Zvukařina.cz

Jen malá technická. Gain není potenciometr před předzesilovačem, nýbrž mění jeho zesílení. Jinak není co dodat.

james29:
Mozno som ta zle pochopil a myslel si to inac, ale pozor, GAIN je iba potenciometer pred predzosilovacom v mixpulte (stageboxe), ten nema ziadny vplyv na zisk signalu z mikrofonu. Z mikrofonu ide stale rovnako silny signal (celkovo totozny), nech robis na pulte cokolvek.
Osobne si myslim ze ide o taky placebo efekt. Alebo date menej gainu a na sabli to vytiahnete niekedy viac, niekedy menej, zvuk ma inu hlasitost a tym padom pocitovo aj inu farbu (inak sa zmiesa do ostatneho zvuku) a je to.

No za tie roky som pochopil, ze netreba nikoho presviedcat o svojej pravde, pokial nie je riadne podlozena dokazmi. Takze svojimi uvahami nechcem tvrdit ze mam pravdu, mozno mam len nedostatocne sluchove schopnosti. Hlavne aby nam to pekne hralo. V poslednej dobe sa velmi tesim vzdy ked pocujem na koncerte dobry zvuk.

Ahoj,

nedá mi to se nezapojit do zajímavého téma. Nemám žádné odborné elektrotechnické ani fyzikální vzdělání, Řídím se pouze svým uchem a zkušenostmi z muzikantského života.

A za mne tam, alespon pro mne, rozdíl je. Nejvíce je to asi slyšitelné u kvalitních a citlivých mikrofonů. Při vyšším nastavení zisku - tedy gainu jsou některé frekvence výraznější než jiné, zřejmě je to dáno tím, že při nižším nastavení gainu to není tak markantní a v kontextu se zbytkem spektra nevýrazné. Ve výsledku to znamená, že pro přirozenější zvuk jsem na ekvalizéru budto nekteré frekvence stahoval, nebo snižoval gain a hlasitost zdroje v celkovém mixu upravoval na faderu. Podle mě je rozdíl zda hlasitost signálu zvyšujete pomocí zisku snímače - tedy mikrofonu, nebo pomocí cesty v mixážním pultu, každé zesílení probíhá v jiné části řětězce a tak má na barvu zvuku vliv. Toto je čístě pocitová záležitost jak ji slyším, nepodloženo žádným měřením atd. týká se to převážně snímání mikrofonem, používám mikrofony SHure, Senheiser a AKG dynamické i kondenzátorové, pult Sondcraft SI Impact.
Zajímá mne zda to takto vnímá i někdo další

At se daří. :-)

Já ti to věřím. Jenže já jsem materialista a rád bych znal fyzikální důvod změny zvuku. Ale to už teď a tady asi nezjistíme.

Z teorie trochu k praxi. Vzučil jsem teď o víkendu svatbu a v kostele byl místní rozhlas s docela solidním zvukem, ale já měl krom sboru a kláves do mixu od kněze klopák a u ženicha a nevěsty mikrofon na klekátku. Bylo to tam sice i kvůli záznamu do videa, ale ať je to slyšet i v kostele, ne? Sbor jsem poštěl z beden vzadu v kostele, když zezadu i zpívali, ale kněz má být slyšet ze předu. Tak jsem ze svého mixu vytáhl kabel do místního zesilovače, poustil tam ty dva zmíněné mikrofony, kouknul že korekce jsou na rovinu a jdu to vyzkoušet a zvuk plechový. Koukám na vstup do místního zesilovače, jestli neklipuje a nic, v pohodě, ale stáhl jsem gain a přidal na výstupu ze svého mixu a ejhle, zvuk o mnoho poslouchatelnější. V cestě jinak nic nebylo, jen ta místní mašinka měla gate, ale bez kompresoru.

Pokud se budeš pohybovat v lineárních částech přenosových charakteristik jednotlivých za sebou řazených částí mixu, není důvod, aby se barva zvuku měnila. Je to stelný mýtus jako třeba ten, že s ohledem na nebezpečí vzniku zpětné vazby existuje optimální poměru nastavení gainu, polohy faderu, polohy masteru a nastavení citlivosti vstupu PA zesilovače.

