od PeBe » ned 05. led 2020 11:57:48
Ano i já jsem skálopevně přesvědčený, že stovka posluchačů si zaslouží kvalitní a (trošku) stereofonní zvuk. Co stovka?! I "pouhých" dvacet posluchačů si to zaslouží!
Troufám si však tvrdit, že ta stovka je spíše zbožné přání, než pravidelná realita. Pokud by to měla být realita, pak nechápu, proč se má zvuk prasit přes různé bastly, to si nezaslouží ani ta dvacka.
V první řadě bych doporučil, aby "v lidech" byl vždy člověk, který si bude říkat honosně zvukař. Jako já. Je mi jasné, že nebude jednoduché takového najít, ale jde to. Třeba u BengaBandu to dělá manželka kapelníka. Ačkoliv hrála v životě tak maximálně na lžíce, naučila se to Venda dělat slušně
Muzikanti na pódiu mají hrát a věnovat se pouze svým nástrojům. Jakoukoliv techniku okolo má ovládat technik, kterému zároveň ta technika patří. Odpadají tak tahanice, pokud někdo odchází, nebo dohadování o tom kdo dal kapele víc a tudíž má dostat víc peněz.
Vzhledem k tomu, že ta naše samohrajková vystoupení probíhají většinou na oslavách a sešlostech všeho druhu, jen to nejsou kocerty, doporučuji hrát od začátku potichu. Tak potichu, aby kapela nerušila hosty. Oni se sešli po dlouhé době a mají si co říci. Chtějí si tedy nejdříve povídat. Dopřejme jim možnost v klidu si pokecat, a netlačme se jim do uší naplno od první noty, aby se nemuseli přeřvávat u baru, nebo netrpělivě očekávat přestávku. Tím je jenom nasereme hned při první sérii. A zde je znovu práce zvukaře v lidu. Hlídat nízkou hlasitost a začít přidávat, až se na parketu začnou objevovat první tanečníci.
Co se samotné techniky týče, pak doporučuji, mít pro každý kousek samostatný obal, pokud možno kufr. Kufrem nemyslím otrhaný "papírák", opásaný řemenem, ale poctivý case. Nejen, že ochrání drahou techniku (mnohdy je dražší, než obsah), ale lépe se i skládá do auta a v neposlední řadě to i lépe vypadá a řada potencionálních objednatelů kouká na to, jestli jim na oslavě jubilea nebudou stát mezi hosty zahumusené a otlučené krámy. Od věci není ani obléci celou kapelu do stejného show dresu.
Coby mixážní pult, si dnes již nedokáži představit nic, co by nemělo minimálně čtyři AUXy (2xodposlech, hall, delay,...), na vstupy nejsem náročný, stačí mi jich 6-8. Momentálně mám Allan&Heat ZED12FX, který mám dnes spíše pro jistotu a nebo, pokud bych potřeboval více vstupů, abych ho spojil kaskádově s mým nejčastěji používaným mixem SC Ui12. Na kšefty vozím ještě jako nouzovku (2x AUX), pokud by se něco podělalo na digitálu, malinké ALTO ZMX122FX. Stalo se mi totiž již jednou, že mi v půli kšeftu odešel zdroj od Ui12... Děs, který již nechci zažít.
Coby bedny, vozím nejčastěji 2xRCF ART312A. Na odposlechy 2xALTO TX208, na stojanech ve výšce uší. Na pidi pódiíčcích je tak na zemi více místa a odposlechy hrají méně hlasitě. Do extrémně malých hospod a vináren beru 2xALTO TS310 a na odposlechy 2xthe box MA5. Nopak do větších sálů, nebo ven beru ART312A, doplněné o jeden subík ALTO TS318S a coby odposlechy 8' ALTA.
