Zvukařina.cz

Ahojte
ještě nejsem s nakupováním aparatury u konce a už si lámu hlavu, zda jsem se neměl rozhodnout jinak.
První věc, co jsem koupil, byl mix souncraft LX7 24in. Penízky docházejí a akorát mi zbytek vyjde na vrchy a páráček. Spodky mam, zesy taky, microfony taky, ale co nemám je efektový rack. A penízky ani na něj nevyjdou.
Tak si říkám zda neprodat analog. pult souncraft a nekoupit místo něho použitý digitální pult. Tím bych ušetřil za ty efekty a vše co už ten digitální pult v sobě má. Za lx7 bych dostal min. 20.000,- za to mě napadá digitál yamaha nebo behringer ddx3216.

nebo víte o jiným ?
no nechám si poradit. Please, nemůžu klidně spát

Můj názor - nechat si analog a postupně dokupovat rack a jeho obsah. Nikde není napsané, že musíš mít všechno hned, ale nějakého Lexicona a EQ od DBX bys snad mohl ze 3 - 4 výplat utáhnout (s remcáním manželky).

No nevím, laciný digitál je laciný digitát - to ten LX má aspoň slušný zvuk.

V případě behringeru si vlastně koupíš ty jejich digitální škatule v pultu a že bych byl z jejich zvuku odvázanej - to určitě ne.

Yamaha - no je to už taky starej krám.

Já osobně bych do digitálu šel, ale do nějakýho současnýho s ethernetovým propojením ke stageboxu.

Za těch svých 20 tisíc koupíš starou herku a zvukově si myslím, že půjdeš dolů...

Buď nechat, nebo přišetřit a koupit např A-H iLive, cenově to vychází trochu líp než LS9,
má to ethernet párák, ke všemu hw čudlík s indikací LEDkama.

Nová Yamaha 01 jde kolem 60.000,- koupit nová. Toho bych se nebál. Dá se s tím zvučit i bigbít. Úplně normálně. Ovládání je jiné než třeba u toho Allena, ale funguje to. Sice je třeba analogového páráku, ale ten teď stejně máš, tak ho aspoň nevyhodíš.

Já osobně bych buď zůstal u lx7, nebo koupil novou o1v a převodník , aby jsi se dostal aspoň na 24 in.
to Tě ale vyjde finančně podobně jak dokoupit cajky do racku.
Ten Behringer bych osobně nebral, stará o1v je zas s 16 bit převodníky a přesto že to byla svého času skvělá mašina , dnes už je to babička.

Zdravím ve spolek,

už už jsem chtěl položit podobnou otázku jako Nomi, a v tom koukám, že bych ji jen opakoval.

Řeším podobnou situaci. V současnosti mám LX7/24ch, rack (alesis 3630, driverack PA, t.c. M350) a PA Class A. Zvučím od bigbítu až po big band (na úrovni okresní ligy). Hraje to celkem dobře, ale čím dál víc mi začíná vadit spousta drátování a moře času s tím spojeného. Samozřejmě, že by se leccos vyřešilo použitím minipáráku k racku, ale vzhledem k poměrně rychlému nástupu digitalizace téměř do všech odvětví bych se raději rovnou vydal cestou digitální a vše v jednom. Myslím si, že za pár let bude téměř nutností umět smysluplně pracovat s digi zařízeními a čím dříve s tím začneme, tím lépe na tom budeme v okamžiku masovějšího nástupu těchto technologií. Třeba ten přechod nebude tak zlomový, jako tomu bylo u např. televizí, ale třeba jo.

Z toho důvodu jsem obecně PRO digitální technologie. Druhé, a neméně podstatné hledisko při rozhodování je samozřejmě kvalita. Záměrně jsem o ni nepsal, protože bych si dovolil sám položit jednu otázku. Pominu-li lineárnost převodníků, výpočetní kapacitu pultu, stabilitu, potom půjde v první řadě o vzorkování. Tedy:

Stačí podle Vás na live provoz vzorkování 44,1kHz/16bit? Nebo je nutné jít výš? (řekněme opět pro okresní ligu)

A teď ještě jednu konkrétní otázku. Pokud již neřeším otázku jestli jít do digi či nikoli, bude zvukově velý krok zpátky např babička Yamaha 02r či Tascam dm24 (oproti LX7+rack, které já i Nomi máme)? Ani jeden z pultů osobně neznám a ani neznám nikoho, kdo je má. Na uši bych se spolehl nejraději, leč bohužel... Příjde mi ale, že by to mohla být pro začátek "osobní" digitalizace možná cesta (opět podotýkám, dělám okresní ligu)

Na řadu věcí jsem jistě zapoměl, ale pokud se debata na toto téma trochu rozjede, určitě na ně dojde.

Závěrem se omlouvám Nomimu, že jsem mu takto vpadl do vlákna, ale doufám, že to bude zajímavé i pro něj.