Urcite nebudem spochybnovat overene a namerane teorie o zavislosti frekvencnych charakteristyk suciastok na velkosti prechodoveho prudu, ale urcite spochybnujem mieru tohto vplyvu. Jednoducho povedane, ked uberiem gain a pridam na fadri, pripadne naopak, tak ziadnu vyraznu (v podstate vobec ziadnu) zmenu nepocujem.

... tak asi nemam dostatocne sluchove schopnosti. :)

Po letech pro Bassman, když si spojíte názory pisatelů a teorii, kterou sem zkopíruji:
Barva zvuku
Zvuk je podélné mechanické vlnění, které je člověk schopen vnímat v rozmezí 16 Hz–20 kHz. Spolu s výškou (danou hlavně frekvencí f ) a intenzitou (danou čtvercem amplitudy A) rozeznáváme také barvu zvuku. Zvuky se sinusovitým průběhem se nazývají jednoduché tóny. Tón je oproti šumu charakterizován jednou výraznou frekvencí, několik tónů s různými výškami tvoří akord. Šum má zpravidla celou oblast frekvencí spojitě rozprostřených (bílý šum rovnoměrně, růžový šum s převahou nižších frekvencí).
Složené tóny o stejné výšce (základní frekvence f) se od sebe liší barvou, která je dána hlavně přítomností tzv. vyšších harmonických, tj. tónů s frekvencí o celočíselném násobku (2f,3f ,4f atd.); na barvu má vliv i časový průběh obálky tónu. Tón dvojnásobné frekvence nazýváme druhou harmonickou (trojnásobné třetí atd.). Složený tón o frekvencí můžeme vyjádřit jako součet sinusovitých vln: (vzorec v odkazu níže)
s amplitudou a s fázovým posunem Tento rozklad složeného tónu provede Fourierova analýza. Odlišnosti v poměru vyšších harmonických vytvářejí různé barvy tónu; fázové posuny však lidské ucho nerozlišuje. Liché harmonické zvuk zostřují a oproti tomu sudé zvuk zjemňují.

čili pokud u konkrétního vstupního zesilovače dochází k ovlivnění vyšších harmonických při jeho vybuzení, dojde ke změně barvy zvuku, muselo by se to změřit příslušnými měřáky , abyste měl exaktní kontrolu toho, co slyší vaše ucho, omlouvám se za vstup možná do vyřízené věci.
https://www.wikiskripta.eu/w/Barva_zvuku

[quote=mkarr post_id=74098 time=1571842115 user_id=2756]
... kdy málo vybuzený tranzistor, nebo operák bude mít větší šanci uplatnit nelineární průběh ..[/quote]
Tvoje teorie má zdravé jádro. Dochází k tomu u zesilovačů ve třídě B při příliš malém klidovém proudu. Při průchodu signálu nulou se jeden tranzistor zavře dříve, než se druhý otevře a vzniká tzv. přechodové zkreslení, jehož podíl s rostoucím vybuzením zesilovače klesá. Nutno ale dodat, že současné operáky mají pracovní bod nastavený a stabilizovaný tak, aby k tomu nedocházelo a navíc při obrovském zisku, kterým disponují, je možné zavést dostatečně silnou zpětnou vazbu, která zkreslení eliminuje.
Naproti tomu u zesilovačů ve třídě A je pracovní bod nastaven do středu lineární části charakteristiky a tady naopak zkreslení z rostoucím vybuzením roste, protože velký signál využívá i nelineární části charakteristiky na jejím dolním a horním konci.

Jen dodám,že to je změnou hlasitosti,ale to všichni víme,že jinak ekvalizujeme při plném výkonu a jinak(více),při výkonu nižším.Není třeba zabíjet přísunem decibelů.Prostě ucho je sviňa.

Nejdu tě sepsnout,ale taky jsem mudroval a tak toto: podle zmiňované Fletcherovy křivky by se zvyšováním gainu musela ubírat ekvalizace krajních pásem a obráceně.Jinak se tedy omlouvám - gain skutečně ovlivňuje frekvence,ale pro ucho.Pokud má někdo aparát a měřidla,ať to zkusí.Vlastně jsem si toho všiml už dávno,ale nepřikládal tomu důležitost.

