Zvukařina.cz

Jednoduchý recept na tohle opravdu asi není. Pokud pořadatel nezajistí odpovídající elektropřípojku, je nejjistější produkci omezit na výkon, který přípojka zvládne. Existují zařízení, primárně pro výrobny FVE, http://www.cz-elektronika.cz/cs/vyrobky které hlídají kvalitu sítě a při anomálii to odpojí. Nastavit jedno jako výstrahu, v případě že se začíná něco podezřelého dít a druhé nastavit na mezní hodnoty zařízení, které je za tím a takto jej ochránit. Nebo mít připojený voltmetr s pamětí nejnižší a nejvyšší hodnoty napětí a sledovat a vyhodnocovat výkyvy sám.

Sorry, psal jsem to ve spěchu, tak z toho nevyplývá jednoznačně, k čemu mi to má být. Hodlám tím řešit právě případy, kdy je síť měkká, případně podezdřelá nula a nesymetrie fází a hlavně provoz na poddimenzovanou, nebo nedůvěryhodnou centrálu, což je rovněž měkký zdroj proti dobrý síti. Tvrdou síť si mohu upravit trafy +/-5 a asi 8%, toho se nebojím, největší strach mám právě z malých centrál a stavu, kdy zesilovač chce 2kW, centrála budí jak vzteklá a za pár ms zes. najednou nechce nic. UPSka, nebo střídač nepřipadá v úvahu, protože jsem to původně navrhoval pro 3NPE 32A ale kvuli trafům jsem omezen na 25A, to je upska, kterou jednak nezaplatím a hlavně ani neodnesu... Nechci žádnou konkrétní odpověď, ptám se jen na Tvůj názor, protože dle předchozího příspěvku mi připadá, že o centrálách něco víš, kdežto já jen hádám, co centrála v takovém režimu dokáže vytvořit.

tak na tohle opravdu nevím, co odpovědět, ale myslím si, že je to nesmysl. dioda jako nelineární prvek vnáší do sítě další rušení, nicméně pokud je síť dobrá, je to zdroj velmi tvrdého napětí a jen tak s ní něco nepohne. A pokud je špatná, pak je to řešitelné přes UPSku a baterie. Ze sítě se nabíjejí akumulátory a přes sinusový střídač se odebírá napětí v kvalitě, jakou potřebuji. Na větší výkony je to ale dost finančně náročné. Náhražky s modifikovanou sinusovkou jsou další rušidla, i když mám vyzkoušené, že zařízení se solidním zdrojem si s tím hravě poradí. ....a kapacitní zátěží se rozumí jistý druh zařízení, který odebírá tzv jalovou energii (zdánlivou energii), proud je fázově posunutý od napětí a podle fázového zpoždění napětí nebo proudu je zátěž kapacitní nebo indukční.

Jak je to s tou kapacitní zátěží? Mám v úmyslu stavět jako ochranu proti těmto krátkodobým přepětím při odlehčení rozvaděč s graetzem a poměrně velkými kondenzátory v domění, že při špičce se kondy budou chovat jako zátěž a špičku značně strhnou. Následně se budou v závislosti na DC napětí zatěžovat odporníky, kde se přiatá energie špičky spotřebuje... Může to fungovat, nebo naopak bordel v napětí ještě zhoršit?

konkrétně mám 4 kW z roku 1986, s hranatými měřáky na panelu, má elektronickou regulaci napětí a její vnitřní provedení je opravdu řemeslné a přepečlivé. Jenom díky motoru je poněkud hlučnější a chutná jí a její 200 kg hmotnosti nejsou zrovna na častou manipulaci.

Právě že starší vojenské centrály neměly žádné regulační relé, nebo polovodičové obvody, ale prachobyčejný drátový odpor s proměnným bočním vývodem a tím se nastavuje vztah mezi buzením a výstupním proudem. Takže druh zátěže je mu do značné míry fuk, ale to napětí fakt může se zátěží vyletět slušně. Novější centrály to budou asi mít řešené jinak, ale ty se zase tak často nevyskytují mezi lidmi, jako ty staré.

