Mikrofony na bicí (kond. vs. dynamika)?

[james29]

Moc dekuji za vase nazory a poznatky. Zkusim tedy jeste laborovat s nastavenim. Uklid podia je trochu problem s nekterymi muzikanty. Ale to vy urcite vite. Uvidim co se mi podari vymyslet s nastavenim. Kazdopadne dekuji vsem co prispeli.

[mkarr]

v reverzech za komančů chrápali po půlnoci opilci a dodnes slyší,

Tyjo a to jsem si myslel, že to dělal jen Adéla u nás. A měl na zádech nápis "punks not dead vy volové".

[james29]

U nas na zabavach byl borec kterej tancoval zasadne s hlavou strcenou do reverzu a dodnes kdyz ho potkam odpovi mi na pozdrav. Tak asi slysi

[mifune]

Rozhodně jsem nechtěl odvézt poznámkou o reverzkách a králíkárnách od tématu, ale když už tak teda - nemám vzdělání v akustice, ale nebylo právě možné, že rapli měli vražený hlavy v králikárnách, protože akustický tlak právě konstrukcí beden se akumuloval cca 0,7 až 1 m před reverzkama (zvukovodama šneků atd.) - nevím, ale nějaký podobný vysvětlení se mě zdá, že šlo vzduchem...asi je ale blbost a já senilním..

[navstevnik]

No ony se tu vyskytovaly vselijak mizerne kopie reverzek i sneku. S mizerne okopirovanou bednou a neoriginalnimi reproduktory se casto stavalo, ze zvenku na baraku, kde se hralo, opadavala fasada, ale uvnitr v sale, v bednach malem horely civky reproduktoru a sotva to tam hralo. Tohle delaly jen mizerne zkopirovane bedny, nebo originalni konstrukce ruznych vseumelu.
Mel jsem uz nekdy v roce 1988, podle opravdu presne omereneho, americkeho originalu postavene, fakt presne kopie znamych reverzek FH-2 od Peavey, jeden kus pujceny od tehdejsiho zvukare Pragokoncertu. Bylo mi tez dobre znamo, jak ty originaly hraji s origo reproduktory BlackWidow 1504 a jak se chovaji venku ci uvnitr.
Ty originaly hraly vsude stejne a uz tehdy s tlakem a "kopanci", ke kterym se amatersti zvukari dostali az o mnoho let pozdeji, s prichodem kompaktnejsich konstrukci Zeck a hlavne subu od ElectroVoice.
Jenze nic podobneho temto origo reproduktorum BlackWidow tady v r. 1988 bezne nebylo k dosazeni, ani pres paseraky, ani za velky penize. A osobne jsem vyzkousel, ze jakakoli pujcena nahrada od Celestion, Fane ci JBL nehrala ani zdaleka tak, jako ty originaly.
Ta bedna na ty origose BW byla proste spocitana, odladena a cokoli jineho z te doby, v tom proste hrat nemohlo. A to zcela pomijim ruzne prekopavane Tesly a RFT.
K originalnim reproduktorum BW 1504-4, kterymi byla FH-2 orig osazena, jsem se dostal az 1990. 4ks jsem koupil v Nemecku, kde se daly objednat jako ND a dalsi 4ks v Rakousku. Pak jsem s celkem ctyrma FH-2 (8x 15"-500W-ks) delal paradu spoustu dalsich let

