Dřevostavby

[Otas]

Mezi řečí, na ten ventil za plynoměrem bych příliš nespoléhal. Metan (podstatná složka zemního plynu) má dolní mez výbušnosti kolem 4% ve směsi se vzduchem.
Ale stále lepší metan, než zkapalněné plyny (propan-butan), na rozdíl od nich se metan shromažďuje nahoře a dá se snadno odvětrat, coby skleníkový plyn nám pak dotváří atmosféru, resp. reaguje s ozonem .
Tolik malý exkurs do mého oboru.
Už jsem v lednu 2012 letěl se svým úsekem (s vodíkem) do vzduchu a dostal se na ČT24 . Přes bouchání mám tedy praxi . Bohužel, jde to snadno.

[Zdeněk Prodance]

Vyloženě o čističkách jsem nepsal nic, pokud vím, jakmile je v obci kanalizace, tak platí povinnost se k ní připojit a ani žádné předčištění apod. není tolerováno. Já jsem jen rozlišoval mezi kanalizací gravitační (prostě jen trubka dost velkého průměru a revizní šachta, malá investice a nulové provozní náklady, donedávna standard všude) a kanalizací tlakovou, kde jeden každý povinně připojený musí sám zafinancovat dost drahou čerpací techniku a pak ji ještě trvale provozovat. Jinak mu sračky (někdy i od sousedů) velmi rychle potečou dvorkem na zahrádku nebo naopak. Je to věc, kterou zatím valná část investorů vůbec nechápe a i ti, co to chápou, jsou na jednáních obcí přehlasováni.
Kamna jsou pěkná a určitě i fungují (tj.akumulují), ale k jejich ceně je potřeba připočítat ještě cenu té plochy, kterou zabírají. Což jsou zřejmě další desítky tisíc (podle lokality). Tohle je náklad, o kterém se obvykle vůbec nemluví, ale rozhodně existuje. U nás ve městečku se teď prodávaly dva obecní byty nejvyšším nabídkám (tedy už žádné zvýhodněné prodeje nájemníkům, ale cena docílená v soutěži a také zaplacená). Jeden metr 41 a 51 tisíc. Sám jsem tomu moc nevěřil, člověk jaksi není psychologicky připraven si to připustit.

H.M.

[exxxi]

Tak zabranou plochu neresim, esteticka hodnota kamen ji kompenzuje.
Dovolim si par postrehu ze stavby:
Kamarad to stavel jako skolni kamna po absolvovani skoly, takze nejake veci se najdou.
Zejmena absence velke trouby. Do leve casti by se nad topeniste vesla, ale pri planovani jsme se nedokazali nejak dohodnout. Pristup do ni by sel z boku. Pred koncem stavby jsme po prave casti nad tahovym systemem nechali udelat cast bez kachlu, jen šamotku. Kamna jsou lepena na hlinu, takze v budoucnu tam lze udelat malickou troubu na suseni ovoce, je tam nizka teplota.
Vetsinu dvirek jsme pouzili z bazaru, stacilo nechat v kybli s kyselinou citronovou. Jedna nova dvirka jsme nepouzili, protoze maji osizene nyty.
Mezi topenistem a kachliky je zleva a zezadu na štorcku pres 100 starých šamotek a občas pruduchy. Akumulacni schopnost nalezite vzrostla.
Je potreba si vyhrat s privodem vzduchu. Na vnitrni cast dvirek jsem dal kousky medeneho plechu, takze vzduch jde jen spodni casti dvirek. Taky to pri zatapeni nekouri ven. Privod vzduchu spodem dokaze uhliky rozzhavit temer do bela.
Tahy maji asi pet metru a tahnou. Nedavno tu byl kominik, koukl zrcatkem do komina a rekl, ze nema cenu to cistit, nic tam nebylo. Jen vypsal revizi.
Po trech letech ted kamnar vyluxoval tahy.
Staveli jsme z vyprodejovych kachlu, brousil to pres tyden, aby ty rozmery trochu sedly. Nedoporucuji, i kdyz to bylo extra levne, 110 kachlu za 13000 i s dopravou.
Je potreba zatapet pevnym podpalovacem, na procpani prvniho koure kominem je potreba tak 30 papiru a ten lehky popel by zanesl tahy.



Na cisticku mam vyjimku, protoze jsem 3m pod urovni spadove kanalizace a 40 m daleko.