti a další služby rozvodných firem. Často ochotně proniká přes síťové transformátory i analogové zdrojové části a tam, kde se vyskytne ve velké intenzitě /poblíž nějaké velké energetické rozvodny/, tak není vůbec jednoduché se jej zbavit.
Často se vlivem špatného stínění kabelů do citlivých vstupů může vyskytnout tzv. vf rušení. Projevuje se zvýšeným šumem a velmi pravidelně obsahuje demodulovaný signál blízkého AM rozhlasového vysílače. Špatným stíněním kabelu, nebo nevhodným kostřením či absencí vf filtrů na vstupech se dostane až na nejbližší polovodičový přechod, který zafunguje jako usměrňovač/demodulátor AM a výsledkem je v nějaké hlasitosti aparaturou nežádaně reprodukovaný program daného silného vysílače.
Další rušení, jako impulsy tatadatadata, vysílané MT asi sám znáte. To je opět naindukovaný vysílací výkon MT do kabelu či vstupu, který je o dost nebezpečnější, než všechna jiná rušení. Vf pole MT má při malé vzdálenosti od rušeného zařízení /třeba MT položený na mixpultu/ obrovský výkon a je schopno svou vf energií poškodit citlivé vstupy, případně vysokou intenzitou akustických pulsů i poškodit reproduktory.
Mohou se vyskytnout i jiné zdroje vf rušení, např. od digitální části některého přístroje, případně i silných WiFi vysílačů a vysílačů všeho možného, co dnes funguje bezdrátově. Někdy se to projeví jen mírně zvýšeným šumem, někdy nic nešumí, ale indikátory mixů či zesilovačů i bez akustického signálu ukazují nějakou hodnotu.
A někdy to bývá vf rušení na kmitočtu, jeho harmonické, nebo kmitočtu vzniklém interferencí s jiným, jehož frekvence je jen o něco málo výše, než je konec našeho akustického pásma /třeba 30kHz, které už neslyšíme, jen netopýři a psi/ a které bohužel lepší aparatury ještě dokáží s plným výkonem přenést. V praxi je tohle velmi nebezpečné, projevuje se to opět "záhadnými" výchylkami indikátorů vybuzení, někdy až na dorazu a bohužel často i spálenými výškovými reproduktory v soustavách. Někdy stačí u velmi širokopásmových zesilovačů i "upadlé" stínění či u dobrého mixpultu volný konec na zemi a zesílený vstup, nepříznivá konstelace hvězd v podobě tohoto typu vf rušení a "naprosto záhadně, vždyť jsme nehráli" odejdou výškové reproduktory a ze zesilovačů se někdy skoro kouří, nebo jsou v klidu horké.
Moderní aparatury s tímto vším počítají a jsou na svých vstupech i výstupech opatřeny více či méně účinnými vf filtry, takže to, co je popisováno v předposledním odstavci by se už nemělo stávat /ale občas ano/. Starší aparatury, mezi které patří i Transimix 102B, nepočítaly s takovou úrovní elektromagnetického smogu, jaký je dnes v éteru přítomen. Žádné větší a účinnější filtry na vstupech ani výstupech nemají, u "těch lepších" to zpravidla byl jen jeden odpor a kondenzátor, které stačily na odfiltrování vf pole tehdejších AM vysílačů - a nic dalšího vysokofrekvenčního kromě TV zde nebylo.
Pro dnešní podmínky se ale i tyto starší kousky dají celkem snadno upravit tak, aby na současný elmg. smog nebyly tolik citlivé. Ovšem "živý" jack držený v ruce ničím odfiltrovat nejde, to upozorňuji předem

honzo-K, já TM102B mám a našel jsem k němu i nějakou dokumentaci a hodně fotek, které by Vám mohly pomoci k tomu, aby tento pult v rámci své koncepce a jednoduchosti fungoval co nejlépe. Všiml jsem si, že máte verzi s externím zdrojem. Vězte tedy, že pult se má napájet stejnosměrným, velmi dobře vyfiltrovaným a nejlépe stabilizovaným zdrojem o napětí 30-36V s možností odběru proudu 0,6A. Já mám verzi s interním zdrojem, který je řešen jako asi 20VA transformátorek s napětím 2x24V, odrušeným usměrňovačem a následujícími RC filtry s velkými kondenzátory, celkem 2.000uF. Nejvíc proudu v tomto mixpultu paradoxně sežerou dvě žárovky 24V/0,1A, které prosvětlují stupnice měřičů úrovně. Pokud je ve Vaší verzi prosvětlené nemáte a nejsou tam žárovky, pak by stačil zdroj i slabší, kolem 0,4A. Série TM102B bez interních zdrojů, jejíž exemplář máte nejspíš Vy, byla určena pro napájení z pomocného stabilizovaného zdroje, vestavěného v zesilovači TW200 Stereo, se kterými tyto pulty původně nejčastěji spolupracovaly. Zdroje v TW200 dávaly 32V/1A a jejich napětí bylo vyvedeno na kolík 4 vstupních konektorů. V pultech TM102B bez vestavěného zdroje by měl vést červený vodič +32V nejen na napájecí zásuvku "cinch", ale i na výstupní konektor kanálu A, na kolík č.4. Potom stačilo TM102B i TW200 Stereo propojit standardní pětižilovou stíněnou šňůrou a pult byl napájen z jednoho z výkonových zesilovačů.
Pokud Vám to honzo-K k něčemu bude, mohl bych zkusit všechny dokumenty zazipovat a třeba uložit na nějaké úložiště - je toho hodně a mailem by to asi neprošlo.

