Zvukařina.cz

ALe někdy je desítka lepší než dvanáctka. A u práce tuplem. A především prostě dle mé zkušenosti 10" hrají lépěji středy, než větší průměry. A když nemusí hrát basy, tak je to radost poslouchat. Takže u většího 12" středobasáku si nejsem jistý, jestli si o tolik pomůžu (a 15" už je hnus). Výškáče jsou zpravidla stejné či velmi podobné.
Tady něco o tom hřebenování :-)
https://www.isilf.be/wp-content/uploads/revues-articles/Articles/ISILF20p39pierrard.pdf

Napadá mě analogie s pivem. Raději si dám dvě dobré dvanáctky, než čtyři mizerné desítky... :-)

Myslím že tazatel krerý ma jeden pár Alto a druhý DXR, určitě nebude kroutit dva separátní stereo výstupy :-)

Janek: v sedmdesátých letech se to používalo na velkých akcích, dva systémy postavené vedle sebe.

Ja tomu rozumiem tak, ze problem je ked hreben vznika pri dvoch zdrojoch co hraju to iste. Ked su to dva nezavisle zdroje (kazdy hra nieco ine) tak to nevadi. Taky isty hreben by predsa vznikol ak ked budu spievat dvaja ludia vedla seba. Na to sme zvyknuti, mame na to kompenzaciu v mozgu :)

Na druhej strane netvrdim ze som si isty ani ze som to skusal...

Jano

janek: což je pořád *vulgární slovo*. Na stejných frekvencích pořád vznikne hřeben. Nouzově možná pověsit dvě stejné bedny pod sebe...

Ako nudzove a docasne riesenie mozes rozdelit nastroje - do jedneho paru ("vnutorneho") posles jednu cast, do druheho ("vonkajsieho") posles druhu cast. Potrebujes dalsi stereo vystup z mixu - napr. podskupinu.

V kazdom pripade je jednoduchsie pouzit lepsi/silnejsi aparat.

Google: "dual pa" alebo "split pa"

A kdybys trval na věšení dvou menších beden, tak například DB dělá řadu Ingenia, které se věší dvě nad sebe hornami k sobě. Ty horny jsou asymetrické, takže hrají vodorovně a dolů, tudíž hlavami k sobě se nekříží. Další výrobce, který to umí, je Krampera, jeho ES1 taky jdou dát hlavami k sobě nebo si t horny o 90* otočit tak, aby se ve vodorovné rovině nekřížily.
Edit: a FBT Ventis by tak měly jít věšet pod sebe.

Ano, to jsem myslel
=D> =D> =D> =D> =D> =D>

Myslíš tohoto, :clap:, nebo =D>? :-)
První je text "clap", mezi dvoutečkami a ten druhý je "rovnítko, velké D a větší než".

kdybych uměl dát tleskajícího smjlíka, tak jich dám 5 za sebou. Smekám před znalostmni a děkuji :-)

Tomu se říká line-array (může být orientovaný jak vertikálně tak horizontálně). Na nízkých frekvencích se to chová víceméně stejně jako standartní reprosoustava, tedy měniče jsou dostatečně blízko na to, aby se vlna sčítala. Zvukovody výškových měničů jsou pak řešeny odlišně oproti bězným zvkovodům v klasické dvou/třípásmovce, a to tak, že kompenzují rozdílnou vzdálenost, kterou vlna cestuje od driveru k ústí zvukovodu. V ose zvukovodu je tato vzdálenost přirozeně o něco málo kratší než vzdálenost u okraje, proto se využívá například rozdělení v rámci horny do několika odlišně tvarovaných kanálů aby k ústí zvukovodu vlna dorazila pokudmožno ve střejnou chvíli podél celé osy zvukovodu. Tím pádem nezískáš množství nad sebou radiálních akustických zářičů (levý obrázek v odkazu), ale tzv. lineární zářič (pravý obrázek v odkazu) http://goingto11.com/wp-content/uploads/2010/03/wst-comparison.jpg. Čím lépe se toto podaří, tím lépe se daří minimalizovat vznik hřebenových filtrů v rámci clusteru. Tyto zvukovody mívají charakteristicky úzké vertikikální pokrytí (řádově jednotky stupňů, oproti konvenčním hornám, které mohou mít vertikálně cca 40°- 90°), je proto potřeba pro dosažení určitého úhlu vertikálního pokrytí systému, použít určitý počet (vhodně naúhlovaných) modulů.

Děkuji za odbornoé vysvetlění. Je to věda :-)
A už jen ze zvědavosti - jak to mají vyřešené ty vícenásobné reprosoustavy, co se používají na velkých akcích (visí jich několik vedle sebe i nad sebou - středy i výšky)

Asi tě tedy překvapí, že fyzika je taková sviňa, že tam to právě fungovat může a využívá se toho. Díky dlouhé vlnové délce frekvencí, které subwoofer hraje se tedy vlny ze dvou u sebe umísněných zdrojů sčítají pro naše potřeby dostatečně dobře. Výše je vlnová délka už příliš krátká, tedy i relativně malá vzájemná fyzická vzdálenost dvou zdrojů vytvoří hřebenový filtr, který způsobí sice v určitých místech na určitých frekvencích součet vln (tedy zvýšení SPL), na jiných však odečet (tedy snížení SPL). Toto se děje v celém poslechovém prostoru různě, vzniká tedy silně nerovnoměrné pokrytí poslechového prostoru. Aby ses tvorbě hřebenového filtru např. u těch klasických dvoupásmovek vyhnul, musel bys teoreticky umístit dva zdroje víceméně s nulovým offsetem všech tří os, což fyzicky samozřejmě není možné. U subwooferů se hřeben samozřejmě děje také, ale vzdálenost dvou zdrojů, při které je to už kritické, je výrazně větší.

Takže vlastně je to stejný problém i se subama. Když se dají dva stejné vedle sebe, tak by to mělo dělat stené brikule. Ta Fyzika je sviňa :-/

https://blogs.qsc.com/live-sound/what-does-subwoofers-mutual-coupling-mean/