QSA 400 - zkušenosti?

Marcel 276 · Příspěvek od **Marcel 276** » pon 08. srp 2016 21:31:15

zdravím všechny, mám dotaz na zesilovač QSA 400, mám možnost ho pořídit za babku (opravdu malou babku) Potřebuji něco do zkušebny na odposlechy pro zpěv a ak.kytau. Na co si mám dát u zesilovače pozor, co na něm odchází nejvíce a jaké škody většinou způsobí ? Je nějaký dobrý servis v Praze ? Díky moc za radu Marcel

Petr Z. · Příspěvek od **Petr Z.** » úte 09. srp 2016 15:34:02

Zesilovače řady QSA jsou ten opravdu nejnižší level toho, čemu se ještě dá nějak říkat koncový zesilovač.
Za babku se prodávají proto, že jsou i v amatérském nasazení velmi poruchové a zpravidla je s jejich poruchou /průraz koncových a budicích tranzistorů/ spojena i porucha připojených soustav. Zesilovač totiž z ekonomických důvodů neobsahuje ani tu minimální ochranu soustav proti poškození ss proudem při průrazu koncového stupně. Ekonomické důvody také způsobily, že v této řadě zesilovačů je poddimenzováno prakticky vše, nač se dovnitř podíváte, je to ten nejlacinější čínský materiál, jaký se dal sehnat. Ne náhodou jsou poddimenzovány právě ty dražší a nejvíce namáhané části - koncové tranzistory, transformátor, filtrační kondenzátory, chlazení a ušetřeno je pár centů dokonce i na vstupech - jsou jen nesymetrické, nechráněné ani proti vf, ani přepětí. Zesilovače nemají ani ten nejprimitivněji zapojený limiter či podobný způsob ochrany před masivním přebuzením, je tam přítomna jen LED, která signalizuje dosažení jmenovitého vstupního napětí, ale bez závislosti na napájecím napětí či zátěži.
Typy QSA400 a QSA600 obsahují jen po jednom páru koncových tranzistorů na kanál, kdy u typu QSA600 se z jednoho páru 2SA1943/2SC5200 tahá výkon 200W/4ohm a neodejde to ihned jen proto, že mají tyto zesilovače velmi slabé a měkké síťové transformátory. To dokazuje skutečnost, že např. QSA600 dává zcela shodný výkon do zátěže 4 ohmy i 8 ohmů. QSA400 na tom není lépe, spíše hůře, protože na koncovém stupni je /podle mého zjištění/ osazen jen jedním párem těchž tranzistorů, ale neznačkových, všechny ostatní obvody jsou shodné a shodně osazeny, jako QSA600 až na slabší transformátor a menší elektrolyty.
Pokud máte reprosoustavy, jejichž hodnota přesahuje hodnotu toho zesilovače, pak jej nekupujte, protože právě tento level zesilovačů Vás o ty reprosoustavy dřív či později připraví. Je to přesně ten level zesilovačů, jako se houfně a hromadně prodávají na Aukru pod různými exotickými názvy a které jsou postaveny tak, aby "to nějak hrálo", bez ohledů na nějakou spolehlivost. To vše ostatně signalizuje už i cena těchto výtvorů. Jsou to výtvory, vyráběné zásadně s cílem nějak vytáhnout peníze z kapes i méně majetných lidí, co si nemohou dovolit alespoň Behringer.
Já osobně doporučuji na tuto, ale i jiné obskurní značky úplně zapomenout a chcete-li něco levnějšího, pak doporučuji startovat alespoň na těch Behringerech. Takové EP1500, pro Váš účel výkonné až dost, jsou poměrně spolehlivé, zvukově špatné také nejsou, mají alespoň minimální nutnou výbavu /symetrické vstupy, limiter, ochranu zátěží/ a dají se použité koupit také poměrně levně. Za rok-dva budou ještě levnější, protože skoro všem začíná vadit jejich váha a omezený výkon. Proto přecházejí na mnohem lehčí a "výkonnější" spínané zesilovače a těchto analogových se zbavují dost levně.

