Zvukařina.cz

Ahoj,

mam MOS 400 a jsem naprosto spokojený.skvěle chladí a zvukově v pořádku. Občas hraji na velkých sálech a už 400 přestavá stíhat. přemýšlím o 2000 ,ale nevím zda je to spolehlivé i když je to stejná značka. momentálně co jsem koukal prodavají se použitý za 5-6tis

Hele, nebál bych se ho kdyžtak poslat přímo výrobci do SK - www.bvaudio.sk, popřípadě se na něj obrátit alespoň mailem.

Zdravím vás tu všechny. Píšu vám z velkým dotazem a prosbou zda nemáte od tohoto zesilovače schéma zapojení. Nebo jestli máte tušení zda je tady v ČR nějaký servis. Pocházím z LBC kraje. Nechám vám tu mail kdyby se poštěstilo a schéma jste měli. Předem díky i za snahu. petr.kos2@email.cz

Zdravím všechny
Tyto zesilovače máme již několik let a nemáme s něma žadné problémy, řešil jsem jen brum v jednom kanále a po dohodě s panem Buntou z BV audia jsem mu zesilovač dovez jelikož to k němu mám asi 60km, cca do hodiny zes šlapal jako nový a oprava stála i s prací 200,-

Na to že jich mám 5 kusů a jedou vesměs všechny, a na max nedám na ně dopustit.

Ahoj, s BV audio mám také bohaté zkušenosti. Měl jsem jednu 2000 a u té se mi časem rozkmitala jedna polovina. To, co tady bylo uvedeno, jako čas od času nefunkční ventilátory, rez uvnitř šasi... to je fakt. Nicméně jsem tady nezazanamenal tu opravdovou raritu mezi zesilovači - napájecí trafo - naruby. Tedy cívka namotaná a slepená do jednoho bloku a namotaný "nekonečný" transformátorový plech, který se následně provařil.
Je pravděpodobné, že takto koncipované trafo mělo vyšší účinnost ( nižší ztráty výřivými proudy), nicméně bylo zcela neopravitelné.
Ve "své" době tyto zesilovače měly svoje místo na trhu. Nicméně dnes jsou koncepčně za zenitem. Srovnávat Omitronic P1000 a tento zesilovač nejde.
P 1000 je koncepčně novějším řešením s plastovými výkonovými tranzistory a toroidem, nicméně nesmírně ojebaným ( na jedné polovině máte jen 3 páry těchto tranzistorů, společný zdroj, elyty a nekorektně vyřešená ochrana proti přetížení). Za stejný peníze máte dnes třeba Behringer EP 4000, ve třídě H . I ten čínský Soundking AA1000J je na tom mohem lépe, než zmiňované zesilovače.
Vzhledem k tomu, že jsem svůj BV Audio několik roků systematicky opravoval - mám z něj osypky. Opravdu nedoporučuji.

Všechny mašiny jsou napájeny z jednoho bodu, takže všechny mají propojené napájecí země (zelenožlutej). Vyjma Lexiconu, kterej má trafo mimo a dvojitou izolaci, ten má ale šasi zeměné v efekťáku přes kolejnice od ostatních mašin. Nikde v efekťáku, ale nemám spojenou signálovou zem (stínění) s napájecí zemí. V praxi to znamená, když vemu měřák a odpojenej efekťák, jeden hrot měřáku dám na libovolný zemnící kolík (nebo na šasi) a druhý hrot na piny 1 u XLR, na S u JACKu, tak si ani nepípne, tzn. v celým efekťáku mám odzemníno a tyto 2 země se mi dohromady nemotaj.

Takže určitě nejsem blázen, ani sebevrah abych odpojl zelenožlutej, jen aby to nebručelo.

Ale 0 (nebo zem) za síťovým trafem, není to samý jako zem na šasi, a určitě nemusejí být propojené.

Bohužel, jak napsal Frenk, v rámci úspor financí, tam občas nějakej pitomec nedá izolační podložku pod operák, narvou tam kovový jacky a pak je to v čudu. No a buď máš štěstí a funguje to a nezlobí, nebo je to klasickej dodik, kterejsi musíš doupravit sám.

No a když mám ve skříni asi 10 neodzeměnejch zesilovačů, po baráku natahaný kilometry signálových a reproduktorových kabelů a to všechno v kanálech se světelnejma, přívdníma napájecíma, prcovním osvětlením a kdo ví čím ještě, tak se to pak musí řešit. Úplně běžně mě signál z jeviště (třeba mic.) proběhne po dráze 150m než vyleze z beden ven.

No, nemyslím si, že je to správná cesta - čistší je použití oddšlovacího trafa (napájecí nebo signálové), které je schopné snést nějaký ten kilovolt rozdílu potenciálů. Zařízení třídy I. lze oddělit bezpečnostním oddělovacím trafem, pokud se jim pak spojí svorky PE mezi sebou (nikam díl nespojovat! viz síťové pračky p.Dudka).

