Je vůbec na plese potřeba zvukař?
Napsal: úte 05. úno 2013 19:01:23
"Plesovka" je v plném proudu a tak mě napadá výše zmíněná otázka do pranice. Blaha poznámkou ve vedlejším vlákně: "Navíc prioritou hudby na plese není lidi ohlušit, ale pouze doplnit jejich zábavu
." ještě umocnil, abych nadhodil toto téma. S tou poznámkou samozřejmě souhlasím, ale:
Kapela na začátku akce spustí a vy jako zvukaři, s vědomím, že jde o ples, ne zábavu, máte snahu držet hlasitost nejníž, jak to jen jde. Tj. tak, aby alespoň v té nejnutnější míře byl maskován konkrétnější složkou z PA zvuk, co leze z pódia přímo z nástrojovky (např. klávesové kombo, ale doprovodná kytara v tu chvíli vůbec z PA ani nejde) a hlavně odposlechů. Pěkně konkrétní zvuk vokálů, přibarvit kopáček, když do toho bicman neřeže, tak i rytmičák, udělat plochy z kláves, sem tam ságo, trubky zatím samozřejmě stažený... Protože se hrají zpočátku lidovky, country nebo něco z postaršího repertoáru minulého století, tak to celkem jde, občas je dokonce slyšet i šoupání nohou po parketu. "Supr", říkáte si, "tak to má vypadat, pěkně spektrálně vyvážený a relativně konkrétní dynamický zvuk, přitom docela piánko, barovka".
"Seš debil, nebo jsi hluchej a nebo obojí !!! ", vytrhne vás poklepáním na rameno z úvah o tom, jak to dnes pěkně potichounku hraje, právě se přišourající (téměř) důchodce. "Kdo si má v tomhle kraválu s druhým u stolu povídat??!!!?" Ať si trhne nohou, pomyslíte si, asi holt dědula byl naposledy na plese ještě v éře Mono padesátek, v lepším případě Transiwatů, či Studiomixů a Vermon.
S přibývajícími hodinami kapela přitvrzuje, po půlnoci již nejde o ples, ale klasickou taneční rockovou zábavu. Muzikanti do toho samozřejmě víc řežou, vy to opět musíte přehlušit péáčkem, aby zvuk neztratil na plnosti, dynamice a konkrétnosti, ale opět, aby to neřvalo zbytečně moc. Kopák je cítit i tělem, kostra pěkně drží vyvážený zvuk, zpěvu je dobře rozumět, PA má stále ještě dostatečnou výkonovou rezervu ... ale na povídání u stolu to už rozhodně není. Lidi na parketu spokojeně paří, vodvaz je v plném proudu ale i tak za vámi přišlo postupně téměř 10 lidí se zeptat, "jestli to musí tak řvát?" Byť si sami říkáte, že ten zvuk je OK a oproti hlasitosti u produkcí mnohem tvrdších žánrů je neporovnatelně méně hlasitější, je bohužel výsledkem vašeho snažení následující hodnocení publika: "Bylo to strašně nahlas!"
Pak jste na plese, kde hraje opět kapela podobného složení, také živé bicí, ale zvučí si sami z pódia, navíc na klacku dvě lacinější aktivky, 12" sub, vše si vozí kapelník v kombíku. I tady je po půlnoci rocková zábava. Kopák je slyšet více nahlas z pódia, než z PA, kytary řičí rovněž z komb, to basové je taky silnější než než péáčko, které s velkým zkreslením nepříjemně vřeští vokály na vyšších středech a nemá šanci prosadit se ani nad tou koulí zvuku z pódiových odposlechů. Zvuk z našeho pohledu placatej a na hovno, ale asi to moc obecenstvu nevadí. Stačí tu písničku rozeznat a tak si společně zakřepčit a případně i "zabékat", že? Nahlas to sice bylo taky, ale protože tam neseděl v hledišti nikdo, kdo za to asi může, tak ani nikoho nenapadne na ten kravál nadávat. A výsledek? Je to taky OK, tolik to neřve a produkce je "o zvukaře" levnější.
