Ano, přesně jak píše MAD. Ta hromada uprostřed se většinou dělá v plenéru a když jsou slabší suby s nižší citlivostí /třeba nějaké starší dvoupatnáctkové basreflexy. Tam lze téměř ty 3dB získat - to jsem si ověřil jako mladý osel, když jsem měl 300L BR suby s dvěma 15" ARO9308, odborně a zodpovědně upravenými v Rolay. Původní ARO9308 měly každá 100dB/W/m, 8ohm/100VA,
po úpravě na vlastně později sériově vyráběnou ARA9408 klesla citlivost jen na 98dB, ale šly programově zatížit každá až 300VA. Byly v bednách po dvou, takže jako celek mohla ta bedna mít opět skoro 100dB/W/m. Už tehdy byly nějaké úvahy o spolehlivosti, takže každá bedna se dvěma 15" byla živená jedním můstkovým kanálem zesilovačů 2x700W s oddělenými zdroji a s tehdy výbornými maďarskými kopiemi 2N3773, co se tam při zájezdech daly koupit za pár forintů. Víc toho do 4U kisny narvat nešlo
Tyhle basové zesilovače byly dva, na každé straně jeden a když jednou jedinkrát jeden kanál vypadl, nebylo to téměř poznat - samozřejmě já ano, ale osazenstvo bigbítu určitě ne.
Měl jsem takovéto suby tenkrát jen čtyři, prostě se víc těchto reproduktorů sehnat nedalo ani s úplatky v Tesle
V sálech typu větší sokolovna se to dávalo po dvou na stranu a bohatě to stačilo - ale venku to byl už problém, muselo to jet úplně nadoraz.
Byly to BR, takže zpoždění jaksi moc netřeba, jen hodně dobrý crossover a opravdu ostrý odřez 6. řádem všeho pod 40Hz, zesilovače nedostávaly nic pod 40Hz, zbytečně jim to neužíralo výkon výše, basa hrála furt slušně, "kiňáky" za tenhle odřez moc děkovaly a byly pak věčné
Tenkrát jsem dostal jakési vnuknutí při vzpomínce na nárůst celkové citlivosti ve Forte Vocal 60
proti jednotlivému reproduktoru, zaexperimentoval jsem a helfři to seskládali doprostřed naležato. Ten nárůst tlaku tam skutečně byl markantní a od té doby jsem to venku skládal jen doprostřed.
Právě proto, že basové zesilovače běží prakticky pořád nadoraz, bych nedoporučoval výkon do basů dodávat ze zmůstkovaných zesilovačů. Každý zesilovač můstkový provoz snáší různě - zvlášť u těch levnějších, co sice můstek umožňují, se ale živení subbasů moc nedoporučuje. Raději napájet z výkonnějšího dvoukanálového zesilovače, co je schopen dávat např. 2x2000W/4ohm a kde kanály nejsou uvnitř konstrukčně zmůstkovány. Takové zesilovače bývají z principu robustnější a na basech mnohem spolehlivější. Do dvou osmiohmových MT18 bude takový zesilovač dodávat asi 2x1100W a získáte tak i 100% rezervu výkonu do budoucna, pro paralelní připojení dalších dvou MT18.
Takovým zesilovačem by mohl být např. Behringer iNuke NU6000DSP za směšných 10.000,-Kč. Má výkon 2x3000W/4ohm a máte v něm i DSP, co Vám zajistí crossover i případně potřebné zpoždění vůči středovrchům.
Ještě před 10 lety měla zesilovače s výkonem okolo 2.000W na kanál a více jen superprofi liga, nebyly snadno dostupné a stávaly desetinásobek /např. CA18, FP10000Q a další/.
Ano, přesně jak píše MAD. Ta hromada uprostřed se většinou dělá v plenéru a když jsou slabší suby s nižší citlivostí /třeba nějaké starší dvoupatnáctkové basreflexy. Tam lze téměř ty 3dB získat - to jsem si ověřil jako mladý osel, když jsem měl 300L BR suby s dvěma 15" ARO9308, odborně a zodpovědně upravenými v Rolay. Původní ARO9308 měly každá 100dB/W/m, 8ohm/100VA,
po úpravě na vlastně později sériově vyráběnou ARA9408 klesla citlivost jen na 98dB, ale šly programově zatížit každá až 300VA. Byly v bednách po dvou, takže jako celek mohla ta bedna mít opět skoro 100dB/W/m. Už tehdy byly nějaké úvahy o spolehlivosti, takže každá bedna se dvěma 15" byla živená jedním můstkovým kanálem zesilovačů 2x700W s oddělenými zdroji a s tehdy výbornými maďarskými kopiemi 2N3773, co se tam při zájezdech daly koupit za pár forintů. Víc toho do 4U kisny narvat nešlo :-) Tyhle basové zesilovače byly dva, na každé straně jeden a když jednou jedinkrát jeden kanál vypadl, nebylo to téměř poznat - samozřejmě já ano, ale osazenstvo bigbítu určitě ne.
Měl jsem takovéto suby tenkrát jen čtyři, prostě se víc těchto reproduktorů sehnat nedalo ani s úplatky v Tesle :-) V sálech typu větší sokolovna se to dávalo po dvou na stranu a bohatě to stačilo - ale venku to byl už problém, muselo to jet úplně nadoraz.
Byly to BR, takže zpoždění jaksi moc netřeba, jen hodně dobrý crossover a opravdu ostrý odřez 6. řádem všeho pod 40Hz, zesilovače nedostávaly nic pod 40Hz, zbytečně jim to neužíralo výkon výše, basa hrála furt slušně, "kiňáky" za tenhle odřez moc děkovaly a byly pak věčné :-)
Tenkrát jsem dostal jakési vnuknutí při vzpomínce na nárůst celkové citlivosti ve Forte Vocal 60 :-) proti jednotlivému reproduktoru, zaexperimentoval jsem a helfři to seskládali doprostřed naležato. Ten nárůst tlaku tam skutečně byl markantní a od té doby jsem to venku skládal jen doprostřed.
Právě proto, že basové zesilovače běží prakticky pořád nadoraz, bych nedoporučoval výkon do basů dodávat ze zmůstkovaných zesilovačů. Každý zesilovač můstkový provoz snáší různě - zvlášť u těch levnějších, co sice můstek umožňují, se ale živení subbasů moc nedoporučuje. Raději napájet z výkonnějšího dvoukanálového zesilovače, co je schopen dávat např. 2x2000W/4ohm a kde kanály nejsou uvnitř konstrukčně zmůstkovány. Takové zesilovače bývají z principu robustnější a na basech mnohem spolehlivější. Do dvou osmiohmových MT18 bude takový zesilovač dodávat asi 2x1100W a získáte tak i 100% rezervu výkonu do budoucna, pro paralelní připojení dalších dvou MT18.
Takovým zesilovačem by mohl být např. Behringer iNuke NU6000DSP za směšných 10.000,-Kč. Má výkon 2x3000W/4ohm a máte v něm i DSP, co Vám zajistí crossover i případně potřebné zpoždění vůči středovrchům.
Ještě před 10 lety měla zesilovače s výkonem okolo 2.000W na kanál a více jen superprofi liga, nebyly snadno dostupné a stávaly desetinásobek /např. CA18, FP10000Q a další/.
