Zvukařina.cz

Snad za to může ten německej doktor na A, ale za boha si nemůžu vzpomenout, čím se tak obvykle zvučilo koncem 80. let. Dokonce mám pocit, že jsem si vzpomněl, že se v Praze za klubovku platívala tři kila, ale za co, sakra?! Pomozte někdo!

Pamatuji si, že se často zvučilo i například dvěma bednami TESLA FORTE 60 VOCAL a zesilovačem TESLA MUSIC 130. A ti movitější měli hory většinou podomácku udělaných beden. Na basy reversky, středy exponenciálky, na výšky tlakáče z tlampačů VB (jak bývaly na služebních autech VB) a honilo se to lampovými koncáky TESLA MONO 130. Na každou bednu jeden koncák. Mixážní pulty byly buď amatersky dělané nebo rovněž TESLA, 12ti až 24kanálové. Kdo měl bohatého strýčka na západě, mohl se pyšnit i například Dynacordem, ale těch bylo krutě málo. Ale kdo měl například konce Dynacordy a k tomu i mix té samé značky, tomu to hrálo velmi, velmi dobře... Dalo by se o tom povídat dlouho a je to zábavné...

Koncem osmdesátých let směsice domorobo, dederonů a Tesly, reproduktory už bývaly i ze zahraničí (daly se koupit např. i v Tuzexu, něco bylo z Německa (východní, ale i Solton, který zde vyráběl), zesilovačů už bylo hodně tranzistorových, protože třeba KD503 dovoloval slušné výkony udělat i docela spolehlivé. Mixy jsem tenkrát sledoval jen DJ, těch jsem nějaké množství i spáchal, ale třeba GEQ se běžně stavěly ještě dlouho do devadesátých (všechny ty padělky KlarkTekniků z bazarového materiálu).
Rozhodně bych si tu dobu neidealizoval, byla to divná směsice někdy naprosto špičkových věcí (například mikrofony i bolševik vždycky nakupoval kvalitní, my jsme měli v závodním rozhlase sadu, proti které by ani dnes nešlo říct ani popel a třeba z Pakulu se takové věci "znárodňovaly" dosti masivně) se zoufalým podprůměrem reálného socíku, kde se například výroba elektroniky vzala firmám, které to uměly spolehlivě od první republiky a dala někam do tramtárie, protože tam právě zavedli elektrický proud a pást ovce už je nebavilo anebo nějaký idiot zlepšovákem ušetřil trochu mědi a vy jste pak měli všechno propojené přes jakýsi náhodný polovodič.

H.M.

Reproduktory se vozily ze západu, TESLA sice již dělala nějaké přemotané patnáctky na 100W, ale kdo chtěl JBL, Celestion, RCF apod., musel mít možnost si je za valuty koupit někde na západě. Pamatuji, bylo to někdy v roce 1987 nebo 1988, nevím to přesně, když v Tuzexu v Praze na Plzeňské dostali Celestiony a zpráva o tom se objevila v Melodii, zájemci o ně spali ve spacácích před obchodem na chodníku již od soumraku a čekali na ráno, až se Tuzex otevře. Viděl jsem to na vlastní oči. Když jsem okolo Tuzexu v podvečer projížděl, už tam bivakovalo asi deset muzikantů. Na kolik těch nocujících se ráno repráky dostaly, jsem se již nedozvěděl. Ach jo, to byly časy....

A co si pamatujete o wattáži? Soused, který tou dobou jezdil tancovačky, tvrdí, že měli aparát celkem 400W a byli považováni za "velký kluky". Tak nějak se mi loudí v mysl, že obecně hluchneme. Dneska kdo nemá aspoň 6kW, nemá pomalu co dělat ani v mizerný sokolovně, kdežto jestli soused nekecá... Nebo jestli nebyla nějak zázračně vyšší citlivost repráků. A to s těma Celestionama si pamatuju. Já měl basovou bednu (i hlavu!!!) Dynacord, v ní snad 18" Celestiona, tak jsem se moh smát...

Názory na "watáž" se měnily dobou. V šedesátých letech se běžně hrálo na zesilovače 20W, šedesátka se používala již na hlavní ozvučení kapely. Starší kolega mi tahdy vyprávěl zábavnou historku, jak měli kapelu a šuškalo se, že kdosi má na okrese zesilovač "stovku" (100W), ale zatím ji nikdo neviděl a kdoví, zda je to vůbec pravda, protože takový výkon je zdraví nebezpečný a praskají při něm ušní bubínky. )) Sedmdesátá leta se řídila zejména tím, že běžné lampové konce tehdy používané (4x EL34) dávaly výkon 100 W a ty se hojně používaly, obvykle přes spliter a tak, že každá bedna měla 100 W repro a k tomu jeden konec. Tak koncertovali například Katapulti ještě v osmdesátých letech. Jejich aparatura o výkonu například 5000 W se skládala z padesáti 100 W repráků a k tomu 50 zesáků TESLA MONO 130. V sedmdesátých a osmdesátých letech se také hodně používaly amatersky stavěné konce s tranzistory KD 502, které dávaly výkon až 150 W. Koncem osmdesátých let se už stavěly aparáty v tisících watech, ale nebyly běžné, bylo jich poskrovnu. Koncem osmdesátých let se také běžně stavěly mosfetové konce, které dávaly podstatně vyšší výkon než tranzistory. Koncem osmdesátých let se také protrhla hranice výkonu basového repra, která se dlouho držela na hranici 100 W a objevily se basáky o výkonu napřed 300W a potom i vyšším. Pamatuji si, jak byly ale západní basáky pro nás drahé. Například 100W basový JBL se prodával za deset tisíc korun československých, což byl velmi často plat běžného dělníka za půl roku...

Jojo. Jenže to byly repráky! Jak jsem psal o tom Celestionu v Dynacordu, bednu vlastní teď synek a maká. Už možná dobrejch 40 let. Hlava je pochopitelně po smrti. Nemá někdo nějaký fotky z tehdá? Je to sranda. Takže mocní Kaťáci, jak píše Klasik, jeli v podstatě na to, co má teď jako PA moje "localhero" kapela. Ikdyž je fakt, že padesát 100W repráků hrálo asi jinak, než mejch 6 beden...

Fotky by se snad nějaké našly. Už jdu domů, tak snad zkusím něco vyhrabat a dát na plac. Kaťákům těch 5 kW šlapalo daleko lépe než dnešních 5kw v pěti bednách z několika důvodů: Plocha membrán je nesrovnatelně větší u padesáti stovek než například u pěti tisícovek (repráků) a výkon 5kW v lampách je také slyšet podstatně víc než stejný výkon předávaný pomocí tranzistorů nebo mosfetů.