Ty Tesly ale vyborne fungovaly ve snekach, co byly pro ty Teslou upravene, puvodne kinaky, primo navrzene a odladene.
Asi uz nikdo nepamatuje, jak uchvatne hraly ty puvodni, 1x15" velke sneky z Tesly Vrable, co byly puvodne pouzite v tom jejich ctyrpasmovem PA z konce 80.let.
Ty sneky hraly uchvatne i presto, ze v nich byl pouzity jen jeden 150W reproduktor - on ale mel pravdivou citlivost rovnych 100dB/W/m. Takze opravdu stacilo, naprat do kazdeho z nich tech asi 150-200W z teslackych zesilovacu AZK220.
Pak skutecne nebylo dobre mozne, strizlivy se priblizit k sestave dvou naplno hrajicich sneku tohoto typu bliz, nez asi na 3-4m. Neslo dychat, to byly strasny rany, ostatne ty sneky byly i v tom origo, teslackem PA-cku zdvojene.
Videl jsem i roztodivne Y a M-konstrukce, udajne Martin Audio, co mely dokonce napul deleny, dlouhy zvukovody, celkova hloubka skoro 2m. Skoro vsecky hraly "jaksi", ale do prumernych reverzu to melo hodne daleko.
Kazdej v te dobe delal, co umel a na co mu stacily finance.
Jeden jediny 400W reproduktor EVM-15B ProLine, prisel v roce 1988 pres paseraky asi na 7-8 tisic korun, byt v Nemecku stal okolo 400 marek. EVM-18B uz stal okolo deseti tisic. To si fakt nemohl dovolit kazdy, tak se to ruzne latalo vsim, co bylo po ruce a vznikaly i zajimave "custom" exemplare, vyrabene za pomoci polotovaru-dilu z 15" reproduktoru s litym kosem, ruzne skladanymi magnety a civkami, vinutymi na vrstvene, epoxidem lepene AL-folii.
Hralo to nejak taky, nekdy i docela dobre, ale muselo jich byt vic. Takovej Andrej Cimbala, ten se timhle ducharenim docela dobre zivil cely devadesatky. Mozna jeste dyl, pak jsem ten obskurni podnik AC Akustika prestal sledovat.

Ty lidi, co v silne opilosti v tech snekach nechavali hlavy, jsem litoval. To muselo fyziologicky pusobit jako periodicky slaby otresy mozku, to byly opravdu velke rany. Ale videl jsem a slysel i sneky, co hraly tak mizerne, ze se tomu opilci nemohlo nic vaznejsiho stat.

[asterix1]

Asi uz nikdo nepamatuje, jak uchvatne hraly ty puvodni, 1x15" velke sneky z Tesly Vrable, co byly puvodne pouzite v tom jejich ctyrpasmovem PA z konce 80.let.

Ale pamatuje, začínal som v roku pána 1992 zvučiť na TESLE 4 pásmovom ARS. Bežne sa stalo, že niektorí jedinci v tom prespali pol zábavy. Bol to 1,7m dlhý zvukovod ladené to bolo okolo 50Hz.

[mifune]

Já si na ten tesláckej systém taky vzpomínám a zdá se mě, že 150 W ARM 9404 byl v basu a v subbasu byl jen dokonce 100 W ARM (ARO?) 9304??? ale měli vpravdě 100db citlivost a "zabíjeli"...však taky ta cena 5.500,- KČS za kus...to je jako dnes 100.tis za reprák...to je cena Buginy Mark5 v plné palbě...ona Tesla zkopírovala JBL???

[navstevnik]

150W/15" ARM9404-9404 a predtim jeste 50W/15" ARM9308-9304, oba s tou plechovou stredovkou, byly kopie JBL.
Oba ty repraky jsou kopirovaci mix z JBL E130 a K140.
Stejne tak stredova horna a stredovy 6", oznacovane ARB mely taky svy vzory u JBL.
Vyskace rady ARC to samy, ale ty vyskace mely narozdil od JBL origose 3 druhy zvukovodu, kazdej pro konkretni ucel.
Tim puvodem/vzorem se valmezaci ale nijak netajili. Nekdo tam odtud dokonce rikal (snad jejich servisak Husak z Cervenky), ze do te 150W ARM primo pasujou kity pro E130.
Ten puvod/zdroj repraku JBL se da rokama zhruba vystopovat k vybave Pakulu. Ten byl vselijakych systemu JBL plnej, pac soudruzi chteli jen to nejlepsi. Myslim, ze ty hlavni vysuvny zarice nad jevistem sjezdoveho salu byly zrovna osazeny JBL.

