Zvukařina.cz

myslím, že to pro představu stačí.
Je i více obrázků na pochopení, ale dostat to sem není jednoduché, mám to pro sebe jako výstřižky bez adres

kelly: a co autorská práva, kde jsem to vykradl z internetu

tomas: Já si to jednak změřil-ty decibely, druhak mi to hodně dávno vysvětlil Hubert, jak je to s pénadruhou lomeno pénula nadruhou a třeťak vysokoškolská matematika bývala mým koníčkem před 45 lety
jde to i najít kolem nějakého silvestra na webu prodencu, tuším 2010.
dvě nadruhou jsou čtyři.
na to tabuli s křídou, derivace a integrály netřeba.
Sčítá se energie a ne tlak , wiki tam píše že zavedli intenzitu neboco.
Poslední věta v mém prvním příspěvku ti unikla
"Ta představa zrcadla pro basovky je správná, stát se na chvíli energií, a poslouchat, měřit, a dolaďovat "
To jsem si tehdá dávno tomu odnesl z villy od Huberta, kde jsem podle dobré rady jen šoupal nohama a poslouchal i mezi řádky

sorry, že jsem to rozděloval, kolegovi teď na akci odešla aktivka, co už zakouřila v létě při těch vedrech bylsem "přítel na telefonu"
a do skladu, vyhrabat 745
být to naše, otevřel bych to už dávno:D

Robert píše: Jednalo se o aparát Adamson Energia a tam je vše jinak než u nás amatérů.

No tak sem našel tohle. http://m.zlproduction.cz/reference/adamson-energia/ Už z galerie je zřejmé, že je to opravdu tak Dokonce End-fire je u hlavní stage použit Takže to tak mohlo být i v Tvém případě Tady v tej plzni jsou tedy vpředu (dost velkorysé) frontfilly ale, i tak si myslím, že opravdové "maso" mohlo být i tady tak 8-10 m od podia

A ten subwofírek je opravdu bumbrlíček https://www.adamsonsystems.com/fr/produ ... es/97-e219

tady je ta 4x4x2
škoda, že gůglu nejde zadat: hledej pořádně to mělo být 8:29
http://i89.servimg.com/u/f89/14/39/89/45/sb12.jpg

Robert píše:Vysvětlení bych hledal tady. Výchylka repro je přímo úměrná magnetickému poli vytvořeném okolo vodiče kterým protéká proud (teoreticky, když nevezmu v úvahu proměnný odpor závěsů v závislosti na výchylce). Protékající proud cívkou reproduktoru je tudíž téměř v přímé úměře s výchylkou. Dvakrát větší výchylka znamená tudíž dvakrát větší proud. Dvakrát větší proud je opět v přímé úměře s napětím na repro, bohužel ne v přímé úměře s výkonem, který roste exponenciálně (kvadraticky). Takže pokud budu chtít zvětšit akustický tlak dvojnásobně, musím dvakrát zvětšit napětí a tím i proud, ale tímto musím logicky zvětšit výkon 4x. Proto hladina akustického tlaku vyroste 2x až při čtyřech shodných bednách a správném sečtení vlny.

Není to snadné, věru...

Co kdyby tou membránou hýbali trpaslíci? Abychom se konečně odprostili od počítání elektrického výkonu.
Bedna č. 1 -> trpaslíci č. 1 -> akustický tlak 1.
Bedna č. 2 ->trpaslíci č.2 -> akustický tlak 2.

Když platí, že trpaslíci č. 1 = trpaslíci č. 2, platí i tlak 1 = tlak 2.
Tedy Tlak 1 + Tlak 2 = 2 Tlak 1.

Vyhážeme konstanty a zůstane nám SPL2bedny = 20*Log2.
A to je, světe div se, 6 dB.

SPL = Sound Presure Level, základní jednotkou jsou Pascaly, je to tlak vzduchu, jeho proměnná složka vytvořená zvukem.
Nedávno bylo opět po sté na Facebooku podobná diskuze, pan Brůna tam dával moc pěkné video, kde to opět demonstroval.
+6dB.

Pokud byste naměřili jinou hodnotu, děláte něco špatně.

Nebo raději anglický web a aplikací?

http://www.sengpielaudio.com/calculator ... ources.htm

Jo, tam se sčítá akustická energie. Já sčítám akustický tlak.

