Zvukařina.cz

strapal píše:To by se dalo zvladnout i android generatorem obdelniku a "vypozorovat" to na membrane, ne? Myslim tim nejaky 1-3Hz, pokud to andro-debilove dokazou... Myslim to sfazovani..

JAk by jsi chtel udelat orez na notasu pred zvukovkou? 2x prevod D/A - A/D a ven ?

Vůbec ne.
Polarita se otáčí proto, že na dělícím kmitočtu (tedy to, co hrají basy i vršky stejně nahlas, zjednodušeně) dochází k fázovému posunu signálu.
U oblíbených filtrů LR24 je to konkrétně posun o 90°, tedy u basů o + 90 a vršků -90 (nebo naopak?), což nám udělá krásný posun fází na dělícím kmitočtu o 180°. Proto se jedny z beden také otočí o 180 a tím se fázové posuny srovnají.

Je ovšem třeba brát v úvahu reálný fázový průběh reproboxů, který může vypadat u každého úplně jinak, otáčení fáze potom nemusí být nutné...

Napadá mne, jestli není nejrychlejší a postačující podle měřícího mikrofonu a RTA nastavit PA na růžový šum tak, aby byla kmitočtová charakteristika vyrovnaná (příp taková, jakou ji chci mít). Když se něco odečítá, způsobí mi to díru v charakteristice.

A co takhle tónový generátor (v PC no problém)naladit na dělící kmitočet. Jeden maník na parket před bedny (umístěné u sebe) poslouchá. Přepínat 0 a 180°. Co bude hlasitější, to vyhrává. Jednodušeji to neumím.
Ono problém samozřejmě bude, že se to bude pohybovat někde mezi a když to bude obvzlášť zlomyslné, tak to může být i stejné....
Ty SW jsou basreflexové, tam by se to mohlo (možná při mírném předkročení SW) krásně potkat.

Je to obvykle snadno rozhodnutelné i jen podle ucha (akorát to chce si projít víc míst, nestát na jednom) a pokud není, tak to asi nepůjde ani jinak, protože obě možnosti jsou zhruba stejně blbě nebo stejně dobře. Jde samozřejmě pouze o to navazování na dělicím kmitočtu, naopak všechny reproduktory v jednom pásmu musí hrát stejně (kromě případů, kdy se obrácenou polaritou něco sleduje). Proti jakémukoli měření (krom toho sledování infrasonického pohybu membrány, to by nefungovalo) samozřejmě nejsem, jen je stejně potřeba to zkontrolovat ušima a jsou i případy, kdy "méně znamená více" protože než všechno zadunět, je lepší v tom pásmu nějakou tu energii zmařit.
V hotových výhybkách je obvykle jakýkoli vliv fázových posunů na dělicím kmitočtu zohledněný, takže signál na XLR je v té "správné" polaritě a není potřeba nic nikde ještě otáčet. Při vlastní výrobě to samozřejmě smysl může mít, ale jak už padlo, těch faktorů se musí brát do úvahy víc, protože nikdy nesčítáme dva elektrické signály a poučky platné výhradně pro tento případ jsou mírně řečeno k ničemu, případně ke škodě, když se jich někdo drží za každou cenu.

H.M.

S tím nelze, než naprosto souhlasit. Ale dostáváme se do maličko vyšší dívčí, od stažení výšek a středů na korekcích zone výstupu na pultu.

Určitě je vždy lepší měřit, než aplikovat nějaké svaté postupy, ale na to musíme umět měřit, mít techniku a vědět co a jak.
A určitě je lepší aplikovat svaté postupy, než to prasit, jak mě napadne.
A samozřejmě poslouchat i ušima.

Predpokladam, ze mate na mysli zejmena uzavrene prostory, kde se to muze vyliskat mezi sebou ruzne. Ve volnem prostoru to asi nebude tak haklive, ne? No ale podle vseho a zejmena s ohledem na fakt, ze vhodnou merici techniku hned tak nekdo nema, jsou asi rozhodujuci opravdu jen ty usi, jak psal Otas - zastance prosteho lidu.

Aspoň nějakou měřicí techniku má dneska kdekdo, v základu na to stačí mikrofon za pár stovek, NB a program zadarmo. Anebo i nějaký chytřejší telefon. Je to určitým způsobem i jednodušší, než měřit "na drátech", protože tam jsou potřeba taky nějaké další HW věci typu sondy, je potřeba hlídat i bezpečnost, obvykle je nezbytné mít rozsah od DC do aspoň pár desítek MHz atd.

H.M.

strapal píše:Predpokladam, ze mate na mysli zejmena uzavrene prostory, kde se to muze vyliskat mezi sebou ruzne. Ve volnem prostoru to asi nebude tak haklive, ne? No ale podle vseho a zejmena s ohledem na fakt, ze vhodnou merici techniku hned tak nekdo nema, jsou asi rozhodujuci opravdu jen ty usi, jak psal Otas - zastance prosteho lidu.

