Vyhýbka je vyřešená
Ale neodpustím si trochu technologie letování - komu nestačí tavidlo v běžné SnPb trubičkové pájce, nejspíš dělá někde chybu.
Nejčastěji to je nepřipravený povrch letovaných předmětů, nízká teplota, málo výkonná páječka, nevhodná pájka.
Já letuju asi čtyřicet roků a na běžné letování kabelů, plošňáků ap standardně používám už víc jak dvacet let ERS50 s tenkým hrotem, na plošňák jako je na fotkách, pak nasadím těžší hrot.
Žádné studeňáky se nekonají, žádné přepálené "sople" tavidla se nekonají, pájený spoj je pěkně "rozlitý" a lesklý.
Věřte, že to začíná, ale i končí, přípravou = očištěním letovaného povrchu a nastavením vhodné teploty páječky.
Na materiály jako je nikl, chrom, nerez, hliník je lepší pořídit hotové přípravky.
Z českých třeba Elchemco
I když pro silnější Al vodiče raději používám cupal dutinky
Spoje v našem oboru, kde je základem měď + něco (konektory, součástky s drátěnými vývody...) je vhodné letovat pájkou s přídavkem Cu nebo Ag.
Nedochází k destrukci materiálu vlivem "pohybu iontů" (nikoliv jointů...).
Ty (pájky) lze rovněž získat (a jsou kvalitní) od tuzemských výrobců - Kovohutě Příbram například