od TomasVv » stř 13. dub 2016 0:44:18
Aha, tak toho jsem se maličko bál. Decibele, zřejmě máš drobné nedostatky ve znalostech.
Harmonické kmitočty jsou nedílnou složkou každého tonálního zvuku, každý hudební nástroj generuje svůj základní kmotočet a jeho harmonické složky. Jedno od druhého nejde kloudně oddělit. Stejně tak každý reálný nástroj generuje tzv. formanty, tedy zvuke neharmonické, zhusta perkusivní, někdy déle trvající. Např. cinknutí struny, syčení smyčce, proudící vzduch dechů. Tyto zvuky se společně spojí a vytvoří celý zvuk nástroje, tak, jak jej ucho očekává a je na to zvyklé. Není dobré něco z toho příliš potlačovat, potom nástroj nezní, jak má.
Problematika špatného zvuku na koncertě spočívá ve špatném mixu (když vynecháme akustiku prostoru, špatně hrající kapelu, špatné nástroje, a vůbec techniku), kdy se buď vůbec neupravují frekvenční spektra jednoltivých nástrojů a zdrojů, celkový zvuk se poté slije do nekonkrétní koule. A nebo se upravují blbě, potlačují se harmonické a formanty, nebo naopak příliš zdůrazňují, čímž příliš zasahují do spektra jiných nástrojů.
Při frekvenční analýze poznáš harmonické složky snadno - jsou to ty ostatní úzké špičky mimo základní tón nástroje.
Pří analýze celého mixu (nedejbože zvuku v sále) se to pozná špatně, protože nevíš, co je od čeho základ a co harmonická.
Problematika sálů je nadelší povídání, ale ve zkratce - většina prostor, kde se běžně hraje, byla stavěna za jiným účelem, než hrát rock z PA. Třeba se tam hrála dechovka, nebo pekl chleba.
Aha, tak toho jsem se maličko bál. Decibele, zřejmě máš drobné nedostatky ve znalostech.
Harmonické kmitočty jsou nedílnou složkou každého tonálního zvuku, každý hudební nástroj generuje svůj základní kmotočet a jeho harmonické složky. Jedno od druhého nejde kloudně oddělit. Stejně tak každý reálný nástroj generuje tzv. formanty, tedy zvuke neharmonické, zhusta perkusivní, někdy déle trvající. Např. cinknutí struny, syčení smyčce, proudící vzduch dechů. Tyto zvuky se společně spojí a vytvoří celý zvuk nástroje, tak, jak jej ucho očekává a je na to zvyklé. Není dobré něco z toho příliš potlačovat, potom nástroj nezní, jak má.
Problematika špatného zvuku na koncertě spočívá ve špatném mixu (když vynecháme akustiku prostoru, špatně hrající kapelu, špatné nástroje, a vůbec techniku), kdy se buď vůbec neupravují frekvenční spektra jednoltivých nástrojů a zdrojů, celkový zvuk se poté slije do nekonkrétní koule. A nebo se upravují blbě, potlačují se harmonické a formanty, nebo naopak příliš zdůrazňují, čímž příliš zasahují do spektra jiných nástrojů.
Při frekvenční analýze poznáš harmonické složky snadno - jsou to ty ostatní úzké špičky mimo základní tón nástroje.
Pří analýze celého mixu (nedejbože zvuku v sále) se to pozná špatně, protože nevíš, co je od čeho základ a co harmonická.
Problematika sálů je nadelší povídání, ale ve zkratce - většina prostor, kde se běžně hraje, byla stavěna za jiným účelem, než hrát rock z PA. Třeba se tam hrála dechovka, nebo pekl chleba.