od TomasVv » úte 22. říj 2019 1:07:07
Jak je to se slučováním signálů a k čemu je to dobré?
Mikrofonní i linkové signále lze sloučit i bez dalšího zařízení, prostým spojením příslušných vodičů. Symetrie se tím neporuší. Ale všechno ostatní ano.
Pokud jde o dva stejné kondenzátorové mikrofony, snímající stejné zdroje zvuku, typicky nástrojová sekce v orchestru, může se tím ušetřit počet vstupů za cenu nemožnosti upravovat poměry. V případě dobrého sálu a dobrého orchestru se to dá použít, když chybí vstupy.
Proč kondenzátorové (i elektrety) mikrofony? Protože mají přímo v těle předzesilovač, který mimo jiné oddělí samotnou vložku od vstupní impedance mixpultu, která je v případě spojování mikrofonů značně odlišná od nominální.
U dynamických mikrofonů bych se tomu bránil jako čert kříži, protože si mikrofony budou nejen žrát impedanci, od které nejsou ničím oddělené a má vliv na jejich frekvenční charakteristiku, ale také si budou žrát signál a měnit jej na pohyb (málo, ale budou), což jim opět na vlastnostech nepřidá.
Kombinovat různé mikrofony s různou citlivostí je vyloženě hazard s výsledkem, to si ani nejstrašnější muzikanti nezaslouží.
Jak z toho ven?
Když mám x mikrofonů, potřebuji x vstupů. Jak prosté.
V dnešní době, kdy jsou bazary plné levné elektroniky, není zas tak nereálné koupit digitální mixpult s 16 vstupy. Stojí podobně, jako průměrný mobilní telefon, troje běžné boty, týden brigády. Rozhoně je to řádově levnější, než libovolný dechový nástroj, levnější, než vybavení průměrného kytaristy, levnější, než sada činelů. Pokud to s hraním myslím jenom trochu vážně, tohle je fakt malý problém.
Druhou variantou je omezit počet potřebných vstupů.
Při malých koncertech není nutné všechno zvučit. Akustické hudební nástroje hrají samy a není žádná ostuda hrát bez amplifikace. Dokonce to může leckdy prospět, muzikanti se víc snaží hrát spolu Je potřeba přizpůsobit dynamiku jednotlivých nástrojů, aby byl výsledek vyrovnaný, což je vždycky plus a tato zkušenost se bude hodit i později pro plně nazvučené koncerty.
Třetí možností je submix.
Prima, když má klávesák troje klávesy, smíchá si to u sebe a mě pošle hotové LR. Jinak je to k zlosti, protože bych potřeboval měnit poměry podle situace a nemám jak. Když mi umělec pošle kytaru, zpěv a podklady v jedné stopě, odcházím během koncertu od pultu, protože pod to se nepodepíšu, je to jeho boj. Ale potkal jsem i takové, kteří si míchali dva mikrofony z hoboje, klarinetu či akordeonu, a bylo to super. Jenže to byli páni muzikanti, s kvalitní technikou, přístupní diskuzi a měli to sakra dobře vyzkoušené.
Snaha uhádat realitu břitkými argumenty nikdy nevede k úspěšnému řešení.
Sice jsem muž dříve napsal, že další diskuze je marná, ale vlastně není. Téma tu zůstane "na věky" a leckdo je může najít přes vyhledávač, ať pomůže alespoň jemu.
[b]Jak je to se slučováním signálů a k čemu je to dobré?[/b]
Mikrofonní i linkové signále lze sloučit i bez dalšího zařízení, prostým spojením příslušných vodičů. Symetrie se tím neporuší. Ale všechno ostatní ano.
Pokud jde o dva stejné kondenzátorové mikrofony, snímající stejné zdroje zvuku, typicky nástrojová sekce v orchestru, může se tím ušetřit počet vstupů za cenu nemožnosti upravovat poměry. V případě dobrého sálu a dobrého orchestru se to dá použít, když chybí vstupy.
Proč kondenzátorové (i elektrety) mikrofony? Protože mají přímo v těle předzesilovač, který mimo jiné oddělí samotnou vložku od vstupní impedance mixpultu, která je v případě spojování mikrofonů značně odlišná od nominální.
U dynamických mikrofonů bych se tomu bránil jako čert kříži, protože si mikrofony budou nejen žrát impedanci, od které nejsou ničím oddělené a má vliv na jejich frekvenční charakteristiku, ale také si budou žrát signál a měnit jej na pohyb (málo, ale budou), což jim opět na vlastnostech nepřidá.
Kombinovat různé mikrofony s různou citlivostí je vyloženě hazard s výsledkem, to si ani nejstrašnější muzikanti nezaslouží.
[b]Jak z toho ven?[/b]
Když mám x mikrofonů, potřebuji x vstupů. Jak prosté.
V dnešní době, kdy jsou bazary plné levné elektroniky, není zas tak nereálné koupit digitální mixpult s 16 vstupy. Stojí podobně, jako průměrný mobilní telefon, troje běžné boty, týden brigády. Rozhoně je to řádově levnější, než libovolný dechový nástroj, levnější, než vybavení průměrného kytaristy, levnější, než sada činelů. Pokud to s hraním myslím jenom trochu vážně, tohle je fakt malý problém.
Druhou variantou je omezit počet potřebných vstupů.
Při malých koncertech není nutné všechno zvučit. Akustické hudební nástroje hrají samy a není žádná ostuda hrát bez amplifikace. Dokonce to může leckdy prospět, muzikanti se víc snaží hrát spolu Je potřeba přizpůsobit dynamiku jednotlivých nástrojů, aby byl výsledek vyrovnaný, což je vždycky plus a tato zkušenost se bude hodit i později pro plně nazvučené koncerty.
Třetí možností je submix.
Prima, když má klávesák troje klávesy, smíchá si to u sebe a mě pošle hotové LR. Jinak je to k zlosti, protože bych potřeboval měnit poměry podle situace a nemám jak. Když mi umělec pošle kytaru, zpěv a podklady v jedné stopě, odcházím během koncertu od pultu, protože pod to se nepodepíšu, je to jeho boj. Ale potkal jsem i takové, kteří si míchali dva mikrofony z hoboje, klarinetu či akordeonu, a bylo to super. Jenže to byli páni muzikanti, s kvalitní technikou, přístupní diskuzi a měli to sakra dobře vyzkoušené.
Snaha uhádat realitu břitkými argumenty nikdy nevede k úspěšnému řešení.
Sice jsem muž dříve napsal, že další diskuze je marná, ale vlastně není. Téma tu zůstane "na věky" a leckdo je může najít přes vyhledávač, ať pomůže alespoň jemu.