Neviděl bych problém s regulací výstupního napětí, do tolerance sítě se vejde snad vždy (frekvenčně samozřejmě ne), ale žádný synchronní generátor nemá rád kapacitní zátěž, někde je to výslovně zakázáno. Právě kapacitní zatížení má za následek nekontrolovaný nárůst výstupního napětí a většina spínaných zdrojů se chová jako kapacitní zátěž. Vím ale, že jsem bez přemýšlení nad následky připojil na centrálu svářecí invertor a pokud jsem nastavil rozumný svářecí proud, fungovalo vše OK a při přetížení centrály se neudržela ve jmenovitých otáčkách, nicméně napětí sedělo. Napětí se zhouplo přes jmenovité při odlehčení centrály. Přežila jak centrála tak svářečka a ne jednou. Velké akce se jedou převážně z centrál a jestli vojenských nebo civilních nevidím problém. Pokud splňují platné normy (není to vojenská z 2. světové války), ....vojenská výroba byla vždy pečlivější a z výběrových součástek oproti civilní komerci. Fakt je ale to, že na velkých akcích je centrála zatížená směsí poskládanou jak zvukem, tak světly, ale také ostatní osvětlení prostoru, stánky s ohřevem i chlazením....

zkusim taky odpovedet. Dejte si pozor na prubeh napeti v zavislosti na zatizeni. Nektere centraly pouzivaji kompaudni buzeni a pri spatnem nastaveni se muze napeti se zatezi i zvysovat. U nas takhle odesly tepelne pojistky v aktivkach kdyz tam na centralu pripojili jeste chlazeni a svetla

zkusim taky odpovedet. Dejte si pozor na prubeh napeti v zavislosti na zatizeni. Nektere centraly pouzivaji kompaudni buzeni a pri spatnem nastaveni se muze napeti se zatezi i zvysovat. U nas takhle odesly tepelne pojistky v aktivkach kdyz tam na centralu pripojili jeste chlazeni a svetla

Možná je to už offtopic, ale odpovím ti naprosto přesně. Tahle tvoje přepěťová ochrana pohltí pouze krátkodobé nízkovýkonové napěťové špičky vznikající při rychlém odlehčení vedení díky jeho induktivní složce. Taky se to nechá uvést jako třetí stupeň ochrany před atmosferickým přepětím. Při větších výkonových špičkách většinou dojde k vyskočení jističe a při ještě větším proudovém impulsu se nevratně poškodí varistory. Varistor jako napěťově závislý rezistor tudíž neochrání proti špatné instalaci a trvalejšímu přepětí v síti.

blaha píše:Když už oponuješ, tak se alespoň podepiš, jinak přípěvek moc velkou váhu nemá.

Docela by mne zajímalo jaký je rozdíl mezi přepětím a přepětím.

až teraz pozerám, že som sa zabudol prihlásiť...

Tady ovšem nejde o ochranu před napěťovou špičkou (blesk). A i v v případě špičky je varistor bez předchozích stupňů ochran prakticky k ničemu. Jedná se spíš o pocit že proto člověk něco udělal.

Pred varistor patri pojistka, pokud dojde k prepeti varistor jde do zkratu a vyhodi pojistku. Pokud je to dobre udelano mel by prezit, nicmene je lepsi mit k nahradni pojistce i nahradni varistor. Taky je dobre jej pri vymene prostrelene pojistky promerit, nekdy to neni videt a zpece se uvnitr, jinak by a, mohly dojit pojistky. Ale jinak je to velmi spolehlive, levne reseni pro ochranu proti prepeti(!=blesk apod.).

Pravda, hodnota Up souvisí s definovanými zkušebními napěťovými špičkami. V žádném případě ale není možno použít varistor na ochranu před delším přepětím (více než než pár (desítek) mikrosekund). Pokud působí přepětí déle, varistor spolehlivě shoří a již nic nechrání.

Tady v těch hodnotách opravdu tápu, ale já si to vysvětluji teda takto:

Maximální trvalé napětí přepěťového systému: UC 250V 50Hz - to je maximální napětí, než ochrana vypne, tudíž na 250V
Ochranná úroveň UP přepěťového systému: ≤1,3kV(L/N) - to je dle mne průrazové napětí, tzn. pokud bude přes 1,3kV, tak dojde ke zničení ochrany
Maximální svodový proud iMAX: 6,5kA (L/N) - 8/20µs - to samé jako předchozí, ale pro proud