Akustická energie je pro zvukaře úplně zbytečná hodnota, naopak pro měření a posuzování hluku je užitečná, proto hlukaři mají jiné veličiny než zvukaři.

zbývá vysvětlit, jak z 1W/m2+1W/m2 se dostane 4W/m2

Já to kdysi zažil vysvětlovat jako vyzařování do poloprostoru. Což bylo pro mne, coby matematického analfabeta docela chápatelné.
Se stejným výkonem v polovičním prostoru slyšíš dvojnásobek "řevu" (3dB). Nakonec bedýnka na podlaze už je poloprostor (optimálně +3dB). Tatáž situace jsou dvě bedýnky u sebe na tyči. Bedýnka v rohu podlahy a zdi už je čtvrtprostor (blíží se +6dB). To je vlastně stejné pro dvě bedýnky na podlaze nebo 4 bedýnky u sebe na tyči. A tak lze pokračovat dál... Samozřejmě platí jen pro kmitočty, kde se ještě neprojevuje směrovost, čili cca do 100Hz.

Při vzdálených subech nastává problém se sčítáním kmitočtů - odlišné vlnové délky dělají pro jinou pozici posluchače, než přesný střed, pořádné výkyvy charky. Pro mne bylo překvapením, když jsem hrál jen na dva satelity (EAW NT 59) a říkám si: To to dneska hraje pěkně basy. A pak jsem zjistil, že na jednom byly vypnuty kmitočty pod 110 Hz !

V tom rozdílu intenzity je právě vysvětlení těch 6ti decibelů v maximu. Obejděte si to nebo změřte. Zůžení vyzařovacího diagramu, které vznikne součtem zhušťování vzduchu nám umožňuje směrovat basy Ta šestka je něco jako digitální nula , většina simulací a obrázků polí jde od nuly dolů.
dB hladinu si lze představit jako pytel, který se protahuje na délku. gůglete
Další "zdroje" jsou odrazy.
Ještě do toho vstupuje jako ztráta tepelná komprese, protože vzduch není ideální plyn.
Za basovkama změříte basovější průběh než vepředu(lze využít u kardia).Ta lambda čtvrt je buď na vymazání dozadu nebo max dopředu. Je to komromis Vzdálenost levé a pravé bedny dává šířku pole. Je to od cm do lambda čtvrt.
Poku máte bedny tři,čtyři na straně, dvě na sobě, a kanály procesu(stačí zpoždění) a zesíky, lze energii otočit i nahoru.

žádné perpetum se nekoná, ty tři decibely navrch jsou vždy stejné, jen se bilancují ztráty a tvar pole
ten vzorec s dvacítkou sedí jen kvůli fyzikální náhodě v maximu.
decibel je stejný jak v akustice, tak v elektrice
když ladím apec, nejvíc potřebuju tuto tabulku str4, páč se mi nechce klovat do kalkulačky
http://www.audiocore.co.uk/wp-content/u ... s_Info.pdf

Admine, co kdybychom to rozdělili na dvě témata - End-Fire a sčítání SPL.

BTW: zrovna to frčí na Zvukařích na FCB

Make the 6dB great again.

Ahoj, rozdělil bych, rozdělil... ale kde končí End-Fire a kde začíná sčítání SPL?
Jinak na Zvukařích to také sleduji.

všimli jste si posunutí těch krajních 16ti elaukustiků?
zřejmě levá strana.
točí energii do středu

také jsem to chtěl nahoru otočit polohou, ušetřit zesík a proces, ale bylo to moc

endfire dělám i s bednama splakustic . 18BR. Bedna jde dolů víc o 10Hz, tak je lambda čtvrt trochu delší než u 18hornflexů. U dvoujednadvacítek je lamda čtvrt úplně nejdelší. typ SB1000. Šlo o to smazat zadek u mikráků na scéně. Zabere to už 5-6m před podiem:(

dejte si pozor na sčítání "zhušťování vzduchu" u mixpultu. Stalo se, že na kopákové frekvenci byla u mixu díra a kolegové hledali problém v mlácení bedny membrány chodily na max ubral jsem decibel na limiteru a byl pokoj Tím chci naznačit, že pátrat po problému se musí komplexně. Většinou je mezi čudlíkama a židlí. Fyzikální zákony nelze obejít.

už dávno jsem přestal počítat, co nám to tlačí a poslouchám, měřím a dolaďuju. Zaměřuju se na F-M křivky a hloubku. Obešli jsme výstupní DA z mixu. Teď už jenom analogový součet na mixu nebo total digital
vzor se 130dB hloubkou máme zarohem. Burbrauny v kaskádě a elektronky. Speciální repráky. Zdroj z flacu. Paráda