Díky za odpovědi. Petr

16 bitů je málo. Stačí to pro přehrávání zmasterované stopy pro domácí hifi, ale pro live zvučení je to slabota.
44.1kHz vadí míň, ale stejně, mašinky co umí aspoň 24bit tak umí 48kHz a výš.

Z toho důvodu bych se starých "babiček" bál.

Starej TASCAM bez efektů hrál líp než digi YAMAHA 01 s efektama. Zvuk byl celkově měkčí s vyváženějším spektrem.
Sice souhlasím s názorem že digi frčí a kvalita jde nahoru. Ale, pořád je průhlednost a jednoduchost, vč. zpracovaní plně analogového signálu od A do Z asi nejjednodušší.
Průběžně mne taky napadají myšlenky, co asi udělá zvuk, když se v cestě signálu objeví v kaskádě několik digitálních zařízení za sebou. Například: digimix -> vitalizer - > digi Par - > speaker management - > a kdo ví co ještě.
Pak ještě obligátní problém, který se řeší v souvislosti s aktivkama ( všechno v jednom ). Rozvinutá mapa součástek v tom mixu je velká jak brno. Když se něco pokazí byť na kompresorech v digitálu, jde celej mix pryč a jsi bez něj, než to opraví.
Vím co mi dělala Yamaha v zahulených hospodách. Motory - kliky se měnili při našich koncertech každej rok tak 4. A/D převodníky ani nemluvím, ty už jsem si skoro uměl letovat sám . Za 4 roky byl několikrát na software update. Funkce procesorů sice byla, ale taková bez ataku, jako by pod duchnou.

Zlatá slova Patso. Mně to taky přijde, že digitál je vlastně ve vývoji na začátku. Nehažte po mně hnedka šutrama, no... Ono už nám to tak nějak funguje, vidíme v tom budoucnost, ale pořád to ještě není tak vymakané, abysme se na digitál v komerční sféře za přijatelný peníz mohli spolehnout. Žebřiňák je taky dobrý pomocník, ale auto to není.

Až bude digitál umět k nerozeznání simulovat analog, napodobit jeho nedostatky včetně šumu a přitom nebude složitý, poruchový, nebude se mu kousat SW, tak to teprv bude digitalizace blíž ke svému cíli.

Kdo z vás je pamětník - za bolševika byl kazeťák vzácnost a měl v kvalitě samozřejmě své hranice. Dnes je mptřískový přehrávač naprosto běžná záležitost, ale je to v kvalitě oproti tomu kazeťáku pokrok..?

Když si vezmu, jak dlouho se vyvíjel analogový pult a jak dlouho jsou v nabídce digitály, tak dá rozum , že má ještě vývoj před sebou. Je to stejný jako souboj fotoaparátů.

Na druhou stranu nevím , proč by měl digitál simulovat ŠUM analogu . Něco jiného je otázka přebuditelnosti ( správně nastavený digitál s rezervou do absolutní 0 dBFS ) , otázka měkkost či tvrdosti zvuku ( stejný jako souboj polovodič versus lampa ) atd atd atd ....

Vsechno co tady rikate je bohuzel pravda, ale ne "spickovych pultu". Tam ani jedna z obav neni opravnena. Je to ale samozrejme za nemaly peniz...

Tou imitací šumu jsem myslel tak, že by toho byl schopen, ne že to má záměrně dělat. Ten příměr s vývojem analogů je taky dobrý, vemte si dobu, kdy nebyly operáky a museli se s tím výrobci porvat diskrétně. Později sice OZ byly, ale špičkové kusy jsou díky technologii k dispozici zase až dneska. Ovšem dnes obchodní trend, cenová politika a masovost zase velí výrobcům šetřit, takže běžně zas máme v mixu tuctové TL072, NE5532, RC4580 apod.

A taky je nutnost umět s digitálem pracovat, znát jeho limity, jako je známe za X let u analogu. Neznám procento lidí v okresní lize, kteří digitál používají a jestli s ním opravdu umí dělat, tipnu od pasu tak 10%.

Umět pracovat s digitálem není nic zase tak šíleně odlišného oproti analogu, je to hlavně otázka zvyku na jiný styl ovládání, což je do značné míry individuálně ovlivněno mírou "otevřenosti" myšlení konkrétního zvukaře, někomu to nečiní problém, jiný se toho bojí jako čert kříže.
Hlavní problém bych viděl v tom, že aby digitální pult přinesl opravdu kvalitativní posun oproti stávajícímu analogovému pracovišti, tak "entry level" je podle mě někde okolo LS9 nebo iLive T, což je ale pro "okres" finančně pořád docela ranec. Yamaha 01 není špatná, zkusil jsem si to na ní taky, ale kromě dobrého pocitu, že digitálně "jdu s dobou" jsem osobně nenašel natolik pádný důvod, abych za ni vyměnil stávající analog GL2400. Něco jiného by bylo, kdyby se budoval aparát z nuly, tam by asi mělo smysl začít digitálně rovnou už od této úrovně.

......nebude se mu kousat SW....
Komu se digital už hryznul? Na akci?