Zvukařina.cz

Jak víš, že to nedělají ta sluchátka ? Otáčel jsi je ? Mimochodem toto by stavělo na hlavu celý princip hlasitostní stereofonie, každý by slyšel kus piana nebo bubnů z úplně jiného místa, podle toho, jak by mu "vynechávaly uši". Což se zcela jasně neděje nikomu...
Použitelnost signálu ze sinusového apod. generátoru na posuzování sluchu je nepatrná.

H.M.

Sluchátka jsem otáčel, dokonce mám dvoje, jedny slušné a jedny průměrné. A navíc jsem nikde netvrdil, že je to normální a mají to všichni lidé. Pokud vím, tak princip stereofonie spočívá v příjmu zvuku do obou uší a mozek si z rozdílu zpoždění vyhodnotí, z kterého směru zvuk přichází. Pokud je v některém uchu narušena větší šířka spektra zvuku, může dojít k mírnému zkreslení směru zdroje zvuku. Souhlasím, že tónový generátor má jen velmi úzkou a přesně definovanou šířku, která se ze šířkou reálného ruchu nedá srovnat. Já osobně mám na levém uchu pokles na 4kHz, jinak OK. Ale stejně u lékaře se audiometrické měření dělá signálem z tónového generátoru.

Ano, proto si hodně lidí vážně myslí, že neslyší nic nad XkHz. Dá se jim celkem jednoduše dokázat, že slyší, ovšem musí to být nějakým normálním signálem, což rozhodně pro člověka sinus není. Asi jako se oko zkouší čtením různě velkých písmen (nebo těch E pro malé děti) a ne maticí ze 100x100 bodů s náhodným rozložením černé a bílé.To by totiž nepoznal od sebe nikdo, i když by to viděl úplně jasně. Celkem rád bych viděl, jak panpotem na běžném mixu hýbeš zpožděním, taky jsem jasně napsal hlasitostní, signál nemusí být zpožděný, aby ho mozek někam umístil. To by ani ta sluchátka nic posouvat sem a tam nemohla. Je na to takový graf, kde jsou zhruba hranice, kdy převažuje jeden nebo druhý způsob lokalizace. Hlavně ale nejde o nějaký primitivní mechanizmus typu čidla a řízení Airbusu, sedí na tom hodně dobrý počítač s miliony let vývoje a neustále se to samo kalibruje, protože chyby se platily sežráním

H.M.

Huberte souhlasím, v tom co jsem psal jsem blbě uvedl pojem stereofonie, spíše by tam mělo být určení směru jednoho zvukového zdroje. Při hlasitostní stereofonii platí na 100% co jsi psal.

Není to o tom že bych od 4kHz neslyšel výše na jedno ucho, ale prostě tuhle frekvenci mám jakoby stáhlou na EQ a při poslechu do sluchátek se mi v této frekvenci posune zvuk více doprava. Nechcu nikoho přesvědčovat že to tak musí být, je to jen moje zkušenost a postřeh. Než došlo k tomuto zjištění na audiometrii jsem s tím měl problém, dnes už to neřeším, protože vím, že jde o nedokonalost mého sluchu ... bohužel ... nebo bohudík

Ota píše:sldge, tak si to zkus v reálu porovnat. Bych měl jinak asi stejný názor že to nemůže být slyšet... a věř že je. Je to asi tak 15 let, co jsem začal zkoumat, proč bedny (tehdy Dan Acoustic) na jedné straně vždy hrají o trochu jinak, než na druhé při monofonním zdroji signálu. Po přehození výstupů koncových zesilovačů (L do R a naopak) byl výsledek stejný. Když jsem prohodil nakonec mezi sebou i bedny, zase byl na vzdálenější straně zvuk stejným způsobem odlišný. Konec byl tehdy Dudkův DPA880, kabel z CYSY 4x2,5 (křížové paralelní spojení žil, 2x5mmq), jedna strana 15m, druhá 25m. Jo, a bylo to venku, na rozsáhlé louce, nikoliv v sále. Nevím jak ty, ale já k tomu jiné vysvětlení tedy nemám...
A ani za žádného "netopýra" se rovněž nepovažuji - tuhle jsem náhodou zjistil, že když zapnu konce, tak ten cajk hraje líp...

Tvé porovnání tak de fakto probíhalo na 100% korelovaném signálu (L-R) a de facto v takřka bezdozvukové komoře, tím byly rozdíly více slyšet. Rozdíly v ss odporu kabelů jsou celkem malé (asi 2,5 %), nicméně bych si tipnul, že rozdíly nebyly na basech ale spíš na středech. On ten kabel bude mít ještě nějakou indukčnost (+skinefekt), takže pokud tam budou nějaké skoky (divočejší impedanční průběh), tak to bude znát o to více. Na druhou stranu výšky bývají ztlumené, což vede k nárůstu vstupní impedance, takže zase ta citlivost na impedanci kabelu mírně klesá ).

Čímž se asi dostáváme kolečkem zpět k tomu, že něco může být slyšet. Nejlepší by byl konkrétní případ (bedna může mít například impedanční propady).

Každopádně 2x2,5mm2 má indukčnost (podle konstrukce, zde vycházím z Klotzů) kolem 0,5 uH/m, takže u křížově paralelní můžeme očekávat 0,23 uH/m, což na 10 kHz a 10 m délky udělá asi 160 mOhm, dalších asi 0,07 Ohm udělá ss odpor. Větší vliv ale bude mít skinefekt (na 20 kHz mi vychází velmi příbližně kolem 0,28 Ohm). Tak jako tak jsme i na 20 kHz někde na 0,67 Ohm (pro 10 m kabelu 4x2,5), což je 17 % jmenovité hodnoty (pokud jsem někde neudělal chybu a pokles 1,6 dB (při zátěži 4 Ohm).

Další věc je citlivost zesilovače na zátěž a případné rušení z kabelu, což se dost těžko odhaduje, ale může mít větší vliv na zvuk, než samotný kabel. Jestli se nepletu, tak rozdíly mezi kabely jsou různě slyšet na různých sestavách, což nemůžeme přičítat jen vlivu kabelu...