od Petr Z. » úte 26. črc 2016 18:24:15
To vypadá na nějakou diskotéku, kde se za ponkem bude střídat víc hustokrutých lovců puberťaček.
Na limitéry v koncových zesilovačích tohoto levelu, jaký chcete Vy použít, bych vůbec nespoléhal. Zrovna právě T-Ampy řady MK-X mají limitery opravdu "jen jako", jsou schopny pouze seříznout špičku, netrvající déle, než asi 50ms a je-li výrazně delší, dochází k deformaci výstupního průběhu. Trvalému hlubokému přebuzení nejsou tyto druhy vestavěných, neodpojitelných limitérů schopny zabránit. Externí limitery jsou nutností hlavně v kombinaci hluché blbé hovado za ponkem + výrazně výkonnější zesilovače, než jsou schopny zpracovat soustavy. Pokud takové riziko existuje, jiné spolehlivé řešení není, nechceteli věčně vyměňovat měniče v soustavách a večer dohrávat jen na subbasy. Takové hluché a blbé hovado, používající kliky na ponku stylem on-off /bez jakékoli regulace/ nezbytně a nutně pro své zbytnělé ego a machrování potřebuje, aby všecky indikace v aparatuře svítily trvale červeně. Znovu opakuju, v takových /častých/ případech je bohužel jediným řešením kvalitní přídavný limiter na výstupu ponku, který při jakémkoli nastavení klik na pultu nedovolí poslat do konců signál, který by je mohl hluboce přebudit. Základní postavení klik na ponku, aby byla eliminována limitace a zkreslení signálu už v ponku je popsáno níže.
Limiter se nastaví tak, aby při hraně rozvícení první červené na masteru ponku spolehlivě nastal záchyt /lehké seříznutí špičky bez slyšitelnosti/, zároveň se multimetrem nastaví vlastními regulátory konců takové jejich výstupní efektivní napětí /ergo výkon/, které jsou ještě soustavy schopny bez poškození zpracovat.
Celá sestava se dá nastavit jednoduchými prostředky. Laptopem s programem "sinusový tónový generátor", zapojený do libovolného line vstupu, vypnuté všechny efekty a korekce rovně, master 80% a klika 70%. Druhý potřebný instrument je pak multimetr alespoň za 400Kč
, takové již zpravidla měří střídavá napětí sinusového průběhu i výše, než 1kHz.
Nastavovat zpravidla stačí na 40-60Hz dle možností subwooferů a pak na 1kHz, přičemž je zároveň dobré vyvážit poměr subbasů a středovrchů tak, aby to pak s programovým signálem hrálo "vyváženě" i s korekcemi na pultu na nule. I s troškou nezbytné pečlivosti je nastavení otázkou půlhodinky.
Jen velmi málo koncových zesilovačů obsahuje takový typ limiteru, který po dosažení maximálního výkonu obrazně řečeno "zastaví růst sinusovky" a přitom ji nedeformuje. Takový typ limiteru při velkém přebuzení sice zmenšuje dynamiku a poněkud zvětšuje výkonovou hustotu do soustav, ale je to pořád mnohem lepší, než hlubokým přebuzením zesilovače tvořit na jeho výstupu obdélníky, případně u horších zesilovačů i značný stejnosměrný posuv - oboje ničí reproduktory podstatně více, než zlimitovaný, ale nedeformovaný signál. Např. ostré hrany obdélníkového signálu doslova pálí výškové reproduktory.
Jak jsem již napsal - tyto "lepší" limitery obsahují jen o dost vyšší třídy zesilovačů. Levná produkce typu T-Amp, American Audio, Omnitronic a další podobné rozhodně ne.
Slušný externí limiter se dá koupit -používaný- relativně lacino. Limiter-kompresory, např. od firmy dbx a podobných byly vždy nezbytnou součástí efektových racků velkých analogových pultů, kterých se dnes spousta lidí zbavuje. Už si přesně nepamatuji číslo modelu limiter-kompresoru od dbx, instalovali jsme jej před asi 8 lety právě do jedné diskotéky, kde také při střídání lemplů za ponkem neustále hořely reproduktory. Největší paseku pochopitelně dělali hostující "rádioví" moderátoři, protože těm je ve studiu šumafuk, co přesně indikátory ukazují a kde je klika - z vysílače to hraje víceméně stále stejně /možná signál jen "dýchá" ještě víc, než normálně/- protože modulaci na vysílač v rádiích jednak hlídá v režii jeden kompresor a na vysílači jej ještě dynamicky a kmitočtově upravuje Optimod. OptimalizaceModulace je dnes už v režii špičkového signálového procesoru - často je ale nepěkně slyšet, jak blbě je nastavený. Tam totiž platí pravidlo, že čím zkomprimovanější modulační signál přijde na vysílač, tím větší rezervu kmitočtového zdvihu je možné využít - získá se tím vyšší dosah vysílače při stejném ERP.
