Zvukařina.cz

Ano máš pravdu ale kdiž začínáš jako například nady , je dobré mu to přibližně popsat jednoduše. Já kdiž sem začínal a ptal se odborníka a začal do mě valit odborně vysvětlil mě kulové na vše sem si mosel dojít sám Nechcu tím říc že sem ňáký odborník

Lentil.CZ píše:RMS neni vykon na ktery muzes porad hrat. RMS je elektricky vykon -> zatizeni na sinusem, coz je daleko horsi, nez hudba.
Podle me nejde moc porovnatavat tyto dva vykony. Zalezi co z toho leze, pokud je to techno(a vse pripominajici brzdeni vlaku a startu letadla) tak urcite nemuze hrat tak "nahlas", jako normalni hudba.

Nemáš pravdu. RMS hodnota jen znamená způsob výpočtu, která zohledňuje výhradně energetické (přesněji výkonové) účinky signálu. To, že můžeme srovnávat energie/výkony libovolných signálů je jasné. RMS tedy neznamená sinusový (S v názvu značí square, tedy čtverec, druhou mocninu, nikoliv sinus), ale to, že sinus se stejnou RMS hodnotou bude mít stejný výkon, jako libovolný jiný signál se stejnou hodnotou RMS (na stejné, konstantní zátěži, reproduktory mají totiž impedanci značně proměnlivou, takže skutečný výkon, tekoucí do reproduktoru je značně závislý na frekvenci).

S Návtěvník - a můžeš mi říci, co by mohlo být třeba jen absolventovi základní školy nejasného na tomto?

...a znamená v překladu ekvivalentní hodnotu stejnosměrného napětí, která bude mít stejné energetické učinky (ohřátí ohmické zátěže atd.), jako sledovaný proměnný signál. Týká se proměnlivých výkonových signálů.

Ekvivalentní je pravda cizí slovo
stejnosměrné napětí (to, co má třeba baterie)
energetický účinek (dva redbully nakopnou dvakrát tolik co jeden)
ohřátí je snad jasné
signál....pravda, tady to už chce trochu přemýšlet

Ale mylsím si, že různě složité definice tu už byly. A svou složitostí leží bezprostředně za definicí "RMS je ten výkon tak akorát", která však v podstatě žádnou informaci nenese, takže použité definice byly naprosté minimum, které ještě obsahovalo nějakou informaci

parádní vysvětlení Ano tvoje podání de pochopit

Jste tu všichni lamy. RMS je právě ten jediný (maximální) výkon, který můžete používat trvale bez poškození reprosoustav, jsou-li na ně dimenzovány. Je to jediná srovnávací hodnota (dřív, protože se tak lidem nelhalo, se udávala právě tato hodnota jako jediná a nevěřili byste, kolik rachotu udělá třeba jen 2x10W RMS), která je objektivně měřitelná (relativně jednoduše), která se nedá ojebat a je-li udána pravdivě, dá se podle ní vybrat zesilovač nebo cokoli jiného na ozvučení toho kterého prostoru. Všechny ostatní "výkony" jako hudební a jiné jsou sračky dovezené ze západu a jsou to jen obchodní (prodejní) parametry, které odkvokávaj výrobci a prodejci jeden od druhého.

Nejlepší výkon je Peak To Peak na všech čínských výrobcích výkon jak z Temelína )))))

Amilane, nemáš pravdu. Kidně můžu signálem, jehož výkonové RMS nepřesahuje max. RMS reprobedny tuto bednu odkouřit. Proto existují i další hodnoty výkonu, jako PEAK, PMPO, nebo zlidštěný termín PROGRAM.

Nj, Amilan po čtyřech letech (teda to to letí) zcela zbytečně načal toto vlákno, nicméně kromě nostalgie po starých dobrých časech tam žádná relevantní informace není (snad kromě toho, že tu jsme všichni lameři) . Mimochodem RMS se raltivně jednoduše opravdu, ale opravdu neměří, zejména potřebujeme-li širší pásmo - intrinzicky zvládá RMS měřit elektromagnetický ručkový metr, ale ten má dosti omezenou šířku pásma (například 50-400 Hz), jinak se na to používají buď analogové násobičky nebo digitální nástoroje, případně se ještě vyhodnocuje na základě tepelných účinků.....a bráno do důsledků - bedny (zejména u subů) MAJÍ AŽ EXTRÉMNÍ ZMĚNY IMPEDANCE (6-200 Ohm v pásmu 20-200 Hz není problém), takže tam výkon ze zesilovače při stejném "1000 W RMS do jmenovité zátěže" (tj. 89,44 V RMS do 8 ohm) znamená klidně něco mězi 40 W - 1333 W toho opravdového a jediného výkonu (podle frekvence a navíc zdánlivého vzhledem k jalové složce impedance)..... Nechci z toho dělat vědu, ale je to krapet složitější, než trojčlenka, takže ne každý "zemědělec" (s veškerým respektem vůči zemědělství, kterému zase já nerozumím) to dokáže obsáhnout....

