od Petr Z. » čtv 22. pro 2016 18:07:20
Nevymýšlejte neúčinné pitomosti.
Zdůraznění o takové úrovni, ať už na analogové či digitální úrovni a třeba i úzkopásmové je vždy problematické.
Pokud umíte počítat s úrovněmi, umíte si snadno spočítat, o kolik byste musel mít výkonnější zesilovač /a nechat si v rezervě headroom/ a jak by musely být dimenzované středobasové reproduktory. Pokud jsou ony reproduktory charakterem vůbec vhodné na takové operace a jsou zastavěné v aspoň přiměřeně velkých a vhodných ozvučnicích.
Pokud máte např. 60-70L bedýnky a chcete po nich, aby v plné úrovni vyzářily aspoň 80Hz, ne-li níže, tak toho bohužel dosáhnete jen volbou opravdu speciálního středobasu /který se zas ale nebude hodit ke spoustě dalších, obecných použití/, nehledě na to, že bude muset mít brutálně vysoký dovolený příkon a nebude mít nijak extra vysokou citlivost.
Jinak se veškerý, pracně vyrobený a přivedený příkon jen promění v teplo a zvuk bude jen vedlejším produktem..
Odpradávna platí pravidlo, že zpravidla nelze z hovna uplést bič a pokud ano, nelze s ním zapráskat tak, aby to neosralo i Vás.
Znám a pamatuju jen několik málo případů, kdy se toto pravidlo povedlo docela úspěšně obejít a tím upleteným hovnem zapráskat, dokonce to ani moc nestálo, ale to jsou výjimky, co potvrzují pravidlo.
Navrhuju Vám mírně zainvestovat do delších reprokabelů, půjčit si či vzít další dva stejné boxy, jako běžně používáte, vlézt si do podobného prostoru a nějakou tu hodinku věnovat experimentům /nejen s boxy/.
Objevíte Ameriku už poněkolikáté tím, že nejlíp to bude hrát v koutě, v mono a v tzv. sloupu /třeba i čtyři shodné satelity těsně na sobě, jakkoli to vypadá jako prasárna - podstatný je subjektivní výsledek/.
Já sám, pokud jsem nucen do podobných prostor jít pracovat, tak jako první vyhlížím volné kouty, nebo alespoň volné stěny poblíž kouta - mnohokrát se mi povedlo ušetřit i 3dB výkonu jen šikovným umístěním, anžto kouty s navazujícími stěnami nevelké délky /tak do 4-5m/ se chovají na basech jako výborný zvukovod. Někdy stačí bedny i jen těsně přirazit ke zdi, to pomáhá také, i když ne tolik.
Ale v případech, kde nic není a ani tam čert nic nebere, s sebou beru jeden, osobně vyrobený subwoofer s opravdu luxusně laditelnou analogovou horní propustí /laditelný subsonic, dělicí kmitočet, parametrický EQ s nastavením Q, kmitočtu, rozsahem ±15dB a plynulým posuvem fáze 0° - 180°, hlavně ale s pekelně dimenzovaným AB koncem a výkonem 1500W/8R. Ten se nejvíc podepsal na váze, ale ten výsledný zvuk stojí za to. Žádné, ani full dimension Dčko, které jsem měl možnost testovat, tohle nedokáže. Použitý reproduktor je LF18X400.
Zesilovač subwooferu dostává běžný, symetrický stereosignál, mono si dělá sám a je tam i možnost při slučování mírně manipulovat s úrovněmi a fázemi obou slučovaných kanálů v rozsahu +6, +3, 0dB, -3, -6dB na úrovni a 0°- 90° u každého z příchozích slučovaných kanálů. Dělá to občas divy a najednou se objeví i na basech věci, které se jinak při "tvrdém" sloučení kanálů vytratily.
Kupodivu to ani díky celkem neobvyklé konstrukci nevyšlo moc velké, do kombíku to vejde, až na tu váhu, která je ale kompenzována skvělým zvukem s razancí, co uslyšíte jen u opravdu drahých subwooferů z profesionálních aplikací renomovaných firem. Zatím jsem si s tím pomohl úplně všude tam, kde se to na první nástřel jevilo, že budou stačit dvě až čtyři poměrně velká fullrange dvoupásma. Mnohokrát přišel někdo a "ty hele, to takhle kope jenom tahle kostka?? Nic víc??"
Ne, opravdu se s tím žádným, sebevětším zdůrazněním vyjebat nedá. Tady všichni vědí, že klasický pasivní satelit na tyči a v prostoru je prostě specifický tím rapidním úbytkem spodků, kterým se jako jediná nemusí zabývat snad akorát dechovka - jinak to může nevadit jen na mluvené slovo a snad folk.
