od mkarr » ned 17. led 2021 1:03:39
Taky by se dalo pobrat to nahrávání jako výzkum akustických vlastností uzavřeného prostoru. Nebo asi i jakéhokoli prostoru.
Co udělá s dozvukem v místnosti třeba koberec tam kde byla jen dlažba, co udělá basová past v rohu, co udělá pověšení deky na krátkou stěnu a co na dlouhou stěnu, co udělá pověšení dvou dek na protilehlé stěny a nebo na sebe kolmé stěny.... Jaký je rozdíl mezi prázdným pokojem a vybaveným pokojem, ......
Na tyhle pokusy je potřeba nějaký vhodný mikrofon, ideálně slušný měřící mikrofon, ale pro školní projekt by se asi dalo i s elektretovou vložkou. Pak zdroj růžového šumu, někteří lidi tvrdí že jim na měření dozvuku stačí tlesknutí, já to s tleskáním nikdy nezkoušel. A pak něco co zobrazí frekvenční spektrum snímaného zvuku ve chvíli kdy jej něco vydává a pak postupně jak v takovém prostoru utichá potom, co jej to něco vydávat přestalo. Asi nejužívanější standard je hodnota RT60, což je pokud vím čas v milisekundách za který klesne úroveň zvuku o 60 dB od chvíle kdy neco přestalo ten zvuk vydávat. Což logicky znamená, že zdroj zvuku musí být dostatečně výkonný, aby vyrobil pro začátek dostatečně silný zvuk, aby vůbec mohl klesnout o 60 dB. Poměrně oblíbeným přístrojem je akustický analyzér AL1, ale pokud nemáš někoho kdo jej na delší dobu zapůjčí, dá se vystačit s počítačem. Zkusil bych REW Room acoustic software. Je kolem toho i dost informací co jak použít, jen je to převážně anglicky.
A případně se dá zaměři na vliv různých těchto prostředí na snímání zvuku mikrofonem, třeba jaký je rozdíl jen mít mikrofon na nízkém stojánku nad prázdným stolem a totéž jen na tom stole mít ubrus. Toto je sice problematika spíš profesionální, ale v době koronaviru a čím dál větší obliby různých video konferencí, v době youtuberů a streamovačů různých her, je to téma i pro vyloženě zvukařské laiky, takže by taková výsledná prezentace mohla zaujmout i mnoho lidí z řad studentů i učitelů. Možná zaměřit pozornost vyloženě na videokonference a vliv různých věcí na srozumitelnost a příjemnost/přirozenost zvuku. Mikrofon na hlavě před ústy, na klopě, na stole, jaký druh mikrofonu na stole, (směrový / všesměrový, dynamický / kondenzátorový, blízko / daleko od úst).
Když jsme dělali SOČ my, většinou měly úspěch většinou ty projekty, které si nevytyčily příliš divoké cíle ale byly dotažené do použitelného konce, protože příliš divoké málok do zvládl dotáhnout do konce buď kvůli technické náročnosti, nebo časové.
Jinak pokud toužíš zůstat u tématu zvuku pro neslyšící, šel bych na to z opačné strany. Nehledal bych mezi zvukaři, ale mezi neslyšícími a mezi institucemi, které se takto hendikepovanými zabývají. Případně bych zkusil oslovit technické muzeum v Brně, které mělo a možná ještě má expozici zaměřenou na nevidomé a neslyšící a na technologie ketré jim pomáhají a mohli by umět nasměrovat, na další osoby co v tomto něco umí, vědí, dělají.
Taky by se dalo pobrat to nahrávání jako výzkum akustických vlastností uzavřeného prostoru. Nebo asi i jakéhokoli prostoru.
Co udělá s dozvukem v místnosti třeba koberec tam kde byla jen dlažba, co udělá basová past v rohu, co udělá pověšení deky na krátkou stěnu a co na dlouhou stěnu, co udělá pověšení dvou dek na protilehlé stěny a nebo na sebe kolmé stěny.... Jaký je rozdíl mezi prázdným pokojem a vybaveným pokojem, ......
Na tyhle pokusy je potřeba nějaký vhodný mikrofon, ideálně slušný měřící mikrofon, ale pro školní projekt by se asi dalo i s elektretovou vložkou. Pak zdroj růžového šumu, někteří lidi tvrdí že jim na měření dozvuku stačí tlesknutí, já to s tleskáním nikdy nezkoušel. A pak něco co zobrazí frekvenční spektrum snímaného zvuku ve chvíli kdy jej něco vydává a pak postupně jak v takovém prostoru utichá potom, co jej to něco vydávat přestalo. Asi nejužívanější standard je hodnota RT60, což je pokud vím čas v milisekundách za který klesne úroveň zvuku o 60 dB od chvíle kdy neco přestalo ten zvuk vydávat. Což logicky znamená, že zdroj zvuku musí být dostatečně výkonný, aby vyrobil pro začátek dostatečně silný zvuk, aby vůbec mohl klesnout o 60 dB. Poměrně oblíbeným přístrojem je akustický analyzér AL1, ale pokud nemáš někoho kdo jej na delší dobu zapůjčí, dá se vystačit s počítačem. Zkusil bych REW Room acoustic software. Je kolem toho i dost informací co jak použít, jen je to převážně anglicky.
A případně se dá zaměři na vliv různých těchto prostředí na snímání zvuku mikrofonem, třeba jaký je rozdíl jen mít mikrofon na nízkém stojánku nad prázdným stolem a totéž jen na tom stole mít ubrus. Toto je sice problematika spíš profesionální, ale v době koronaviru a čím dál větší obliby různých video konferencí, v době youtuberů a streamovačů různých her, je to téma i pro vyloženě zvukařské laiky, takže by taková výsledná prezentace mohla zaujmout i mnoho lidí z řad studentů i učitelů. Možná zaměřit pozornost vyloženě na videokonference a vliv různých věcí na srozumitelnost a příjemnost/přirozenost zvuku. Mikrofon na hlavě před ústy, na klopě, na stole, jaký druh mikrofonu na stole, (směrový / všesměrový, dynamický / kondenzátorový, blízko / daleko od úst).
Když jsme dělali SOČ my, většinou měly úspěch většinou ty projekty, které si nevytyčily příliš divoké cíle ale byly dotažené do použitelného konce, protože příliš divoké málok do zvládl dotáhnout do konce buď kvůli technické náročnosti, nebo časové.
Jinak pokud toužíš zůstat u tématu zvuku pro neslyšící, šel bych na to z opačné strany. Nehledal bych mezi zvukaři, ale mezi neslyšícími a mezi institucemi, které se takto hendikepovanými zabývají. Případně bych zkusil oslovit technické muzeum v Brně, které mělo a možná ještě má expozici zaměřenou na nevidomé a neslyšící a na technologie ketré jim pomáhají a mohli by umět nasměrovat, na další osoby co v tomto něco umí, vědí, dělají.