Dodnes se v oné diskotéce neměnil ani jediný reproduktor přesto, že výkon místních, poměrně dobrých a tvrdých zesilovačů je tam více, než dvojnásobný oproti dovolenému příkonu soustav.
Samozřejmou nutností je limiter po pečlivém nastavení např. zamykatelným krytem zabezpečit tak, aby nebylo možno nastavení změnit. Pokud plánujete větratelnou skříňku a dvířka pro zesilovače, tak samozřejmě dejte i limiter za vrata a hodně pevně uzamkněte - jeden klíč pro případ poruchy do kdykoli dostupné, ale zalepené obálky např. provoznímu podniku.
Druhý klíč servisákovi, který bude za sestavu, její trvalé nastavení a provozuschopnost odpovídat, v zesilovačích bude v pravidelných intervalech kontrolovat a čistit ventilátory i vnitřní chladiče. To je ve stabilních diskotékách a klubech nezbytnou nutností. Stejně jako to, že by nikde neměly být vidět či trčet jakékoliv kabely. Toto se zdá být směšným a skoro samozřejmostí, ale není to tak všude. Směšné to moc nebylo známému Dji - stalo se, že ožralý a nasraný návštěvník, kterému nebyla zahrána muzika, kterou si vyžádal, v amoku kapesní kudlou přešmikl dva modulační kabely od ponku ke koncovým zesilovačům v rohu, jen volně položené na koberci v délce asi 3m..
Popisované řešení je v dané situaci a daných možnostech asi jediné slušné. Vše ostatní budou jen pochybná, nestálá řešení a situaci stejně neřešící kompromisy.
To vypadá na nějakou diskotéku, kde se za ponkem bude střídat víc hustokrutých lovců puberťaček.
Na limitéry v koncových zesilovačích tohoto levelu, jaký chcete Vy použít, bych vůbec nespoléhal. Zrovna právě T-Ampy řady MK-X mají limitery opravdu "jen jako", jsou schopny pouze seříznout špičku, netrvající déle, než asi 50ms a je-li výrazně delší, dochází k deformaci výstupního průběhu. Trvalému hlubokému přebuzení nejsou tyto druhy vestavěných, neodpojitelných limitérů schopny zabránit. Externí limitery jsou nutností hlavně v kombinaci hluché blbé hovado za ponkem + výrazně výkonnější zesilovače, než jsou schopny zpracovat soustavy. Pokud takové riziko existuje, jiné spolehlivé řešení není, nechceteli věčně vyměňovat měniče v soustavách a večer dohrávat jen na subbasy. Takové hluché a blbé hovado, používající kliky na ponku stylem on-off /bez jakékoli regulace/ nezbytně a nutně pro své zbytnělé ego a machrování potřebuje, aby všecky indikace v aparatuře svítily trvale červeně. Znovu opakuju, v takových /častých/ případech je bohužel jediným řešením kvalitní přídavný limiter na výstupu ponku, který při jakémkoli nastavení klik na pultu nedovolí poslat do konců signál, který by je mohl hluboce přebudit. Základní postavení klik na ponku, aby byla eliminována limitace a zkreslení signálu už v ponku je popsáno níže.
Limiter se nastaví tak, aby při hraně rozvícení první červené na masteru ponku spolehlivě nastal záchyt /lehké seříznutí špičky bez slyšitelnosti/, zároveň se multimetrem nastaví vlastními regulátory konců takové jejich výstupní efektivní napětí /ergo výkon/, které jsou ještě soustavy schopny bez poškození zpracovat.
Celá sestava se dá nastavit jednoduchými prostředky. Laptopem s programem "sinusový tónový generátor", zapojený do libovolného line vstupu, vypnuté všechny efekty a korekce rovně, master 80% a klika 70%. Druhý potřebný instrument je pak multimetr alespoň za 400Kč :-), takové již zpravidla měří střídavá napětí sinusového průběhu i výše, než 1kHz.
