Zvukařina.cz

Zdravím vás,
Potřebuji DI box k aku. kytaře s tímto snímačem: http://www.alexim.cz/snimace-a-elektron ... 86/50.html Nyní používám aktivní od LD Systems LD02 napajený phantomem z pultu.
Uvažoval jsem o DI od Radialu, ale přijde mi cena hodně přemrštěná. Vyveďtě mě z omylu, ale DI je jen galvanické oddělení, zvedání země, útlum a hlavně symetrizace. Je opravdu ve vyšších cenách znatelně lepší kvalita? Musí být DI aktivní, když má kytara aktivní snímač a pravděpodobně bude mezi kytarou a DI ještě nějaká aktivní elektronika?
Jaké máte zkušenosti s jinými značkami?
Díky

Nemusí být aktivní a může to být i znatelně na úkor zvuku, pokud je to aktivní levný (jako ten LD). Není totiž rozumný důvod něco už zesílené zesilovat dál a často mnohem horším způsobem. Ty funkce jsou obvykle v různých krabičkách přítomny v různé míře, snad jen symetrizace je tam nějaká vždycky. Cena se obvykle odvíjí jak od kvality (použité součástky, propracovanost), tak od značky, u Radialu je to krásně vidět, sice je víceméně drahé všechno, ale některé věci násobně (obvykle ty, kde nejsou trafa Radial, ale Jensen). Vzhledem k ceně snímače bych ale neviděl ani cenu typického Radialu jako problém a výhodou je široký sortiment a všeobecně dobré jméno, ono to taky svým způsobem "hraje", stejně jako nápis na nástroji nebo kombu apod.

H.M.

A doporučujete ještě jiného výrobce, než Radial?

Ono je spíš potřeba se podívat, co kdo vůbec nabízí a kolik to stojí a jestli je to normálně ke koupi a pak porovnávat jednotlivé modely, ne značky předem. Radial je dost atypický tím, že se na podobné krabičky specializoval, kdežto jinde to asi spíš brali jako nějakou okrajovou věc a tak mají máloco na výběr. BSS AR133 je takový opačný pól, velmi rozšířená a slušná věc, ale v sortimentu firmy ojedinělá a tady možná jako aktivní i zbytečná.

http://www.prodance.cz/ar-133.html

H.M.

Předpokládám správně, že pokud dám 3000 za aktvivní a 3000 za pasivní DI tak ten pasivní bude teoreticky kvalitnější? (Nemusí řešit napájení atd...). Je teda aktivní i v tomto případě byť od Radialu zbytečný?
Díky

Logicky ano, ale rozhodně to neplatí automaticky. Jsou taky firmy, co dají do obrovské prázdné krabice se svým velmi známým logem jedno maličké a laciné tráfko a pak je většina ceny jen za to logo. Ano, aktivní je v tomto případě skoro jistě zbytečný, nicméně může být naprosto nezbytný s jiným snímačem.

H.M.

Akorát jsem nemohl najít žádné pořádné porovnání těch pasivů od Radialu (myslím Stagebug, ProDI a JDI) kromě toho jak si to výrobce sám na stránkách vychválil Zajímá mě, pokud bych koupil právě stagebug, tak jestli nekoupím právě jen to "laciné tráfko a drahým logem"

https://imusicdata.cz/zvuk/di-boxy/pasi ... ageindex=1

http://www.radialeng.com/datasheets.php


Radial docela důsledně na svém webu uvádí, jaké transformátory v kterém modelu jsou a prosté porovnání s cenou asi ukáže, jak ta politika vypadá. Pro představu - trafo v diboxu za bůra má cenu asi tak dva tisíce, trafo v diboxu za trojku asi tak do pětikila a kolik stojí trafo v ještě levnějších nechci spekulovat, tahle třída mne od nich nezajímala, takže jsem si to ještě ani na zkoušku nepořídil. Nicméně jak už jsem napsal, i samotné logo má reálnou hodnotu, protože spousta lidí neslyší nic anebo špatně a rozhodují se tedy podle těch nápisů. Známý nápis s vysokou cenou z hlediska zvuku (ale i jiných vlastností, třeba umístění konektorů v Radialech je dost zoufalé, krabice nesmyslně těžká s okolí poškozujícími ocelovými hranami) nekritizují, neznámý nebo pověstně špatný ano.

H.M.

A máte zkušenosti s jinými modely pro moje použití?

Jinými jak ? Lacinějšími ? Na našem webu je jednak eshop, kde těch krabiček je celkem dost a pak stránka s měřeními některých modelů, ale je potřeba hlavně vědět, co se hledá. Já třeba ze zkušenosti vím, že hromada muzikantů je naprosto spokojená i s tím nejlevnějším noname, stačí když je to takové, které v dané aplikaci funguje. Taky jsou ale případy, kdy dibox musí být ten a ten, jinak se hrát nebude a když jich nemá zvukař rovnou šest (nebo dva tucty) stejných, tak má smůlu.