Měl bych taky jednu teorii, která ale asi už nebude tak aktuální. Když pominu vhodnost dostatečného vybuzení z důvodu lepšího odstupu signálu od šumu v celé analogové cestě, kterou jsem asi ani nemusel zmiňovat, dovedu si představit že může hrát roli nelinearita součástek, kdy málo vybuzený tranzistor, nebo operák bude mít větší šanci uplatnit nelineární průběh a nějaké přechodové jevy, které se týkají především nejmenšího nebo naopak největšiho vybuzení (otevření), než když ten signál bude lítat téměř přes celý pracovní rozsah a případná nelinearita se tam daleko snáz ztratí. A protože první další možnost zesílení je až ten fader, nebo aux, budou podobně málo vybuzené i všechny další věci po cestě, ať už aktivní nebo pasivní, až po první zesilovač za faderem. Takže si dovedu představit, že zvuk prohnaný řetězcem součástek jako slabý signál, bude mít jinou barvu, než správně silný signál. Otázka je, jestli jsem se v tomto trefil a pokud ano, jestli už se dneska nevyrábí součástky s dostatečnou linearitou v celém rozsahu, aby se tohle působení dalo pominout a je to už jen vlasntost věkovitých a nebo laciných mixů, se součástkami kterých se to stále týká.
Tak a teď mi to sepsujte.

To Exxxxxi:
Neviem co je to zalegenda, asi sa drzi hlavne tu u nas na slovensku. Nedavno mi kolega zvukar dokonca povedal, a teraz citujem, "gain je zakladna ekvalizacia na mixe." Nerobim si srandu. A po dalsej diskusii a naslednom teste na mixe, kedy ma presviedcal ze on tam pocuje neviem ake zmeny, ja som teda nic nepocul a zacal som o sebe dost pochybovat, som sa rozhodol pre tuto temu.
Tak ako si mi to teraz vysvetlil s tym gainom tomu uz rozumiem a takym sposobom to pouzivam aj ja. Skoro kazda kapela zhruba po 20-30 minutach hrania na to zacne tlacit a uberanie gainu je jediny sposob ako nezabit cely zvuk a uberanie vobec je velmi silny nastroj, ale to je ina tema.

To mmmartin:
Dakujem za jasnu a suhlasnu reakciu. Nie som sam :) O tych bedniach je to aj o tej krivke co si pisal, to hra velku rolu, na druhej strane, ked dostavas koncovy zosilovac do hranicnych vykonov, zacina sa menit charakteristika na vyskach. A to je namerane, to nie je vec sluchu. Ale v ramci normalnych hlasitosti je to myslim si tak ako pises.

Ucho je skratka previt.

Při stejné hlasitosti (tj. přidání na gainu se přesně vykompenzuje ubráním na faderu) není důvod, aby zvuk měnil svůj charakter.

Stejně nemá oporu ve fyzice tvrzení, že bedně se musí naložit, aby pořádně hrála. Pokud bedně není naloženo, má zvuk opravdu pokles na okrajích pásma, není to ale tím, že bedně není naloženo. Důvodem je, že kmitočtový průběh citlivosti ucha se mění s hlasitostí - viz. Fletcher-Munsonovy křivky stejné hlasitosti.

A není to jen nějaká URBAN LEGEND? Já to nikdy neslyšel. :" Uz niekolko krat som pocul nazor, ze ked date viac gainu, zvuk je otvorenejsi, agresivnejsi, viac basov, ... ked menej, je to opak a dokonca sa tak daju odstranit vazby. Ked som sa ale spytal dotycneho, preco to tak je, tak som sa ziadnej odbornej odpovede nedockal."

Zato 90% zvukařů, co znám, používá standartní metodu nastavení. Dát fader na 0dB a vyhulit gain kousek před klip ( červená LED, u Yamahy jen do žluté). Při živém zvučení gain žádný jiný alchymistický smysl nemá, než využít vstupní zesílení co nejvíc.

Když muzikantům během hraní začnou lehce vazbit zpěvy, tak uberu 1-2 dB na gainu, stejně už jsou rozezpívaní, tak se v monitoru uslyší a když ne, tak se aspoň začnou snažit :)