Zvukařina.cz

Je to sice mírně duplicitní, ale skvělý materiál na téma Line array je zdá se zde:
http://www.qscaudio.com/support/educati ... =part1&p=1

Je to tam skutečně velmi dobře shrnuté. zejména 10 mýtů o LA vřele doporučuji všem

Perlička (na závěr?):
Do jaké relativní vzdálenosti, bráno vzhledem k výšce clusteru, se bude svislý LA systém (bez curvatůry) chovat jako liniový?

Všechny odhady, estimace a aproximace vítány
(já vím, je to v podstatě 3x stejná otázka)

Pro zjedodušení uvažujme takřka ideální řadu měničů, které vyzařují do poloprostoru rovnoměrně a všechny měniče nechť jsou v daném pásmu koherentní.

Ona v podstatě každá firma, která něco skutečně vyvinula, šla trochu jinou cestou a už proto se to odráží i v textech, které publikuje. Ne že by snad lhali, ale vidí to z trochu jiného úhlu a na jiné věci dává důraz. To není nic nového, co by přišlo až s LA. Je potřeba být předběžně opatrný a přečíst toho víc, protože kdyby se vzaly vyložené extrémy, tak podle jedněch to nefunguje nikdy a podle druhých vždycky. Jinak souhlasím, tohle jsme měli už dávno přeložit, je to kvalitní a potřebný text, asi trochu pomohlo, že QSC v bednách nastupovalo do rozjetých vlaků a už si tedy mohli vybrat čím a kam. Mimochodem zvukovod v KLA12 je na první pohled nudně neoriginální, ale funguje ze všeho podobného, co znám, zdaleka nejlíp. Dostat se s takovou chobotnicí daleko za 20kHz není náhodný výsledek.

H.M.

Aha, vidím, že s odhady tu nikdo frontu zrovan nestojí )

Tak hodím alespoň ten svůj - pro LA tak, jak byl specifikovaný mi odhadem vychází, že pokles akustického tlaku se vzdáleností začne odpovídat bodovému zdroji (tj. 6 dB na dvojnásobek vzdálenosti) zhruba na vzdálenosti, rovné řádově výšce clusteru (podle prvotního nástřelu dokonce spíš 0,5* výška clusteru).

Pokud je LA postaven od země, tak se bude "zrcadlit" a virtuálně se plus minus prodlouží na dvojnásobek.

...jěště si to zkusím odměřit

Po zahrnutí fázových poměrů bude situace mnohem zajímavější

Při modelování 2m liniového zářiče s bodovými zdroji, vzdálenými 20 cm platí do nějakých 100 Hz onen předpoklad s přechodem na pokles 6dB/(2*L) ve vzdálenosti cca 1 m. Pak se začne objevovat v přechodu "interferenční" koleno, které natáhne oblast přechodu na 2-3 m.

Od 200 Hz se křivka vlní
například při 600 Hz hlasitost od 1 m do 5 m je akustický tlak konstantní
při 900 Hz je ve 2 m o 4 dB nižší, než ve 4 m
při 1500 Hz, což je zhruba hranice vzhledem k rozteči zářičů, je hranice přechodu na pokles 6 dB/(2*L) 10 m

obecně se hranice přechodu pohybovala od 1 m do 10 m

To jsou snad notoricky známé věci, přesto to ani reproduktorovým sloupům ani LA nijak nebrání v použití, toho si snad už taky každý všiml. Každá simulace používaná pro nastavení LA s tím počítá, jinak by byla nepoužitelná. Mně nějak uniká cíl, přece tady nebudeme řešit takovou ptákovinu, jaká je v nadpisu ? Všichni jsme už nejen slyšeli, ale často i použili nějaký ten LA, takže víme, co to umí z principu, co umí nebo neumí různé modely a různě velké sestavy atd. Není možné na jednu stranu adorovat ten klacík od Bose a na druhou stranu házet do popelnice mnohem sofistikovanější LA systémy, přitom princip je stále týž. Principy ovšem ještě nikde nehrály, hrají konkrétní zařízení.

H.M.

Zdeněk Prodance píše:To jsou snad notoricky známé věci, přesto to ani reproduktorovým sloupům ani LA nijak nebrání v použití, toho si snad už taky každý všim...