Nevymýšlejte neúčinné pitomosti.
Zdůraznění o takové úrovni, ať už na analogové či digitální úrovni a třeba i úzkopásmové je vždy problematické.
Pokud umíte počítat s úrovněmi, umíte si snadno spočítat, o kolik byste musel mít výkonnější zesilovač /a nechat si v rezervě headroom/ a jak by musely být dimenzované středobasové reproduktory. Pokud jsou ony reproduktory charakterem vůbec vhodné na takové operace a jsou zastavěné v aspoň přiměřeně velkých a vhodných ozvučnicích.
Pokud máte např. 60-70L bedýnky a chcete po nich, aby v plné úrovni vyzářily aspoň 80Hz, ne-li níže, tak toho bohužel dosáhnete jen volbou opravdu speciálního středobasu /který se zas ale nebude hodit ke spoustě dalších, obecných použití/, nehledě na to, že bude muset mít brutálně vysoký dovolený příkon a nebude mít nijak extra vysokou citlivost.
Jinak se veškerý, pracně vyrobený a přivedený příkon jen promění v teplo a zvuk bude jen vedlejším produktem..
Odpradávna platí pravidlo, že zpravidla nelze z hovna uplést bič a pokud ano, nelze s ním zapráskat tak, aby to neosralo i Vás.
Znám a pamatuju jen několik málo případů, kdy se toto pravidlo povedlo docela úspěšně obejít a tím upleteným hovnem zapráskat, dokonce to ani moc nestálo, ale to jsou výjimky, co potvrzují pravidlo.
Navrhuju Vám mírně zainvestovat do delších reprokabelů, půjčit si či vzít další dva stejné boxy, jako běžně používáte, vlézt si do podobného prostoru a nějakou tu hodinku věnovat experimentům /nejen s boxy/.
Objevíte Ameriku už poněkolikáté tím, že nejlíp to bude hrát v koutě, v mono a v tzv. sloupu /třeba i čtyři shodné satelity těsně na sobě, jakkoli to vypadá jako prasárna - podstatný je subjektivní výsledek/.
Já sám, pokud jsem nucen do podobných prostor jít pracovat, tak jako první vyhlížím volné kouty, nebo alespoň volné stěny poblíž kouta - mnohokrát se mi povedlo ušetřit i 3dB výkonu jen šikovným umístěním, anžto kouty s navazujícími stěnami nevelké délky /tak do 4-5m/ se chovají na basech jako výborný zvukovod. Někdy stačí bedny i jen těsně přirazit ke zdi, to pomáhá také, i když ne tolik.
Ale v případech, kde nic není a ani tam čert nic nebere, s sebou beru jeden, osobně vyrobený subwoofer s opravdu luxusně laditelnou analogovou horní propustí /laditelný subsonic, dělicí kmitočet, parametrický EQ s nastavením Q, kmitočtu, rozsahem ±15dB a plynulým posuvem fáze 0° - 180°, hlavně ale s pekelně dimenzovaným AB koncem a výkonem 1500W/8R. Ten se nejvíc podepsal na váze, ale ten výsledný zvuk stojí za to. Žádné, ani full dimension Dčko, které jsem měl možnost testovat, tohle nedokáže. Použitý reproduktor je LF18X400.
Zesilovač subwooferu dostává běžný, symetrický stereosignál, mono si dělá sám a je tam i možnost při slučování mírně manipulovat s úrovněmi a fázemi obou slučovaných kanálů v rozsahu +6, +3, 0dB, -3, -6dB na úrovni a 0°- 90° u každého z příchozích slučovaných kanálů. Dělá to občas divy a najednou se objeví i na basech věci, které se jinak při "tvrdém" sloučení kanálů vytratily.
Kupodivu to ani díky celkem neobvyklé konstrukci nevyšlo moc velké, do kombíku to vejde, až na tu váhu, která je ale kompenzována skvělým zvukem s razancí, co uslyšíte jen u opravdu drahých subwooferů z profesionálních aplikací renomovaných firem. Zatím jsem si s tím pomohl úplně všude tam, kde se to na první nástřel jevilo, že budou stačit dvě až čtyři poměrně velká fullrange dvoupásma. Mnohokrát přišel někdo a "ty hele, to takhle kope jenom tahle kostka?? Nic víc??"
Ne, opravdu se s tím žádným, sebevětším zdůrazněním vyjebat nedá. Tady všichni vědí, že klasický pasivní satelit na tyči a v prostoru je prostě specifický tím rapidním úbytkem spodků, kterým se jako jediná nemusí zabývat snad akorát dechovka - jinak to může nevadit jen na mluvené slovo a snad folk.