Je to zase trochu o koze a voze, jednak samozřejmě velmi rozdílná odborná úroveň přispěvatelů ani ničemu jinému nedává šanci, ale řekl bych, že základní příčina je v nepochopení, jak se udává výkon zesilovače a jak bedny nebo reproduktoru, tedy těch notorických +6dB (čtyřnásobek) u beden. NEJDE primárně o snahu z někoho dělat blbce a moci psát větší čísla, ale o postižení jednoduchého faktu, že reproduktor je elektromotor využívaný trochu jinak, než elektromotor v míchačce betonu, ventilátoru apod. Z principu se velmi rychle mění výkon zesilovače, protože se mění nejen kmitočet, ale spíš spektrální složení a hlavně a především přirozené signály mají dynamiku, jsou v nich tišší místa, dokonce pauzy. Reproduktory se skutečně testují na těch +6dB (ve špičce, dvakrát víc, než má ve špičce sinus) a SOUČASNĚ na udávané RMS (ovšem do jmenovité impedance, ne do jakékoli okamžité impedance reproduktoru). Je to takový kompromis mezi "přesností" a opakovatelností měření, snahy udělat to ještě komplikovanější povedou k tomu, že to nikdo nebude ani zkoušet. Navíc jde samozřejmě o zkoušky na hraně destrukce anebo alespoň omezení životnosti, takže kromě výrobců je málokdo bude provádět. Nicméně z praxe se dá říct, že údaje platí, mluvím samozřejmě pouze o profi. A současně platí, že nesprávnou aplikací a podivným signálem skutečně jde spolehlivě zničit reproduktor i zesilovačem, který má RMS i menší.

H.M.

Já jsem se tehdy doslechl že RMS je tzv. přesněji to když máte např zesilovač i repro bedny tak to "RMS" znamená "údajně" že je to jedno otočení za 1s volume na max a to je udávaná hodnota např 1000W RMS tak je to hodnota kterou zesilovač vydá za 1 (sekundu maximálního výkonu zesilovače) tak že ideální by asi bylo si to reálně změřit wattmetrem si tedy myslím já, jelikož dřívější audio systémy např naše známá značka Česká a to Tesla udávala bych si troufl říci opravdu reálné výkony jelikož repro bedna měla např 50W a dnešní hudební aparatury sestavy píšou např na počítačovou audio sestavu 2000W P.M.P.O a má to např. 200W RMS ale Tesla která udává 50W tak má slyšitelně možno stejný výkon nebo ještě vyšší. Tak že dnes je to hodně bych si troufl říct o reklamě audio sestav a nikdo dnes nemůže věřit že domácí kino např. za 15 000kč bude mít opravdu těch 1000W RMS v reálu má možno + - 100-200W jelikož je to dnešní reklama bych si troufl říci dokud jsi to člověk nebo znalec neověří sám tím že si to změří po případně propočítá tak pak teprv bude mít zkutečnou reálnou hodnotu sestavy, a bude se potom hodně divit

Výkon za 1 sec? To už pak měříš energii. Jenže já si myslím, že to co jsi napsal je naprostá blbost. A pak je dobrý kouknout, kdy debata skončila. V tomto případě před třemi lety.

Předposlední příspěvek je docela hrozný netechnický blábol od někoho, kdo se vyjadřuje k věci, o které moc moc neví a velmi to shazuje celkovou technickou úroveň fóra na úroveň internetové žumpy. Přesně odpověď nevím ani já, ale RMS je reálně naměřitelná hodnota výkonu za definovaných podmínek, které neznám. P.M.P.O. je oproti tomu subjektivní hodnota sci-fi. Sinusový výkon tak, jak se měřil kdysi je vlastně pro reálný hudební signál neupotřebitelný a vypovídá víc o trvalém výkonu zdroje v zesilovači a schopnosti zesilovače se dlouhodobě uchladit. RMS je možná víc o tom, jak velkou špičku signálu dokáže zesilovač nezkresleně přenést. Příklad: Vintage zesilovač ve třídě AB se jmenovitým výkonem 100W měl max.spotřebu ze sítě udanou 200W (50% účinnost). Bohužel jej v praxi nikdo sinusem nebudil do plného výkonu. Dnešní zesilovač ve třídě D s max výkonem 1000W má udanou spotřebu 200 - 300 W dle % vybuzení. Není to perpeetum mobile, jenom 1000 W je udaná špička, která když se rozloží přes zdroj do spotřeby ze sítě, je reálná průměrná spotřeba nižší nežli špička. A právě schopnost přenést dobře výkonovou špičku je v reálném provozu důležitější, než naměřitelný sinusový výkon. Tuším, že tohle byl problém prvních zesilovačů ve třídě D, které stály víc než rodinný dům a v porovnání s analogovými se stejným výkonem nehrály. Problém mohl být nulová přebuditelnost a měření dle starých dobrých a poctivých norem. A sorry, jestli jsem se v něčem vyjádřil nepřesně nebo špatně.Určitě se polepším a rád přiučím od někoho, kdo to opravdu ví.

Robe, jsem asi ze starý školy páč já dodnes testuju koncáky buzením sinus 1kHz do jm, zátěže a sinus sleduji bijákem. Já vím, že to je hodně vzdálené od signálu používaného v praxi. Ale řekne mi to o koncáku víc než nějaké pozlacené prdy.

přesně, pustím 1kHz k hranici limitace a na osciloskopu sleduji krásně čistou sinusovku (alespoň u mých zesů:-) na výstupu do zátěže, kde mám voltmetr a podle ohmova zákona si spočtu výkon, který mi obvykle s udávanou hodnotou RMS (u AB) sedí.

Měření zesilovače do stálé zátěže signálem sinus 1kHz má jedinou nevýhodu - ukazuje vlastnosti zesilovače jen pro 1kHz a stálou zátěž.
Bohužel na 1kHz sinus se blbě tancuje a paří, takže reálné signály jsou dost odlišné a ta zátěž se taky dost mění s frekvencí. Proto existují i jiné způsoby měření RMS, třeba pomocí pink noise (který má jinou dynamiku a proto může dosahovat jiných hodnot, než sinus, přesto je to furt RMS) a nebo složitějšími signály.
Slušní výrobci proto uvádějí v datascheetech normy, podle jakých měřili výkon.