Bohužel není. V podstatě když se mluví o LA, tak jedna z prvních věcí, která je řečena, je pokles hlasitosti pouze s první mocninou vzdálenosi, díky čemuž mají LA se stejným výkonem hrát "dál". Takže se dá říci, že tento mýtus se stal "všeobecně akceptovaným". Dokonce na propagačním videu k těm tyčkám Bose L1 je v podstatě skoro celý právě o tom:

http://www.youtube.com/v/Vazso8LYpqc&hl

1) Z tohoto důvodu bych tato "samozřejmá" fakta rozhodně nepodceňoval
2) Když je to natolik samozřejmé, tak jste to mohl napsat o příspěvek dříve, když jsem se pokoušel o "průzkum" odhadů právě proto, abych zjistil obecný názor...nezmínil jste se
3) na druhou stranu netvrdím, že jsem objevil Ameriku

Ježíši, kdyby to sem měl psát každý, kdo to ví, tak to bude rovnou dalších sto příspěvků o ničem. Přece to není žádná anketa, o samozřejmostech se nehlasuje, zvlášť když to jsou samozřejmosti řekněme fyzikálně matematické povahy. Tady sice někdo nechal dokonce hlasovat i o zapojení XLR, ovšem to snad nějaký smysl má, aspoň se zjistí, kolik lidí to dělá blbě

H.M.

No něco stejného jsem měl právě také v úmyslu, ale nevydržel jsem dost dlouho

Tak jsem si trošku hrál a výsledkem je tento tabulkový soubor (s makrem), který "simuluje" řadu svislých zářičů, výsledkem je průběh akustického tlaku na vzdálenosti (do 100 m). Lze nastavit frekvenci, výšku clusteru a jeho relativní výšku k posluchači (referenčnímu bodu, odraz od země není zahrnut). Nakonec ještě počet zářičův clusteru (elementárních bodových zdrojů) a akustický tlak pro elementární zářič.
Vykresleno je několik křivek:
- Křivka "ve fázi", kdy nejsou zahrnuty fázové rozdíly mezi jednotlivými zářiči (přibližně platí pro nízké kmitočty), uvažuje se jen pokles se vzdáleností
- křivka pro ekvivalentní liniový a bodový zářič (srovnány tak, aby úrovně byly na 1 m shodné s křivkou bez fáze)
- křivka svislé řady bodových zdrojů se zahrnutím fáze

Zde je odkaz na soubor (je třeba povolit makro) pro Open Office / LibreOffice:
http://sledge.myserver.cz/audio/Mereni/ ... 0makro.ods


Výsledky této "simulace" by se daly shrnout tak, že:
1) na nízkých kmitočtech (kdy je LA akusticky krátký) platí, že přibližně od vzdálenosti rovné polovině výšky LA začíná pokles intenzity odpovídat bodovému zdroji
2) u "středních" kmitočtů, kdy je LA akusticky dlouhý, odpovídá pokles se vzdáleností liniovému zdroji. Toto pásmo je například pro 10 m LA systém kolem 1 kHz ro vyrovnaný průběh do cca 50 m
3) u frekvencí, kde roztěč elementárních zdrojů začne mít difrakční charakter (mezery jsou větší než vlnová délka), bude průběh silně zvlněný

Přitom platí, že oblast chování podle liniového zářiče (oblast 2) je na úkor celkového akustického tlaku. Jde o důsledek toho, že efektivní oblast vyzařování liniového zářiče se se zkracující délkou zmenšuje.
Drobným nedostatkem tohoto jevu je, že díky tomuto klesá akustický tlak "lineárně" se vzrůstající frekvencí.

Skutečné "LA" systémy se samozřejmě chovají jinak (nejsou to liniové zářiče), na druhou stranu existují i systémy dosti podobné této "simulaci". Jde zkrátka o jakousi pomůcku, která může pomoci při hrátkách s LA systémy.

PS:Nevylučuji možné chyby ve výpočtu. Případné komerční využití dokumentu vyhrazeno

Hlásím druhou verzi "kalkulátoru". Tentokrát již s tlakem, počítaným správně skalárně z komplexního oboru fáze, takže výsledky by již měly být relativně přesné.

První list zobrazuje závislost tlaku na vzdálenosti v ose a v zadané výšce vzhledem k poloze LA systému.

Druhý list zobrazuje frekvenční charakteristiku LA systému ve čtyřech vzdálenostech ve společném grafu (jednotlivé vzdálenosti od LA systému lze nastavit), je to kvůli názornosti.

Za konzultace děkuji RNDr. Bohumilu Sýkorovi!

PS: odraz od podlahy není simulován

Jo a ke stažení na stále stejném místě (vždy tam bude aktuální verze):
http://sledge.myserver.cz/audio/Mereni/ ... 0makro.ods

SLEDGE: Vyborna prace, hraju si s tim uz hodinu