Nastavovat zpravidla stačí na 40-60Hz dle možností subwooferů a pak na 1kHz, přičemž je zároveň dobré vyvážit poměr subbasů a středovrchů tak, aby to pak s programovým signálem hrálo "vyváženě" i s korekcemi na pultu na nule. I s troškou nezbytné pečlivosti je nastavení otázkou půlhodinky.
Jen velmi málo koncových zesilovačů obsahuje takový typ limiteru, který po dosažení maximálního výkonu obrazně řečeno "zastaví růst sinusovky" a přitom ji nedeformuje. Takový typ limiteru při velkém přebuzení sice zmenšuje dynamiku a poněkud zvětšuje výkonovou hustotu do soustav, ale je to pořád mnohem lepší, než hlubokým přebuzením zesilovače tvořit na jeho výstupu obdélníky, případně u horších zesilovačů i značný stejnosměrný posuv - oboje ničí reproduktory podstatně více, než zlimitovaný, ale nedeformovaný signál. Např. ostré hrany obdélníkového signálu doslova pálí výškové reproduktory.
Jak jsem již napsal - tyto "lepší" limitery obsahují jen o dost vyšší třídy zesilovačů. Levná produkce typu T-Amp, American Audio, Omnitronic a další podobné rozhodně ne.
Slušný externí limiter se dá koupit -používaný- relativně lacino. Limiter-kompresory, např. od firmy dbx a podobných byly vždy nezbytnou součástí efektových racků velkých analogových pultů, kterých se dnes spousta lidí zbavuje. Už si přesně nepamatuji číslo modelu limiter-kompresoru od dbx, instalovali jsme jej před asi 8 lety právě do jedné diskotéky, kde také při střídání lemplů za ponkem neustále hořely reproduktory. Největší paseku pochopitelně dělali hostující "rádioví" moderátoři, protože těm je ve studiu šumafuk, co přesně indikátory ukazují a kde je klika - z vysílače to hraje víceméně stále stejně /možná signál jen "dýchá" ještě víc, než normálně/- protože modulaci na vysílač v rádiích jednak hlídá v režii jeden kompresor a na vysílači jej ještě dynamicky a kmitočtově upravuje Optimod. OptimalizaceModulace je dnes už v režii špičkového signálového procesoru - často je ale nepěkně slyšet, jak blbě je nastavený. Tam totiž platí pravidlo, že čím zkomprimovanější modulační signál přijde na vysílač, tím větší rezervu kmitočtového zdvihu je možné využít - získá se tím vyšší dosah vysílače při stejném ERP.
Dodnes se v oné diskotéce neměnil ani jediný reproduktor přesto, že výkon místních, poměrně dobrých a tvrdých zesilovačů je tam více, než dvojnásobný oproti dovolenému příkonu soustav.
Samozřejmou nutností je limiter po pečlivém nastavení např. zamykatelným krytem zabezpečit tak, aby nebylo možno nastavení změnit. Pokud plánujete větratelnou skříňku a dvířka pro zesilovače, tak samozřejmě dejte i limiter za vrata a hodně pevně uzamkněte - jeden klíč pro případ poruchy do kdykoli dostupné, ale zalepené obálky např. provoznímu podniku.
Druhý klíč servisákovi, který bude za sestavu, její trvalé nastavení a provozuschopnost odpovídat, v zesilovačích bude v pravidelných intervalech kontrolovat a čistit ventilátory i vnitřní chladiče. To je ve stabilních diskotékách a klubech nezbytnou nutností. Stejně jako to, že by nikde neměly být vidět či trčet jakékoliv kabely. Toto se zdá být směšným a skoro samozřejmostí, ale není to tak všude. Směšné to moc nebylo známému Dji - stalo se, že ožralý a nasraný návštěvník, kterému nebyla zahrána muzika, kterou si vyžádal, v amoku kapesní kudlou přešmikl dva modulační kabely od ponku ke koncovým zesilovačům v rohu, jen volně položené na koberci v délce asi 3m..
Popisované řešení je v dané situaci a daných možnostech asi jediné slušné. Vše ostatní budou jen pochybná, nestálá řešení a situaci stejně neřešící kompromisy.