H.M.

Ne, myslel jsem ve stejné relaci (2-5 tisíc), ale např. jiné výrobce, ale díky za rady

No tak v této relaci je právě BSS AR-133. Pokud to bude používané s mikrofonním vstupem vybaveným fantomem, tak bych ji doporučil i když je aktivní (někdy to může být k nezaplacení, stačí chtít použít snímač bez aktivní elektroniky). Pasivní s mimořádně dobrými trafy Jensen je toto, ovšem je to dvoukanál, takže cena je relativně výš, než by musela být, navzdory absenci toho slavného loga. Hodí se to tedy tam, kde je signál ve stereu.

http://www.prodance.cz/lv-di-box-xf-1.html

H.M.

Jako různě těžký problém se může jevit pasivní DI box v okamžiku, kdy budete potřebovat na DI box připojit místo kytary s elektronikou kytaru pasivní, tj. pouze se snímači. Ty podle typu a druhu snímačů vyžadují vstupní impedanci DI boxu alespoň 500kOhm, lépe 1MOhm a to s výlučně pasivním DI nikdy nelze dosáhnout /ani v případě, že bude DI na sekundární straně zatížen vysokou vstupní impedancí pultu/. Pak přijde aktivní DI box velmi vhod, nejlépe s univerzálním napájením - jak z fantomu, tak např. z 9V baterií, nebo externího adaptéru. U lepších aktivních DI boxů lze vstupní impedanci i vstupní útlum stupňovitě měnit, jeden z aktivních DI boxů Radialu, testovaný tuším v Muzikusu to uměl a byl navíc vybaven i několika typy konektorů jak na vstupu, tak i výstupu a dalším přepínačem se dal přepnout na čistě pasivní, linkový s převodem 1:1 například na oddělení symetrických XLR linek - proto byly XLR jak na vstupu, tak i výstupu. Cena byla poměrně vysoká, ale bral bych ji jako nutnou daň za naprostou univerzálnost.
Pokud ovšem nejste zvukař a neplánujete značkový DI box používat univerzálně, ale jen pro nástroje se snímačovou elektronikou či bez, pak bych velmi doporučil aktivní box přiměřené kvality, který má buď přepínač HI-LO a vysokou vstupní impedanci, nebo alespoň oddělené TS vstupy, označené stejně. Radial se na tento a příbuzný segment /např. DI s USB výstupy, v podstatě je to zvukovka/ specializuje, jak jsem si všiml, tak se to snaží dělat poměrně poctivě a to něco stojí. A už se začíná platit i značka Radial jako taková díky své, zatím dobré pověsti a spolehlivosti jejich výrobků.
Ale nezavrhoval bych ani výrobky BSS, rozhodně ani jejich nejhorší výrobek není tak špatný, jako to nejlepší od velkého ucha

Drobná otázka na pana Mašína:
Skutečně jste přesvědčen, že QSC ve všech svých výrobcích, nebo jako option používá výhradně trafa Jensen? á o tom plně přesvědčen nejsem. Transformátory Jensen, použité v téměř všech boxech Radial, jsou zcela jiného provedení i vizáže než ty, které jsem měl možnost vidět u QSC. Je ve hře jitě možnost, že QSC jako "gigant" si u Jensenu nechal vyrobit zákaznické verze. Jen mi není jasné, proč jsou zákaznické verze Jensenů pro QSC o dost horší a proč měli u Jensenů potřebu vyrábět zákaznickou verzi v takovém provedení. Loga Jensen jsem si na trafech v QSC nevšiml - že by se Jensen k téhle produkci nehlásil cíleně, nebo za absenci loga dostal od QSC dobře zaplaceno, jak se to ostatně běžně dělá i v jiných oborech elektroniky?