Může se totiž snadno stát, že odzemněné "plovoucí" zařízení je potenciálem i pár set voltů jinde (spínané zdroje s odděleným seknudárem). Tvrdost tohoto napětí je sice relativně malá, leč náhoda je vůl a obvykle se někde něco prorazí...

PS: i když mají přístroje symetrické vstypy/výstupy, vnitřně bývají v naprosté většině nesymetrické (a ještě k tomu na celkem vysoké impedanci) a stínění (šasi) volně plovoucí kolem signálové země se dokáže kapacitně navázat celkem snadno, i když aktuální problémy s extrémně zarušenou zemí (světla) mohou být větší.


Teď mě tak napadá, že si možná částečně nerozumíme - dvě různá zařízení by vždy měla mít nějak spojené země (pokud přes síť, mohu např. stínění kabelu pak na jedné straně ufiknout), i když jsou symetrická, výjimkou jsou oddělovací trafa.

Ad pískání a p.Bláha - přiznám se, že mě to trošku překvapilo - tvé efekťáky jsou ve třídě I nebo II? Mají kovové šasi (ev. stíněné subšasi)?

Jo tohle je caste, ze tam daji kovove jacky a zbytecne to tim rozbijou. Treba T-AMPy co jsme meli starsi meli prepinac GND-lift, ktery sice zapojen spravne, ale nefungoval, protoze to meli spojeni i pres tranzistory a nasledne chladic prisroubovany ke skrini a ty kovove jacky. Ty nove T-AMPy uz to maji opraveno trazistory s podlozkama, a jacky plastove. No apon si clovek obcas neco rozebere a ma radost jak si to opravi sam

Paradoxně, když pominu mix, kde je odzemňování téměř nesmyslem z hldiska technologické náročnosti provedení, mi z efekťáku pískaly akorát Behringery a ty už mám odzeměné, je to jen problém jack konektrů, všechny ostatí přístroje co tam mám je mají plastové, vyjma B..., tam jsem je odizoloval, odpojil zelenožluý od desky a je to.

Teď mě čekají konce, tam je ten samý problém, kovové jacky, jinde spojení s kostrou není, operáky tam maj sice chlazení, ale jinak jejich chladiče s nohama spojený nejsou.

A udělat se to musí, protože v divadle dokážou světla v bednách nadělat pěknej bordel.

MARTINE, přešoupni to do jinýho tématu, ať tu v tom neděláme bordel, kterej jsme začaly, dík.

Teoreticky bys v ideálním případě měl skoro pravdu - skoro proto, že většina výkonových zesilovačů má nesymetrický výstup a jedna výstupní svorka je tedy zem, kterážto bývá tvrdě uzemněna (z bodu mezi elytama), zřídka jen přes paralelní RC člen (obvykle přemostitelný spínačem - GND Lift).

V ideálním případě by jediným uzemněným prvkem měl být koncový zesilovač, v praxi je zemněných přístrojů dost - přinejměnším přes skříň a 19" rack.

S uzemněným stíněním máš pravdu jen zčásti - symetrické vstupy vydrží jen určité napětí proti vlastní zemi (první věc, která se musí ošetřit - zajistit jen omezený rozdíl zemních potenciálů), navíc CMRR (potlačení souhlasného signálu u symetrických vstupů) obvykle s frekvencí rapidně klesá (např. LT1115 má CMRR 130 dB na 100 Hz, na 1 MHz jen 60 dB), negativně se projevují i parazitní vlastnosti obvodu kolem operáků, rušení se pak díky nelinearitám přemoduluje do akustického pásma....záleží tedy na ošetření vstupů proti VF atd atd.

Z hlediska zarušení země pak bývají největším zlem spínané zdroje, které dokáží aparaturu hezky rozehrát (např. připojení notebooku s adaptérem k uzemněné sestavě atd.).

Zkrátka v době spínaných zdrojů a bezdrátové techniky nejsou problémy se zemními smyčkami zdaleka tak prosté, jako kdysi pouhá eliminace brumu, každopádně často lze vytvořit řadu zemních smyček a brum nemusí bý slyšet, je to velmi individuální. Ale abychom tu jen tak netlachali, zkus si zít multimetr a změřit si odpor vstupní/výstupní země proti kostře (nebo PE/PEN svorce). Schválně u kolika přístrojů ti nezapíská...

Lehce od tématu, trochu OT, ale nedá mi to. Pokud to bude hodně OT, zkus to Martine nějak rozdělit, třeba do nového tématu o zemních smyčkách, pokuduž tu něco takového náhodou není, jsem nějak vykoukanej z účetnictví, takže teď si ějak nejsem přítomností takového vlákna jistej.