Subbasovy ARO9308/100W a pozdejc ARO9408/150W byly zkonstruovany jako uplne prvni, cumeli jsme na to v Tesle, jak vyorany mysi. Oba dva typy maji svoje zaklady v 15"/100dB/W AlNiCo sasi, puvodne teda 15W kinoreproduktorech ARO931/ARO941.
Ty puvodni kino-magnety ARO931/941 mely byt udajne tak dobry, ze to bez vetsi ujmy na citlivosti, teda v origo teslackym podani, uridilo jeste i 150W kmitacku. Volne prodavany, taky 15W typy ARO932/942 takovou citlivost a tok v mezere uz nemely.
Cimbala z toho mel hotovy zne, podle povesti mel z tech kino-sasi delat az 600W subbasovy systemy, ale to pak asi museli krmit nejak z Temelina, nebo co.
Ty stredovy a vyskovy systemy ARB/ARC zacali ve Valmezu delat az po vzniku celyho toho PAcka.
V tom origo vrabelskym PAcku byly na stredech 150W horny+drivery Celestion a vyskace byly Celestion HF50, na kazdy strane 4ks.

[MILE]

Dobrý odpoledne
Ono slušně ozvučit bicí ve tvrdých stylech vyžaduje poměrně vysoké nároky na výkonovou kvalitu celého PA.
Zajisté záleží na kvalitních mikrofonech ( nepíšeš značku a typ ) ale důležitá je hlavně dynamická rezerva
aparátu .
Pokud jedu na metalovou akci , tak i pro 200 lidí v publiku beru vše co mám , abych nebyl za zoufalce.
Nevím s čím jezdíš , ale nečekej , že z nějaké sady 2x 15 sub , 2 x 12 - 1.4 sat ti poleze kopák , kterej ti zastaví hodinky.

Počkejte .... Nechci tedy zpochybnit vaše zkušenosti, ale vy chcete říct, že kvalita mikrofonů se dá přeřvat ?! Dynamika je o tom , jak zabít publikum ?! Asi se shodnem, že kvalita zvuku se odvíjí od nejkvalitnějších nahrávek a i když metal bude hlasitější muzika než folklórní parta, víte kolik tun komresorů a limiterů se používá při natáčení (i) metalu aby dynamika byla (někdy až ke škodě) co nejvyrovnanější = nejplošší ???? .....Takže k dotazu. Ano kondíky a elektrety jsou z principu choulostivější na vazbu, protože mají vyrovnanější spektrum ve všech směrech a také rychlejší odezvu. jsou vhodnější na OVH a akustické nástroje, což je vlastně i blána bubnu. Tam se používají ale skoro pravidelně dynamiky. A na tvrdších žánrech obzvláště. Třeba Earthworks, DPA apd je pro Jazz skoro nutností . A teď konkrétně. Léta jsem používal Sennheiser MD421 I.gen. Moc hezký zvuk, ale mají poměrně širokou kardiodu a hlavně nutností je stojan a mnohdy dohady o místo, protože jsou prostě velcí. Dnes i ve studiu jsou možnosti velmi široké a Senn. e604 a dokonce EV PL35 jsou velmi směrově úzké i pro hlasité heavy činelisty. Jen pro floor tomy 16, 18" je třeba zvažovat něco jako D112, D6.

[safa]

jsou vhodnější na OVH a akustické nástroje, což je vlastně i blána bubnu. Tam se používají ale skoro pravidelně dynamiky. A na tvrdších žánrech obzvláště.

... to je spis stereotyp a lenost. Napriklad Arakain (myslim, že bychom se mohli shodnout že to není zrovna jazz) má na všech bubnech kondenzátorové DPAčka (4099 a na bubínku ted nově 2012) právě kvůli nedostižnému podání transientů u kondenzátorových vložek. TO je mimochodem u perkusivních nástrojů jako jsou bicí IMO zásadní.

[Robert]

Používám kondenzátorové klipy od Beyerdynamics řadu TG a spokojenost, žádný problém s vazbou. Dokonce si je dovolím dát do díry kopáku, pokud není místo pro stojánek a za mne také dobrý výsledek, ale když už mám ty velké basové hroudy, které se jinam moc nehodí, pokud to jde, vytěžuji ve šlapáku právě je.

[Quicktor]

vy chcete říct, že kvalita mikrofonů se dá přeřvat ?! Dynamika je o tom , jak zabít publikum ?!