Velmi doporučuji zapojit do produkce i světla. Je to další rozměr, který produkci udělá doslova barevnější. Prošel jsem za leta kecání do muziky bohatým světelným vývojem od prostých triakových spínačů obyčejných žárovek, přes všemožné PARy, switche a dimmery, abych zakotvil u jediného správného řešení. DMX512. Světelný parčík řídím programem Music Visualization, do kterého vstupuji ještě externě z pultu X-Touch (donedávna z kontroleru KORG Nanokontrol). Pult X-Touch jsem si obstaral primárně pro ovládání mixu SC-Ui12 (tomu je zde věnováno
jiné téma). Ale ke světlům. Dnes vozím na hry 5x LED "hlavičky" 7x12W na dvou stativech po stranách. Do větších prostor beru ještě 60W LED hlavu a RGBW LED á 50W. Do velkých sálů, nebo ven. Stavím nad hlavy muzikantů rampu, kde jsou pověšené ještě tři 250W halogenové scannery (ale to již jen vyjímečně, jsou to těžké kurvy a jsem líný).
V úvodu jsem zmínil, že si lidé zaslouží
trošku stereo zvuk. V mém podání to znamená hodně úzké stereo, dělat všechno na střed, by mi přišlo zbabělé
Necítím se sice příliš povolaným rozdávat rady a doporučení na zvukovou techniku, nicméně nějaký ten pátek se zvučení samohrajkového dua-tria zabývám, od doslova dřevních začátků po současnost. Více než dvadvacet let. Netvrdím, že TO dělám dobře, ale snad ne úplně blbě a něco z toho jak to dělám já, se možná hodí i někomu jinému.
Rozhodně jsem přesvědčený, že každý koníček se má dělat naplno a poctivě. Je to drahé, to ano, ale jiní cestují, modelaří, chlastají,... všechno leze do peněz. Buď toho nech, nebo to dělej tak, aby ses nemusel stydět, ani když se přijde bavit profesionál. Zažil jsem to několikrát. Asi nej to bylo, když přišel držitel a nominant Českých lvů za zvuk Jiří Klenka, nebo Varhan Orchestrovič Bauer...
Zodpovědně mohu říci, že trému jsem před nimi měl, jako prase a ruce se mi klepaly, že jsem dělal pomalu tremolo na každém faderu, na který jsem sáhl, ale rozhodně jsem se nemusel stydět za aparát a jeho stav
Ano i já jsem skálopevně přesvědčený, že stovka posluchačů si zaslouží kvalitní a (trošku) stereofonní zvuk. Co stovka?! I "pouhých" dvacet posluchačů si to zaslouží! ;-) Troufám si však tvrdit, že ta stovka je spíše zbožné přání, než pravidelná realita. Pokud by to měla být realita, pak nechápu, proč se má zvuk prasit přes různé bastly, to si nezaslouží ani ta dvacka.
V první řadě bych doporučil, aby "v lidech" byl vždy člověk, který si bude říkat honosně zvukař. Jako já. Je mi jasné, že nebude jednoduché takového najít, ale jde to. Třeba u BengaBandu to dělá manželka kapelníka. Ačkoliv hrála v životě tak maximálně na lžíce, naučila se to Venda dělat slušně :-)
Muzikanti na pódiu mají hrát a věnovat se pouze svým nástrojům. Jakoukoliv techniku okolo má ovládat technik, kterému zároveň ta technika patří. Odpadají tak tahanice, pokud někdo odchází, nebo dohadování o tom kdo dal kapele víc a tudíž má dostat víc peněz.
Vzhledem k tomu, že ta naše samohrajková vystoupení probíhají většinou na oslavách a sešlostech všeho druhu, jen to nejsou kocerty, doporučuji hrát od začátku potichu. Tak potichu, aby kapela nerušila hosty. Oni se sešli po dlouhé době a mají si co říci. Chtějí si tedy nejdříve povídat. Dopřejme jim možnost v klidu si pokecat, a netlačme se jim do uší naplno od první noty, aby se nemuseli přeřvávat u baru, nebo netrpělivě očekávat přestávku. Tím je jenom nasereme hned při první sérii. A zde je znovu práce zvukaře v lidu. Hlídat nízkou hlasitost a začít přidávat, až se na parketu začnou objevovat první tanečníci.