Otas · Příspěvek od **Otas** » úte 09. srp 2016 17:34:14

Například QSA 1200 slouží 12. rokem bez vážnější poruchy (jedinou poruchou je zakouslý levý potenciometr hlasitosti) v jednom klubu. Přežila i přehřívání vlivem zkratu ve výhybce bedny (respektive ji tepelná ochrana opakovaně vypínala). Použité trandy (4 páry MJL1302/3281 na kanál) plně postačí - je to výkonově a zvláště SOA mnohem více, než používá Behringer.
Je tam sice časovaná bomba (kondenzátory ve zdroji v sérii), ale překvapivě je to těch 12 let spolehlivý a navíc velmi dobře znějící stroj.
Říká se ale, že nižší kategorie (vč. QSA 400) je na tom podstatně hůře.

Petr Z. · Příspěvek od **Petr Z.** » stř 10. srp 2016 12:32:22

To je důvod, proč jsem psal konkrétně a jen o QSA400 a 600. Já sám vím, že už QSA1000 je úplně někde jinde konstrukčně i úrovní.
Ale dotyčný se ptal konkrétně na QSA400, nikoli na Tvou QSA1200.

Petr Z. · Příspěvek od **Petr Z.** » čtv 11. srp 2016 15:35:51

Tak jsem se mrknul do své "papírové paměti" a zjistil jsem, že první série QSA1000 i QSA1200 byly osazovány ještě originály Toshiba 2SA1302/2SC3281 na střídačku s 2SA1943/2SC5200. Jak jistě víte, Otasi, původní Toshiby 2SA1302/2SC3281 byly co do Pc a SOA úplně něco jiného, než dnes velmi vylepšené MJL1302A/MJL3281A. Píši to proto, že oba zmíněné typy prvních verzí si rozhodně nenechávaly líbit to, co popisujete. Takže Otasi, Vaše QSA1200 je buď už někým přeosazena po první havárii, nebo je tam začali kvůli spoustě reklamací dávat později, v dalších sériích už sami.
Uznejte sám, že výkon 2x600W/4ohm je pro 4 páry původně 150W tranzistorů celkem na hraně, zvláště ve vztahu k použitému napájecímu napětí, kde SOA už nedovoluje odebírat už při 40°C nijak velké proudy. Původní Toshiby 1302/3281 a i dnešní 1943/5200 díky svému Ft nemají SOA u vyšších napětí zrovna příznivou, slušnější část končí při 20°C na 50V/2,5A, kdy by se ještě teoreticky neměly sekundárně či tepelně prorazit. Bylo to a u dnešních 1943/5200 způsobeno poměrně tenkou základnou /1,5mm/ jejich pouzdra TO264, která nebyla schopna absorbovat větší tepelné šoky z čipu a k sekundárním průrazům docházelo tak poměrně často, zvláště u zátěží s vyšší jalovou složkou a z toho plynoucího většího fázového posuvu na zátěžích, kdy se v podstatě větší část výkonové ztráty ztrácí v jalovině.