Nikoliv , nic takovýho jsem nenapsal . Byť od původního příspěvku uplynulo drahně času , moc se nezměnilo .
Sice nevím kolik tun kompresorů se používá ve studiu ( do tohoto levelu jsem ještě nedospěl ) ale jako prostý
dělník live akcí tvrdých kapel potřebuji nejen já , ale i kapelní zvukař , aby zvuk bicích pořádně zatlačil
a byl čitelný . A tak zněl i příspěvek tazatele.
Častý jev u nás , běžných amatérů je ten , že přijedou na akci venku ( + - 300 lidí ) s dvěma 18´´suby nevalného
výkonu a diví se , že to hraje jak dechna .
Takže znovu : Použít mikrofony standartní riderové kvality , ale dle zkušeností i s mírně levnější technikou
se dá nějakej čas žít . Třeba t.bone BD 500 beta do kopáku je od Shure beta 91 k nerozeznání .
Mám je oba .
Bez pořádnýho , lehce naddimenzovanýho aparátu je vám celej Earthworks k prdu , i když je teda fakt nádhernej .

[atrakce]

Já používám kondenzátory samozřejmě na HH a overheady (SE8, 2x SE7) a na kopák v kombinaci s dynamikou. Kopák Sennheiser E902 (můj nejoblíbenější) + E901 je moje top... Kde kvůli díře v bláně nevejde E901 (je širší než Beta 91A), tak Beta 91A. Ale jel jsem pár akcí s kopákem jenom na E901, když nebyl prostor na stojan pro E902, a úplně v klidu. Takže kondenzátorů bych se nebál. Jinak zbytek bicích používám : virb vrch i spodek SE Vbeat, přechody Sennheiser E904, popř. E604. Kopák primárně není basový nástroj, běžně laděný hraje cca. +/- 80Hz jak E na standartně laděné kytaře, basy mají hrát basové nástroje.. Preferuju spíše přiznanou tečku (mlasknutí), než dunění 70-tých let...

[MILE]

vy chcete říct, že kvalita mikrofonů se dá přeřvat ?! Dynamika je o tom , jak zabít publikum ?!

Nikoliv , nic takovýho jsem nenapsal . Byť od původního příspěvku uplynulo drahně času , moc se nezměnilo .
Sice nevím kolik tun kompresorů se používá ve studiu ( do tohoto levelu jsem ještě nedospěl ) ale jako prostý
dělník live akcí tvrdých kapel potřebuji nejen já , ale i kapelní zvukař , aby zvuk bicích pořádně zatlačil
a byl čitelný . A tak zněl i příspěvek tazatele.
Častý jev u nás , běžných amatérů je ten , že přijedou na akci venku ( + - 300 lidí ) s dvěma 18´´suby nevalného
výkonu a diví se , že to hraje jak dechna .
Takže znovu : Použít mikrofony standartní riderové kvality , ale dle zkušeností i s mírně levnější technikou
se dá nějakej čas žít . Třeba t.bone BD 500 beta do kopáku je od Shure beta 91 k nerozeznání .
Mám je oba .
Bez pořádnýho , lehce naddimenzovanýho aparátu je vám celej Earthworks k prdu , i když je teda fakt nádhernej .

Tak dobře, ale ještě jednou. Jsem doslova unešen, jak tady mnozí cokoli kolem zvuku řeší výkonem aparátu. S tím t.bone ovšem svatá pravda, dokonce vyhrává v mnohých testech nad Shurem. Zvuk, tedy vlastnosti+ergonomie mikrofonu NEMÁ nic společného s tím jak hlasitě, resp. jak velký prostor potřebujeme určitou úrovní ozvučit. Leda, že by byla nějaká frustrace z mládí, což nepředpokládám. Dám jeden z mnoha příkladů. Pokud mi mikrofon bude právě na tomech brát více činelů, než bubnu, což je zase někdy problém nesoudnosti a neumětelství některých bubeníků, pak vám to žádný, ale fakt žádný výkon nezachrání. A o tom byl zhruba dotaz.