Tož jsem se zasmál , coby zastánce prostého lidu. Spíše lenoch, co se snaží věci dělat co nejjednodušeji a nejlevněji.
Ale jedná se o problém v jakýchkoliv prostorách! Ono ti signál prací (kmitáním) membrány repráku stlačuje a a ředí vzduch v rytmu sinusovky (dejme tomu). A nemá nekonečnou rychlost, jen 330 m/s, pokud si to pamatuji. Čili signál 330 Hz udělá jedno stlačení a zředění na jednom metru vzdálenosti od repráku. A při dělícím kmitočtu 110 Hz na 3 metrech. A když se potká stejné stlačení se stejným zředěním (satelit jedno, SW udělá druhé) tlak se srovná a ze zvuku nezůstane nic ! Proto ta péče, aby to hrálo stejně i na dělícím kmitočtu.
Zase to strašně zjednodušuji.

Ano, chapu co tim chces rict, ale nikdy mne nenapadlo se nad tim zamyslet z teto strany. A zase to vsecko smeruje k DSP... Jelikoz mne to mereni dost zajima a chtel bych si to vyzkouset, nebo aspon omrknou v praxi, poradite mi nejaky vyzkouseny soft nebo funkcni android apku co to zvlada, at neztratim pul zivota hledanim?

Programy: Systune, Smaart.
Apky: AudioTool, SpectralPro Analyzer, RTA Pro.

Apky obvykle neumí dva měřící vstupy, takže neumí měřit fázový posun, proto je lepší NTB + zvukovka + soft.
Díky tomu můžeš porovnávat i rozdíly mezi signálem z generátoru (reference) a z mikrofonu.

no, ono když se nad tím zamyslíš z této strany, tak to zas nemusí směřovat k DSP (to jen ta digitalizací zblblá generace, která raději použije digitální zpožďovací linku, než aby posunula jednu bednu o 10cm dopředu a druhou o 10cm dozadu) - v zásadě by mělo platit, že pokud jsou oba signály +- ve fázi, tak pokud budou kmitací cívky všech měničů ve stejné rovině, měl by být ve fázi i akustický impuls, který vyvolávají... vys...l bych se na androidí appku, postavil bych bedny, experimentoval a poslouchal... nepopírám důležitost měření, zvl. třeba při vývoji reproboxů nebo "ladění" presetu do dsp, ale mám pocit, že už se trochu zapomíná, že výsledný zvuk budou posluchači také "jen" poslouchat, nikoli měřit... Potom přijde zvukař, pustí si CD, "zkurví" celou přenosovou charakteristiku systému tím, že na ní nadělá díry a hrby GEQ - a ono to kupodivu zní příjemněji, lépe než předtím.

Sice se to na tu polohu cívek zjednodušuje, ale není to samozřejmě přesné, protože v rovině cívky u většiny reproduktorů ještě žádný zvuk nevzniká. Taky proto se to měří až akusticky. Souhlas ale s tím, že co se dá jak zjistit sluchem, tak zařídit nějakým jednoduchým "analogovým" zásahem, tak by mělo mít přednost. Důvody jsou různé povahy (například že změna polohy v prostoru a zpoždění signálu naprosto není totéž, jen se to v některých speciálních případech od sebe nemusí dát rozeznat anebo že příjemnost není měřitelná), ale rozhodně je nejde ignorovat. Nicméně zříkat se možnosti, když už konečně existuje, kromě sluchu zapojit i zrak a konečně mít nějaká tvrdá data i odjinud než jen z ladičky, by dneska bylo hloupé. Už jen proto, že jdou uchovat, přenést, porovnat, to se s pouhými dojmy dá těžko provádět.

H.M.

TomasVv píše: Apky obvykle neumí dva měřící vstupy, takže neumí měřit fázový posun, proto je lepší NTB + zvukovka + soft.
Díky tomu můžeš porovnávat i rozdíly mezi signálem z generátoru (reference) a z mikrofonu.

Ten smaart vypada pritulne i pro lamy, zkusim se s nim naucit na svem domacim 7.1 az sezenu zvukovku, ikdyz mereni na tak kratkou vzdalenost asi nebude to spravne orechove.

A jeste jedna vec, jak se stavite k problematice - hrat subbas stereo nebo mono ? Uzitecnejsi vzhledem k lepsimu nastaveni je asi stereo provoz, ne? Myslim tim, ze pokud budu otacet faze, tak muzu docilit lepsich vysledku kdyz budu mit moznost otocit fazi jen na jednom kanalu.. ??