ONSemi vylepšili 1302/3281 do podoby MJL i MJW skutečně radikálně, což je ostatně vidět i v datasheetu. Jsou v nich použity měděné základny o 1,5mm tlustší a i čip doznal drobných úprav ne v základní topologii, ale ve velikosti čipu. V originál Toshibách 1302/3281 je čip 4,3x4,3 mm, v MJL je čip 5,8x5,8 mm a to je u těchto výkonů spolu s tlustší měděnou základnou a lepším spojem čip-základna velmi znát. Proto si mohli ONS dovolit zvednout Pc až o 50W a samozřejmě mírně jiného průběhu doznala i SOA.
Podobný příklad máme koneckonců i v tuzemsku. Když Rožnov dělal verzi MJ15003, tak nepoužili původní tenkou Fe základnu s měděnou vložkou, nebo pouzdro od KD607, ale rožnováci čip 15003 posadili do futrálu od KD503 - tedy pořádného fláku mědi, na který čip připájeli přímo bez mezivložky, připojili čip 1,5mm měděnými pozlacenými drátisky k vývodům a zadeklili hliníkovým kloboukem. Výsledek je nepřekvapující a to takový, že KD15003 v tzv. hraničních SOA testech přímo v Rožnově převálcovala všech pět použitých vzorků původních MJ15003, z nichž dokonce dva se odporoučely, kdežto všecky KD15003 dělaly, že vcelku o nějakých větších proudech neví. Všech pět nezahořovaných vzorků KD15003 zůstalo zcela neporušených a s minimálními změnami parametrů. Je to dle mého názoru nejlepší výkonový tranzistor, jaký se za celou éru Rožnova podařilo vyrobit a zčásti se to týká i KD503, což je rovněž pekelně odolný tranzistor, vyvinutý v r.1973 z typu 2N5303 na požadavek Vráblí.
Já sám mám se všemi zmíněnými "japonskými" páry bohaté zkušenosti, u Toshiby bohužel hodně negativních s výjimkou moderní dvojice 2121/5949, která je někde úplně jinde se SOA a takoví Quilteráci moc dobře ví, proč je používají.
S výkonovými páry ONS mám zkušenosti veskrze jen pozitivní, zvláště pak se 4MHz typy MJ21195/21196 v TO3, ale i v TO264, které jsou podle mých zkušeností prakticky nezničitelné a to dokonce i v tak havarijních případech, kdy dojde k průrazu budičů. Ale samozřejmě toho poměrně hodně vydrží i 30MHz typy MJL-MJW díky výrobcem daným rezervám.
Je jasné, že 4MHz páry mají díky tlustší bázi a robustnějším čipům mnohem lepší SOA, než rychlé 30MHz páry s bází úzkou a čipem, náchylným k lokálním přehřívání.
Takže ano, QSA1200, osazená 4 páry MJL1302A/3281A s velkými rezervami i od výrobce jsou schopny přežít i drsnější provoz do mizerných zátěží či i do zkratu, v tomto typu je proti QSA1000 poněkud jinak řešena nadproudovka, která dle mých záznamů omezí při tvrdém zkratu odebíraný proud ze zdroje asi na 3,3A, což jsou čtyři 200W páry ve spolupráci s naplno běžící ventilací schopny rozptýlit i ustát. Pokud byste tam ale Otasi měl to, co tam dávali původně, tak by bylo hodně zle.

