Zvukařina.cz

Zdravím všechny,
otázka pro praxisty: je velký problém, když se na vrchy použijí dva druhy beden? Když je menší prostor, stačí jeden pár, ale při větším prostoru to chce už posílit. Ale k použití mám dva druhy - ALTO Prof TS310 a YAMAHA DXR10. Použití jak bez subu (vše vrchy) nebo odělit basy a ty poslat do subu.

stručně? Ano, je to problém, čti: nedělej to.

Pokud si potřebuješ pomoct s vykrytím většího prostoru do šířky , tak ano, bedny nasměruj od sebe tak, ať se zbytečně nepřekrývají jejich vyzařovací charakteristiky běžně 60 nebo 90stupňů . Pokud je dáš jenom k sobě a obě stejně rovně dopředu, tak si většinou nepomůžeš. Většinou je to jenom horší. Bedny nejsou stejné a kmitočty se začnou různě sčítat a odečítat a vzniknou tak docela zásadní hrby v kmitočtové charakteristice.
To platí i pro dva naprosto stejné reproduktory, taky to většinou nepomůže a udělá to více škody jak užitku. Je to většinou jen pro pocit . Pokud výrobce s takovým umístněním nepočítá ani pro něj nemá preset a bedny přizpůsobené, nedělej to.

Kup si kvalitnejsi bedny. Tedy nejen papirove vykonnejsi,ale zejmena s vyssim SPLmax , hezkou barvou zvuku a dobrym pokrytim. Pocitej, ze takova bedna stoji 40-100 tisic, ale budes s ni spokojen.

Trochu jsem se té odpovědi bál. Takže ale stejný typ zdvojit by mohl jít? Třeba 2x Yamaha DXR10 na každé straně? Ty hrají krásně a výkonově i SPL jsou slušné. A silnější ..... nemám rád zvuk větších středobasáků. Takto mně to na ty akcičky vyhovuje. Když se na větší prostor i oddělí subem spodky, tak to hraje krásně.

Ne. Ani dvě DRX10 tě nezachrání.

Musíš hledat bedny co umí side-coupling. Ty jsou od výrobce nějak "naformátované", že když je dáš vedle sebe (správně vedle sebe) nebudou se jim překrývat vyzařovací úhly.

Z hlavy mě napadá Megaton ND374.

Takže vlastně je to stejný problém i se subama. Když se dají dva stejné vedle sebe, tak by to mělo dělat stené brikule. Ta Fyzika je sviňa :-/

https://blogs.qsc.com/live-sound/what-d ... ling-mean/

Asi tě tedy překvapí, že fyzika je taková sviňa, že tam to právě fungovat může a využívá se toho. Díky dlouhé vlnové délce frekvencí, které subwoofer hraje se tedy vlny ze dvou u sebe umísněných zdrojů sčítají pro naše potřeby dostatečně dobře. Výše je vlnová délka už příliš krátká, tedy i relativně malá vzájemná fyzická vzdálenost dvou zdrojů vytvoří hřebenový filtr, který způsobí sice v určitých místech na určitých frekvencích součet vln (tedy zvýšení SPL), na jiných však odečet (tedy snížení SPL). Toto se děje v celém poslechovém prostoru různě, vzniká tedy silně nerovnoměrné pokrytí poslechového prostoru. Aby ses tvorbě hřebenového filtru např. u těch klasických dvoupásmovek vyhnul, musel bys teoreticky umístit dva zdroje víceméně s nulovým offsetem všech tří os, což fyzicky samozřejmě není možné. U subwooferů se hřeben samozřejmě děje také, ale vzdálenost dvou zdrojů, při které je to už kritické, je výrazně větší.

Děkuji za odbornoé vysvetlění. Je to věda
A už jen ze zvědavosti - jak to mají vyřešené ty vícenásobné reprosoustavy, co se používají na velkých akcích (visí jich několik vedle sebe i nad sebou - středy i výšky)

Tomu se říká line-array (může být orientovaný jak vertikálně tak horizontálně). Na nízkých frekvencích se to chová víceméně stejně jako standartní reprosoustava, tedy měniče jsou dostatečně blízko na to, aby se vlna sčítala. Zvukovody výškových měničů jsou pak řešeny odlišně oproti bězným zvkovodům v klasické dvou/třípásmovce, a to tak, že kompenzují rozdílnou vzdálenost, kterou vlna cestuje od driveru k ústí zvukovodu. V ose zvukovodu je tato vzdálenost přirozeně o něco málo kratší než vzdálenost u okraje, proto se využívá například rozdělení v rámci horny do několika odlišně tvarovaných kanálů aby k ústí zvukovodu vlna dorazila pokudmožno ve střejnou chvíli podél celé osy zvukovodu. Tím pádem nezískáš množství nad sebou radiálních akustických zářičů (levý obrázek v odkazu), ale tzv. lineární zářič (pravý obrázek v odkazu) http://goingto11.com/wp-content/uploads ... arison.jpg. Čím lépe se toto podaří, tím lépe se daří minimalizovat vznik hřebenových filtrů v rámci clusteru. Tyto zvukovody mívají charakteristicky úzké vertikikální pokrytí (řádově jednotky stupňů, oproti konvenčním hornám, které mohou mít vertikálně cca 40°- 90°), je proto potřeba pro dosažení určitého úhlu vertikálního pokrytí systému, použít určitý počet (vhodně naúhlovaných) modulů.

kdybych uměl dát tleskajícího smjlíka, tak jich dám 5 za sebou. Smekám před znalostmni a děkuji

Myslíš tohoto, , nebo ?
První je text "clap", mezi dvoutečkami a ten druhý je "rovnítko, velké D a větší než".

Ano, to jsem myslel

A kdybys trval na věšení dvou menších beden, tak například DB dělá řadu Ingenia, které se věší dvě nad sebe hornami k sobě. Ty horny jsou asymetrické, takže hrají vodorovně a dolů, tudíž hlavami k sobě se nekříží. Další výrobce, který to umí, je Krampera, jeho ES1 taky jdou dát hlavami k sobě nebo si t horny o 90* otočit tak, aby se ve vodorovné rovině nekřížily.
Edit: a FBT Ventis by tak měly jít věšet pod sebe.

Ako nudzove a docasne riesenie mozes rozdelit nastroje - do jedneho paru ("vnutorneho") posles jednu cast, do druheho ("vonkajsieho") posles druhu cast. Potrebujes dalsi stereo vystup z mixu - napr. podskupinu.

V kazdom pripade je jednoduchsie pouzit lepsi/silnejsi aparat.

Google: "dual pa" alebo "split pa"