A teď k tomu příspěvku. Podle mě je při symetrickém zapojení důležité pro průběh zvukového signálu ty dva kabely (+ a -, piny 2 a 3 na XLR, TR na JACKu). Takže stínění z hlediska průběhu a distribuce signálu není až tak podstatné. V podstatě pak stačí zapojit pouze na jedné straně, většinou na výstupu ze zařízení (např. mixu). Tim je v podstatě vedení odstíněno, ale zároveň mezi sebou nejsou přístroje zasmyčkovány. To je z pohledu průběhu signálu. A tím pádem po stínění do zesilovače ani nic vlýzt nemůže.
Co se týká samotných zemních smyček, pokud spojíš napájecí zem se signálovou v přístrojích, které jsou byť napájeny z jednoho uzlu. A pak ty přístroje propojíš mezi sebou signálovými kabely s plně připojeným stíněním, tak krásně uzavřeš smyčky a to třeba v případě 30m páráku je oko tak kolem 70-80m (záleží na další kabeláži). A těch smyček tam je několik.
No a co e týká zapojení zesilovače, nebo i ostatních přístrojů, tak napájecí zem je připojená na kostru, hlavně proto, aby to někoho nezabilo. Fáze a nula jsou pak přivedeny (přes vypínač a pojistku) na primár trafa. A na sekundáru, kterej je galvanicky oddělenej se pak několika vinutími vytváří napětí, které je potřeba pro provoz přístroje. Většinou + a - hlavní nepětí plus nějaký doplňkový. No a mezi těma + a - hlavnima napětíma je ta 0 (pro signál), která ale nemá nic společnýho ani s napájecí nulou, ani s napájecí zemí.

Uff, snad je to správně, kdyžtak mě doplňte nebo opravte. A Martine jak nato koukám, tak to pls asi přesuň + asi ty 3 příspěvky (nebo jejich kopie) před tím.

Dobře že ses pobavil, ale jsi vedle. Stačí se podívat na průběh CMRR, navíc nic není zcela symetrické (u konců prakticky nikdy). Díky skinefektu mají vyšší frekvence tendenci téci jaksi po povrchu/stínění kabelu a ve chvíli, kdy vstupní konektor neuzemníš, tak tyto proudy vlezou dovnitř a už je nic nespasí...

Dost pochopitelně záleží na provedení vstupu... Každopádně platí, že kapacita šasi vúči vnitřní elektronice je značná, takže je třeba je nějak spojit

pročetl jsem poslední příspěvek pouze zběžně a docela jsem se pobavil, nějak mi z toho umikl důvod, proč to vůbec kupovat.

A jeden bod za všechny, signálová zem by se se šasi spojovat neměla vůbec, takže poznámka o tom, že vstupní konektory muší být dokonale spojené se šasi mě fakt pobavila.

Mám 4ks konce BV-Audio PA2000BM od roku 2001 (2ks), neskôr kúpené ďalšie 2ks (r.2003). Poznám ich ako vlastnú dlaň. Majú zadný prívod vzduchu a bočné vyfukovanie, naťahajú hodne bordelu do seba, treba to čistiť a zabezpečiť bočný odvod vzduchu. Treba dávať pozor na ventilátory, niekedy sa stáva, že sa v osi pretáčajú a nechladia-potrebne vymeniť. Povrchová úprava je jednoduchá, hrdza sa ukáže už po 2-4 rokoch. Treba dávať pozor na to, aby zadné vstupné konektory ComboJack/XLR Neutrik mali dobré ukostrenie o šasi, na boku Neutrika je výstupok, ktorý musí mať 100% dotyk na surovom plechu skeletu, nesmie to byť hrdzavé, alebo zaoxidované. Ďalej si ustrážte na vstupných plošákoch sú na každej strane sklenené poistky 5x20mm, tečie tade aj 11Ampér, kde použité plošákové poistková púzdro sa mi zdá slabé, časom sa kontakty unavia,a poistka tam voľne behá, čo dáva prúdové nárazy a zničí vám to výkonové tranzistory, alebo min. ochrany na výstupoch. Tiež dávajte pozor, aby ste zosil nezapli/nevypli 4-5krát za sebou. Vzniknú tam nárazové prúdy pri zapínaní a nabité 80mF kondenzátory pri zdroji sa prebijú a odpália ochrany. (stalo sa mi to v KD, kde vypadávali ističe, organizátori to dvíhali, kým mi neodpiekli konce... Podobný problém je pri napájaní cez slabšie elektrogenerátory). Predné potenciometre som menil asi 2x, je tam lacná klasika, ovládacie gombíky sa dajú ľahko pretočiť nad dráhu rozsahu (hlavne ak to požičiam amatérom, stále mi gombíky z mäkkého plastu popretáčajú). Ináč mojim snom boli v tej dobe konce Bittner (na sub mali tvrdý bas, aký som potreboval), no cenovo som si mohol dovoliť BV-Audio, tak za tie roky slúžia dobre. Starám sa o ne, no poznám aj prípady, kde šľapajú preťažované v úbohých podmienkách aj 10rokov a stále makajú, niekedy je to až neuveriteľné.

BV audio je rucna klasika, mozno ze par kusov sa niekomu podarilo dofusovat no vseobecne je to znacka kvality, vykonu kusok PA 2000 co je tusim najsilnejsi zosik ktory je komercne pouzivany od BV audio. videl som ho tahat PD 1850tky ako nic bez problemu...proste rucna kvalita..a ked sa nieco posere...nie je problem zohnat schemy a suciastky ...a pod...nevyhoda asi len vaha,vzhlad a rozmery