Ale má "papírová paměť" tvrdí, že QSA400 i 600 mimo jiných, celkem neběžných poruch /náhlé průrazy budičů i dif. vstupů/ byly po přeosazení na MJL schopny rozumné životnosti i při tom jednom páru. Nic to ale nemění na faktu, že oba nejnižší typy byly vyrobeny ze sračkového materiálu, což může potvrdit Frantik, který jednu QSA600 tuším "tuningoval".

Otasi, ze sériových elektrolytů bych vůbec neměl obavy, pokud jsou dvojice sériových elytů překlenuty dostatečně tvrdým odporovým děličem /jako že v 1200 jsou/, kterým teče příčný proud nejméně 3x větší, než je nejvyšší dovolený svodový proud elytů. Pak se napětí na elytech podělí pěkně fifty fifty a lze tím i ušetřit. Pokud je napájecí napětí např. rovných +/-100V, tak je pro bezpečnost nutno použít buď zákaznické typy na 120V, nebo sériové na 160V, což je oboje pekelně drahé. Ale elyty s dvojnásobnou kapacitou, ale pouze na 63V, spojované do série a použity na 100V jsou i se započtením ceny výkonového děliče stále levnější i spolehlivější, než drahé vysokonapěťové typy. A pro 100V použití mají dva sériové 63V kondy dostatečnou rezervu i pro hodně zvýšené napětí sítě. Vysokonapěťové typy jsou ještě ke všemu v komerční sféře v omezených kapacitách asi do 3.300uF a dál už jen průmyslováky s cenami, nad kterými se protočí panenky.
Sériové řazení nízkonapěťových elytů používala spousta firem, mj. v minulosti i Dynacord, Zeck, FBT a další a neměli s tím vůbec žádné potíže. Tohle je Otasi opravdu to poslední, co bych považoval za "kurvítko" či dokonce "časovanou bombu" - ani omylem. Pokud někdo použije nepajcovaný Rubycon, Nichicon, Panasonic, Nippon, Elnu, CDL či další "lepší" značky, není se vůbec čeho bát a pokud bych chtěl ještě dále zvýšit spolehlivost zařízení, které za to alespoň trochu stojí, pak bych šel po zmíněných pajcech polovodičů od budičů zpátky až ke vstupům konců. Od zmíněných druhů pajcovaných polovodičů prostě nelze očekávat to, co od originálů a je rozumné je využívat /když už není zbytí/ na 50% všech mezních údajů a ani tehdy si nikdo není jist, že nedojde k maléru. Malé tranzistory TO92 a TO126 jsou korunové položky a kompletní výměna v obou kanálech třeba QSA600 nemůže stát víc, než stokorunu, není tam nic extra speciálního, spíš naopak.

Daleko větším kurvítkem a časovanou bombou je neznačkový, kdovíjakou druhovýrobou ve špinavé chatrči pouzdřený, blbě hermetizovaný tranzistor TO92 či TO126, vyrobený v uvedených podmínkách. Je to záměr, není žádoucí, aby takto levně vyrobený polovodič vydržel navěky, ale odešel nečekaně a pokud možno, aby s sebou vzal i mnoho dalšího materiálu, je to dnešní trend.
K hodně podezřelým logům patří ISC, UTC, CDIL a několik dalších "exotic logos". Tyhle součástky jsou skutečně potenciálním prooserem a vysírají se mnohem, mnohem častěji, než např. velké elektrolyty, třebas i průměrné kvality /tedy aspoň Nantongy řady CD268, Multicompy, zčásti Samxony a Jamicony/.

Nedávno jsem měnil v jednom pěkně udělaném zesilovači budicí pár 2SA1930/2SC5171 od ISC, kterému po roce a něco sletělo Uceo zničehonic z původních 180-200V ani ne na 100V. Výsledkem byly zcela náhodné nedestruktivní průrazy /otvírání nadoraz/, vypínání ochran a s tím spojené výpadky pojistek koncových stupňů. Tohle by mě u značkových typů napadlo až jako poslední, ale protože jsem na nich viděl logo ISC, šel jsem rovnou po nich a trefa. Budily 5 párů Toshib 1943/5200 také čertvíjakého původu, už povrchovka ohavných vývodů a matná vložka napovídala, že to originály nebudou..Chtít po takové budicí dvojici budit 5 párů 150W tranzistorů je mírně řečeno prasárna, ale jak vidět, tak i kdysi vynikající a poctivé anglické firmě CITRONIC je to už celkem u prdele, včetně dobrého renomé, které ještě kolem r. 2000 měli.

Uzavřel bych to tím, že pokud má někdo možnost koupit QSA600 v zachovalém stavu, s probitými konci a dobrým trafem a to vše za pětikilo, pak se vyplatí výměna budičů, konců, napěťových korunových tranzistorů, zdrojových i menších elytů, napěťově poddimezovaných keramik, svitků i výkonnějších odporů, aby z toho pak vznikl poměrně slušná zesilovač s poměrně velkou uživatelskou hodnotou.
Ale limitem pro úpravy je oněch pět stovek, tisícovka je už moc.

Otas · Příspěvek od **Otas** » čtv 11. srp 2016 16:00:53

2: Petr Z.: Přál bych si mít tolik času na psaní příspěvků, zaměstnání a kutilské smetí na mém stole mi ho nějak nedává...
Jinak bingo, určitě tam byly varianty 2SA/2SC (je to cca 2 roky, co jsem ho důkladně čistil a v hlavě mi utkvěla pouze čísla) a kupodivu si to nechaly líbit bez následků.