od Zdeněk Prodance » ned 03. kvě 2015 14:00:19
Jaro, já jsem toho sem i jinam napsal už opravdu hodně, samozřejmě jsem toho ještě víc četl, tedy si nic o diskuzích "nepředstavuji", to je spíš tvůj problém. Také ty tvoje otázky už byly mockrát zodpovězené. Problém je v tom, že ty tomu nechceš VĚŘIT a sám se v problematice natolik neorientuješ, že se zase já zdráhám věřit, že bys mohl mít skutečně nějaké vzdělání v tomto oboru. Všechno, co neznáš a k čemu máš apriori nedůvěru, rovnou pokládáš a označuješ za podvod anebo "scifi". Pak se opravdu o čemkoli těžko diskutuje, protože ty bys bral pouze 100% potvrzení svých domněnek a to prostě od NIKOHO, kdo se v této branži skutečně pohybuje a má dostatek zkušeností jak s se současnými zesilovači, tak reproduktory nemůžeš dostat.
Pokud chceš něco o zesilovači zjistit, tak to znamená mít alespoň slušný osciloskop, dost tvrdý přívod pro napájení (regulační trafo jde použít jen velmi opatrně a při zajištění stálého odběru, tedy ne při testování přirozeným ani klíčovaným signálem) a pochopitelně ty dostatečně dimenzované zatěžovací odpory. Pak budeš mít nějaká vlastní čísla, budeš moci přemýšlet o jejich vztahu k údajům výrobce a odpadnou diskuze o počtech tranzistorů a průměrech traf, které jsem opravdu nikdy za celý život neshledal přínosnými. Z praktického hlediska můžu doporučit vykašlat se na nějaký sinus a složitější syntetické signály a prostě si najít pár hodně zkomprimovaných, leč ještě dobře znějících nahrávek a ty zesilovačem honit stále dokola, samozřejmě s kontrolním příposlechem z jeho výstupu například 100V bednou (ovšem i 100V je na silnější zesilovače málo). Dá se to vydržet déle a ucho je docela citlivé na zkreslení, které přetížené zesilovače produkují, ovšem jen když to není tak nahlas, že v něm zaléhá.
Reproduktory se testují už řadu let stejně, metoda je popsaná, něco o tom najdeš i v těch překladech u nás. Hodnoty stoupají protože se zvyšuje teplotní odolnost a zlepšuje chlazení. Není to žádný podfuk a to samé ti řeknou všude. Je jen potřeba rozlišovat, na jakou hodnotu se dívám, jsou tam ty 3dB, opět je to docela dobře vysvětleno v těch materiálech EAW. Můžu tě ujistit, že valná část námi prodaných beden, reproduktorů i zesilovačů je používaná podle údajů výrobce a nejsou s tím žádné větší problémy, pokud se něco rozsype, tak je potřeba hledat konkrétní příčinu, nikdy nestačí jen předpokládat, že "výrobce lže". S tím bychom se opravdu nikdy nikam nedostali.
Reprobeden můžeš klidně připojit třeba dvacet, rozhoduje jen výsledná impedance a zatížitelnost, ale obvykle na to není žádný požadavek (leda by šlo o distribuované ozvučení) a podobné zesilovače dnes obvykle slouží k pohonu jednoho středního subu nebo dvou středních satelitů/monitorů. Samozřejmě jde použít jeden kanál na sub a druhý na satelit, ale už z toho neuděláš ten můstek, který jediný dovolí slušnou dnešní 18" opravdu nakrmit. Ano, dnes skutečnou jsou experti, kteří klidně můžou na reproduktor psát 2kW a je to pravda. To je základ, ze kterého musíš vyjít, to je dnešní zkušenost. Že to bylo kdysi jinak je přirozené. Ještě dříve, než nastalo kdysi to taky bylo jinak a ještě předtím to ani vůbec nebylo.
H.M.
Jaro, já jsem toho sem i jinam napsal už opravdu hodně, samozřejmě jsem toho ještě víc četl, tedy si nic o diskuzích "nepředstavuji", to je spíš tvůj problém. Také ty tvoje otázky už byly mockrát zodpovězené. Problém je v tom, že ty tomu nechceš VĚŘIT a sám se v problematice natolik neorientuješ, že se zase já zdráhám věřit, že bys mohl mít skutečně nějaké vzdělání v tomto oboru. Všechno, co neznáš a k čemu máš apriori nedůvěru, rovnou pokládáš a označuješ za podvod anebo "scifi". Pak se opravdu o čemkoli těžko diskutuje, protože ty bys bral pouze 100% potvrzení svých domněnek a to prostě od NIKOHO, kdo se v této branži skutečně pohybuje a má dostatek zkušeností jak s se současnými zesilovači, tak reproduktory nemůžeš dostat.
Pokud chceš něco o zesilovači zjistit, tak to znamená mít alespoň slušný osciloskop, dost tvrdý přívod pro napájení (regulační trafo jde použít jen velmi opatrně a při zajištění stálého odběru, tedy ne při testování přirozeným ani klíčovaným signálem) a pochopitelně ty dostatečně dimenzované zatěžovací odpory. Pak budeš mít nějaká vlastní čísla, budeš moci přemýšlet o jejich vztahu k údajům výrobce a odpadnou diskuze o počtech tranzistorů a průměrech traf, které jsem opravdu nikdy za celý život neshledal přínosnými. Z praktického hlediska můžu doporučit vykašlat se na nějaký sinus a složitější syntetické signály a prostě si najít pár hodně zkomprimovaných, leč ještě dobře znějících nahrávek a ty zesilovačem honit stále dokola, samozřejmě s kontrolním příposlechem z jeho výstupu například 100V bednou (ovšem i 100V je na silnější zesilovače málo). Dá se to vydržet déle a ucho je docela citlivé na zkreslení, které přetížené zesilovače produkují, ovšem jen když to není tak nahlas, že v něm zaléhá.
Reproduktory se testují už řadu let stejně, metoda je popsaná, něco o tom najdeš i v těch překladech u nás. Hodnoty stoupají protože se zvyšuje teplotní odolnost a zlepšuje chlazení. Není to žádný podfuk a to samé ti řeknou všude. Je jen potřeba rozlišovat, na jakou hodnotu se dívám, jsou tam ty 3dB, opět je to docela dobře vysvětleno v těch materiálech EAW. Můžu tě ujistit, že valná část námi prodaných beden, reproduktorů i zesilovačů je používaná podle údajů výrobce a nejsou s tím žádné větší problémy, pokud se něco rozsype, tak je potřeba hledat konkrétní příčinu, nikdy nestačí jen předpokládat, že "výrobce lže". S tím bychom se opravdu nikdy nikam nedostali.
Reprobeden můžeš klidně připojit třeba dvacet, rozhoduje jen výsledná impedance a zatížitelnost, ale obvykle na to není žádný požadavek (leda by šlo o distribuované ozvučení) a podobné zesilovače dnes obvykle slouží k pohonu jednoho středního subu nebo dvou středních satelitů/monitorů. Samozřejmě jde použít jeden kanál na sub a druhý na satelit, ale už z toho neuděláš ten můstek, který jediný dovolí slušnou dnešní 18" opravdu nakrmit. Ano, dnes skutečnou jsou experti, kteří klidně můžou na reproduktor psát 2kW a je to pravda. To je základ, ze kterého musíš vyjít, to je dnešní zkušenost. Že to bylo kdysi jinak je přirozené. Ještě dříve, než nastalo kdysi to taky bylo jinak a ještě předtím to ani vůbec nebylo.
H.M.