od Petr Z. » pon 19. zář 2016 16:27:48
Tipnul bych si, že ty chytřejší firmy, které disponují výborným servisním zázemím, ve kterém pracují špičkově zaplacení a velmi zkušení technici to dělají tak, že než se rozhodnou podobný, zcela nový výrobek prodávat, tak jeden-dva vzorkové kusy rozkuchají a detailně prohlédnou. Sleduje se použitý materiál, pokud je k dispozici podrobná dokumentace, tak i obvodová koncepce a např. i stupeň zatížení/dimenzování jednotlivých namáhanějších dílů, sledují se i takové "prkotiny", jako třeba čím a jak jsou upevněny těžší komponenty proti vymlácení z desek vibracemi, jak je zajištěn mechanický spojovací materiál, kvalita použitých konektorů vnitřní kabeláže apod.
Koeficienty poruchovosti jednotlivých druhů součástek jsou již poměrně dobře zmapovány, čas do první poruchy je dán mnoha proměnnými /umístění, chlazení, zatížení/ a dá se už poměrně dobře spočítat. Např. u elektrolytů se dá z použitého typu a jeho vlastností poměrně slušně určit doba jejich životnosti s přesností +/- 200h. U polovodičů obecně je to poměrně složitější, ale i tato oblast je už slušně zmapována i přes poměrně vysokou hustotu integrace - musela být, jednoduše z ekonomických důvodů.
Každý výrobce se snaží určitou součástku využít na rozumné maximum - a teď záleží na tom, kde limit rozumné spolehlivosti dotyčné součástky leží. Pokud se výrobce na tento limit součástky záměrně či neúmyslně netrefí, tak potom mluvíme buď o záměrně limitované životnosti celého výrobku na známé dva roky a dva měsíce, nebo mluvíme o nedotažené konstrukci, kterou se výrobce v průběhu výroby pokusí dotáhnout, pokud jde o jeho pověst.
Každá koncepčně nová konstrukce má jistý počet "much" a slabých míst a je právě na zmíněných špičkových technicích, aby nový výrobek skutečně detailně prozkoumali a ona slabá místa či mouchy označili. Pro majitele prodejní-distribuční firmy taková analýza jistě nebude 100% berná mince, ale na základě takové analýzy velmi zkušených techniků, kteří již v minulosti byli nuceni podobné "průšvihy" řešit, má šéf velmi usnadněno rozhodování, zda dotyčný výrobek začít prodávat ihned, nebo rozumně počkat, až výrobce odhalené "mouchy" vychytá.
U JBL může do hry vstupovat i fakt, že se jedná o opravdu renomovanou firmu s tradicí a při podobné analýze mohou příslušní analytici, při povědomí o renomé firmy, některé záležitosti prostě přehlédnout, nebo i bagatelizovat.
To se ale všecho týká firem, které např. jako Prodance mají výborné servisně-technické zázemí. Pokud by šlo o pouhé autorizované distributory či prodejce bez vlastní, ale nasmlouvané servisní sítě, tak se podobnými analýzami vůbec nebudou zabývat a začnou prodávat jako housky na krámě.
Tipnul bych si, že ty chytřejší firmy, které disponují výborným servisním zázemím, ve kterém pracují špičkově zaplacení a velmi zkušení technici to dělají tak, že než se rozhodnou podobný, zcela nový výrobek prodávat, tak jeden-dva vzorkové kusy rozkuchají a detailně prohlédnou. Sleduje se použitý materiál, pokud je k dispozici podrobná dokumentace, tak i obvodová koncepce a např. i stupeň zatížení/dimenzování jednotlivých namáhanějších dílů, sledují se i takové "prkotiny", jako třeba čím a jak jsou upevněny těžší komponenty proti vymlácení z desek vibracemi, jak je zajištěn mechanický spojovací materiál, kvalita použitých konektorů vnitřní kabeláže apod.
Koeficienty poruchovosti jednotlivých druhů součástek jsou již poměrně dobře zmapovány, čas do první poruchy je dán mnoha proměnnými /umístění, chlazení, zatížení/ a dá se už poměrně dobře spočítat. Např. u elektrolytů se dá z použitého typu a jeho vlastností poměrně slušně určit doba jejich životnosti s přesností +/- 200h. U polovodičů obecně je to poměrně složitější, ale i tato oblast je už slušně zmapována i přes poměrně vysokou hustotu integrace - musela být, jednoduše z ekonomických důvodů.
Každý výrobce se snaží určitou součástku využít na rozumné maximum - a teď záleží na tom, kde limit rozumné spolehlivosti dotyčné součástky leží. Pokud se výrobce na tento limit součástky záměrně či neúmyslně netrefí, tak potom mluvíme buď o záměrně limitované životnosti celého výrobku na známé dva roky a dva měsíce, nebo mluvíme o nedotažené konstrukci, kterou se výrobce v průběhu výroby pokusí dotáhnout, pokud jde o jeho pověst.
Každá koncepčně nová konstrukce má jistý počet "much" a slabých míst a je právě na zmíněných špičkových technicích, aby nový výrobek skutečně detailně prozkoumali a ona slabá místa či mouchy označili. Pro majitele prodejní-distribuční firmy taková analýza jistě nebude 100% berná mince, ale na základě takové analýzy velmi zkušených techniků, kteří již v minulosti byli nuceni podobné "průšvihy" řešit, má šéf velmi usnadněno rozhodování, zda dotyčný výrobek začít prodávat ihned, nebo rozumně počkat, až výrobce odhalené "mouchy" vychytá.
U JBL může do hry vstupovat i fakt, že se jedná o opravdu renomovanou firmu s tradicí a při podobné analýze mohou příslušní analytici, při povědomí o renomé firmy, některé záležitosti prostě přehlédnout, nebo i bagatelizovat.
To se ale všecho týká firem, které např. jako Prodance mají výborné servisně-technické zázemí. Pokud by šlo o pouhé autorizované distributory či prodejce bez vlastní, ale nasmlouvané servisní sítě, tak se podobnými analýzami vůbec nebudou zabývat a začnou prodávat jako housky na krámě.