Mou snahou bylo vnést trochu světla do výše zmiňovaných pojmů a ve snaze to vysvětlit trošku podrobněji jsem to přehnal s délkou..
Omlouvám se za otravně dlouhé čtení. Měl jsem prostě pocit-dojem, že by to bylo dobré vysvětlit, minimálně pro ty méně zkušené. Pokud by to adminovi vadilo, nechť příspěvek smaže, nevadí mi to.

[Petr Z.]

Aha - nevšiml jsem si na předchozí straně obrázku s napájecí zásuvkou. Takto označenou jsem ji nikdy neviděl, je to nejspíš nějaká nejnovější - poslední verze, která už má univerzální napájení AC i DC napětím. U verze, od které mám fotky pořízené při generálce byla podobná zásuvka, ale celkem vachrlatá pertinaxová a u ní pouze těch 30-36V ss/0,6A. Ve Vašem pultu tedy bude vlastní usměrňovač, filtrace i stabilizace, pokud jde napájet jakkoliv. Na přepětí nad 48V ss bych si ale dal dobrý pozor - výstupní jednotky, jednotka echa a zesilovače měřičů jsou osazeny tranzistory KC507, jenž mají katalogové dovolené napětí Uceo=45V. Ve výstupních jednotkách jsou emitorové sledovače a na těchto tranzistorech je tedy téměř plné napětí zdroje, stejně tak jsou na tom sledovače zesilovačů pro měřiče úrovně. Nic na tom nebezpečí průrazu nemění ani fakt, že některé kusy KC507 snášejí až 75V i více - ale jen některé. Může se ale klidně stát, že zrovna bude na některé pozici osazen kus /či zestárlý/, který bude těch 45V sotva snášet a při vyšším napětí se může prorazit. Pult už není nejmladší, podle mých informací byly poslední kusy vyrobeny v roce 1981. Nejmladším pultům je tedy letos přesně 35 let a za tu dobu je v přístroji tolik součástek mimo své toleranční meze, že je celkem zázrak, že některé exempláře v původním stavu ještě vůbec nějak fungují. Píši to hlavně proto, že jsem měl několik let s panem J. Jandou a Elektronikou něco společného. Spolehlivě vím, že se ve výrobě, byť malosériové, téměř nikdy součástky nijak neselektovaly - ostatně ani nebylo moc z čeho, v některých letech byli rádi, že vůbec nějaký materiál dostali. A jeden čas tam právě kvůli úzkému sortimentu a nedostatku materiálu docházelo někdy až k technicky nechutným improvizacím.
Dejte si tedy na to napájení dobrý pozor, ať Vám nějaká napěťová špička ze sítě něco v pultu neprovede. Opravy v pultu jsou příšerně pracné, kvůli demontáži kteréhokoli vstupního modulu je potřeba rozpájet celou sběrnici, demontovat všechny knoflíky a sundat horní panel /matice potenciometrů jsou pod ním/, čištění potenciometrů je ještě horší, je to opravdu hrozná otrava. Pult je sice výrobně-mechanicky poměrně jednoduchý, ale kvůli blbému přístupu téměř ke všemu to vypadá, jako by nikdy nikdo nepočítal s žádnou opravou.

[honza-K.]

V noci jsem se vrátil z dovolené a teprve teď jsem si přečetl vaše zprávy. Děkuji moc za vysvětlení jednotlivých rušení. Za dokumentaci TM102B bych byl opravdu velmi rád. Našel jsem sice něco na internetu, ale to je skoro nečitelné. Máme s kamarádem začínající kapelu a momentálně si nemůžu dovolit nic lepšího pořídit. Chtěl bych, aby mi Transimix sloužil co nejlépe. Předem děkuji za odpověď.

[honza-K.]

Petr Z., prosím ozvěte se.