Co se samotné techniky týče, pak doporučuji, mít pro každý kousek samostatný obal, pokud možno kufr. Kufrem nemyslím otrhaný "papírák", opásaný řemenem, ale poctivý case. Nejen, že ochrání drahou techniku (mnohdy je dražší, než obsah), ale lépe se i skládá do auta a v neposlední řadě to i lépe vypadá a řada potencionálních objednatelů kouká na to, jestli jim na oslavě jubilea nebudou stát mezi hosty zahumusené a otlučené krámy. Od věci není ani obléci celou kapelu do stejného show dresu.
Coby mixážní pult, si dnes již nedokáži představit nic, co by nemělo minimálně čtyři AUXy (2xodposlech, hall, delay,...), na vstupy nejsem náročný, stačí mi jich 6-8. Momentálně mám Allan&Heat ZED12FX, který mám dnes spíše pro jistotu a nebo, pokud bych potřeboval více vstupů, abych ho spojil kaskádově s mým nejčastěji používaným mixem SC Ui12. Na kšefty vozím ještě jako nouzovku (2x AUX), pokud by se něco podělalo na digitálu, malinké ALTO ZMX122FX. Stalo se mi totiž již jednou, že mi v půli kšeftu odešel zdroj od Ui12... Děs, který již nechci zažít.
Coby bedny, vozím nejčastěji 2xRCF ART312A. Na odposlechy 2xALTO TX208, na stojanech ve výšce uší. Na pidi pódiíčcích je tak na zemi více místa a odposlechy hrají méně hlasitě. Do extrémně malých hospod a vináren beru 2xALTO TS310 a na odposlechy 2xthe box MA5. Nopak do větších sálů, nebo ven beru ART312A, doplněné o jeden subík ALTO TS318S a coby odposlechy 8' ALTA.
Velmi doporučuji zapojit do produkce i světla. Je to další rozměr, který produkci udělá doslova barevnější. Prošel jsem za leta kecání do muziky bohatým světelným vývojem od prostých triakových spínačů obyčejných žárovek, přes všemožné PARy, switche a dimmery, abych zakotvil u jediného správného řešení. DMX512. Světelný parčík řídím programem Music Visualization, do kterého vstupuji ještě externě z pultu X-Touch (donedávna z kontroleru KORG Nanokontrol). Pult X-Touch jsem si obstaral primárně pro ovládání mixu SC-Ui12 (tomu je zde věnováno [url=https://www.zvukarina.cz/viewtopic.php?f=54&t=8188]jiné téma[/url]). Ale ke světlům. Dnes vozím na hry 5x LED "hlavičky" 7x12W na dvou stativech po stranách. Do větších prostor beru ještě 60W LED hlavu a RGBW LED á 50W. Do velkých sálů, nebo ven. Stavím nad hlavy muzikantů rampu, kde jsou pověšené ještě tři 250W halogenové scannery (ale to již jen vyjímečně, jsou to těžké kurvy a jsem líný).
V úvodu jsem zmínil, že si lidé zaslouží [i]trošku[/i] stereo zvuk. V mém podání to znamená hodně úzké stereo, dělat všechno na střed, by mi přišlo zbabělé :-)
Necítím se sice příliš povolaným rozdávat rady a doporučení na zvukovou techniku, nicméně nějaký ten pátek se zvučení samohrajkového dua-tria zabývám, od doslova dřevních začátků po současnost. Více než dvadvacet let. Netvrdím, že TO dělám dobře, ale snad ne úplně blbě a něco z toho jak to dělám já, se možná hodí i někomu jinému.
Rozhodně jsem přesvědčený, že každý koníček se má dělat naplno a poctivě. Je to drahé, to ano, ale jiní cestují, modelaří, chlastají,... všechno leze do peněz. Buď toho nech, nebo to dělej tak, aby ses nemusel stydět, ani když se přijde bavit profesionál. Zažil jsem to několikrát. Asi nej to bylo, když přišel držitel a nominant Českých lvů za zvuk Jiří Klenka, nebo Varhan Orchestrovič Bauer... ;-) Zodpovědně mohu říci, že trému jsem před nimi měl, jako prase a ruce se mi klepaly, že jsem dělal pomalu tremolo na každém faderu, na který jsem sáhl, ale rozhodně jsem se nemusel stydět za aparát a jeho stav :-)