Jisté je, že Jensen je asi nejlepší z toho, co se dá běžně koupit a zaplatit - srovnávat by se s jejich trafy daly jen některé, dnes už nedostupné typy z Tesly Elektroakustika Bratislava, kteří to uměli už o 20 let dříve, ačkoli to muselo v té době přijít na hrozivé peníze. Ale trafa z TEB naštěstí nebyla masovka, byla určena jen pro specifická studiová použití a komunisti holt u nás nevyrobitelný magnetický materiál museli přivézt. Například vstupní trafa z poslechového monitoru TESLA ARS641/ČRo R12/ i ARS651/ČRo R16/ typu 506.673.70 se mohou ještě dnes srovnávat s tím nejlepším na trhu. A takových typů z produkce TEB bylo ještě mnohem více - zvláště pak těch, která byla nasazována na linkové vstupy se jmenovitými úrovněmi +6dBu a přemodulovatelností samotného trafa dalších 6dBu. Zbytek studiovou normou požadované přemodulovatelnosti 26dB, byl dosahován přesnými vstupními, symetrickými stupňovými děliči po 10dB útlumu.
Myslím, že spoustu těchto traf z TEB má zajisté Prodance/Megaton/Mašín i změřena V určitých letech, kdy vrcholil přechod techniky ČRo a ČT na digitální zpracování i přenosy, bylo těchto skvostů z TEB k mání poměrně dost a lacino.
Šrotovací - likvidační firmy v tom viděly poměrně málo mědi a tak jim nestálo za tu námahu se trafíčky vůbec zabývat. Daleko většímu zájmu se těšily URS a FRB pozlacené řadové konektory, měly pro ně větší cenu než cosi divného, v čem je tak možná deko mědi a jakési divné plíšky..
Sám jsem před asi 15-16 lety získal v jedné takové firmě nedaleko Přerova objemově asi 10dm3 /vrchovatý pozinkovaný kýbl:-)/ nejrůznějších signálových traf, demontovaných z profesionální elektroakustiky právě z TEB a TeVr za cenu necelých 500Kč. Nádavkem k tomu nám rovněž nabídli za ještě větší pakatel spoustu modulů a bloků z mixážních a odbavovacích pultů 4. generace, v nichž nebylo kromě těchto traf nic k těžení, snad kromě pozlacených FRB konektorů, které na nich vždy chyběly Z dotyčné firmy jsme si toho odvezli za pakatel vrchovatě plný kufr a ještě i bedny na zadních sedácích Golfa.
Některé ty transformátorky jsou opravdu špička, například typy 506.670.47, 506.670.71, 506.670.86.
Vyrobil jsem z nich už i pár výborných DIboxů, pasivních i aktivních, některé typy traf mají velmi přesně dělený sekundár a aktivy se tedy daly napájet fantomem.

Nemůžu mluvit za všechna trafa, která kdy QSC použilo, určitě jsem viděl i jiná, než jsme (jako náhradní díl do některých starších modelů zesilovačů a do některého na zadní stěnu montovaného příslušenství) kupovali a montovali my, ale tahle jsou opravdu špičková a dá se i dohledat, který Jensen to je, kdysi jsem to zkoušel. Traf mi prošlo rukama hodně (kbelíky), asi nejvíc právě těch tesláckých vajíček a kostek a můžu jednoznačně říct, že se mu nic jiného ani nepřibližuje (tedy některá větší trafa mají větší přebuditelnost, jiná menší trafa mají o něco lepší průběh na vysokých kmitočtech atd.) ale to už je spíš otázka kompromisu, nejde udělat trafo nejlepší současně ve všem. Vzhledem k tomu, že jsem měl v ruce i nějaký menší průřez tím Radialem, tak vím, že lepší trafa v tom nejsou, ani v nejdražších modelech a ta v levnějších jsou výrazně horší (tam už je vajíčko vážným konkurentem). Celkem se to shoduje i s odezvou od lidí, co si postupně pořídili různé diboxy u nás a my jich prodali tisíce kusů. Radiál je prosazený alespoň mezi muzikanty a přilehlými techniky už dlouho, ale z mého pohledu je to víc úspěch komerční než technický a zastoupení jsme kdysi odmítli proto, že jednak nejsme na muzikanty orientovaní zbytkem sortimentu a pak bych měl velký problém s vážnou tváří vysvětlovat cenu a některé technické detaily lidem, co tomu rozumí. Mne osobně třeba uráží už ta krabice ze dvou ohnutých ocelových plechů (jenom blbci jde vykládat, že je to "I beam" a že to dokonale něco chrání a stíní). Ve skutečnosti je to jen nejlevnější (20Kč/kg) a dělá dojem solidnosti, ovšem s krabicí AR-133 si někdo opravdu lámal hlavu a taky je to TA krabice, kterou kdekdo kopíruje. Bohužel kopírování elektroniky už se daří hůř a za prodejní ceny kolem tisícovky (Behringer apod.) to ani nemůže jít.

H.M.

Jinak originální trafa JENSEN lze objednat i přímo u výrobce a to i typy, které jsou použity v DI-boxech a oddělovákách Radial (dokonce je vidět, že jsou vyfotografována v rozebraném JDI MkIII) Mne osobně na Radialech štvou především ty isostaty, které je velmi snadné přepnout omylem - třeba když do DI boxu někdo kopne. Mít třeba na stereo klávesách dva JDI a jeden z nich nechtěně s fází otočenou o 180°, to dokáže pěkně potrápit (ven je z toho "jenom" "zajímavé stereo", zato v monitoru se hudebníkovi některé signály úplně odečítají). U páčkových přepínačů, které mají tužší chod, je toto riziko násobně menší... Také třeba postrádám trvalou indikaci přítomnosti phantomu, jako má AR133 - jedna trvale svítící LEDka by snad ten J48 nedegradovala...

http://www.jensen-transformers.com/transformers/