No a nemusí to ani nakonec zkreslovat, třeba je to i jen tolik nahlas, aby to malé PA stíhalo. Soudobé rockové skladby sice mají sound Olympiku, když hráli poprvé Želvu, či Dynamit rozbourá dům, ale to nevadí. Hlavně že si tu PÍSNIČKU poslechneme a zazpíváme - míní obecenstvo. ALE UŽ TO TOLIK NEŘVALO! Někdy si říkám, zda má cenu se na plese snažit o dobrý zvuk?
Také ve vašem okolí přibývá plesových kapel, které si zvučí sami z pódia a bez zvukaře?
Máte stejné zkušenosti?
Kapela na začátku akce spustí a vy jako zvukaři, s vědomím, že jde o ples, ne zábavu, máte snahu držet hlasitost nejníž, jak to jen jde. Tj. tak, aby alespoň v té nejnutnější míře byl maskován konkrétnější složkou z PA zvuk, co leze z pódia přímo z nástrojovky (např. klávesové kombo, ale doprovodná kytara v tu chvíli vůbec z PA ani nejde) a hlavně odposlechů. Pěkně konkrétní zvuk vokálů, přibarvit kopáček, když do toho bicman neřeže, tak i rytmičák, udělat plochy z kláves, sem tam ságo, trubky zatím samozřejmě stažený... Protože se hrají zpočátku lidovky, country nebo něco z postaršího repertoáru minulého století, tak to celkem jde, občas je dokonce slyšet i šoupání nohou po parketu. "Supr", říkáte si, "tak to má vypadat, pěkně spektrálně vyvážený a relativně konkrétní dynamický zvuk, přitom docela piánko, barovka".
"Seš debil, nebo jsi hluchej a nebo obojí !!! ", vytrhne vás poklepáním na rameno z úvah o tom, jak to dnes pěkně potichounku hraje, právě se přišourající (téměř) důchodce. "Kdo si má v tomhle kraválu s druhým u stolu povídat??!!!?" Ať si trhne nohou, pomyslíte si, asi holt dědula byl naposledy na plese ještě v éře Mono padesátek, v lepším případě Transiwatů, či Studiomixů a Vermon.
S přibývajícími hodinami kapela přitvrzuje, po půlnoci již nejde o ples, ale klasickou taneční rockovou zábavu. Muzikanti do toho samozřejmě víc řežou, vy to opět musíte přehlušit péáčkem, aby zvuk neztratil na plnosti, dynamice a konkrétnosti, ale opět, aby to neřvalo zbytečně moc. Kopák je cítit i tělem, kostra pěkně drží vyvážený zvuk, zpěvu je dobře rozumět, PA má stále ještě dostatečnou výkonovou rezervu ... ale na povídání u stolu to už rozhodně není. Lidi na parketu spokojeně paří, vodvaz je v plném proudu ale i tak za vámi přišlo postupně téměř 10 lidí se zeptat, "jestli to musí tak řvát?" Byť si sami říkáte, že ten zvuk je OK a oproti hlasitosti u produkcí mnohem tvrdších žánrů je neporovnatelně méně hlasitější, je bohužel výsledkem vašeho snažení následující hodnocení publika: "Bylo to strašně nahlas!"
Pak jste na plese, kde hraje opět kapela podobného složení, také živé bicí, ale zvučí si sami z pódia, navíc na klacku dvě lacinější aktivky, 12" sub, vše si vozí kapelník v kombíku. I tady je po půlnoci rocková zábava. Kopák je slyšet více nahlas z pódia, než z PA, kytary řičí rovněž z komb, to basové je taky silnější než než péáčko, které s velkým zkreslením nepříjemně vřeští vokály na vyšších středech a nemá šanci prosadit se ani nad tou koulí zvuku z pódiových odposlechů. Zvuk z našeho pohledu placatej a na hovno, ale asi to moc obecenstvu nevadí. Stačí tu písničku rozeznat a tak si společně zakřepčit a případně i "zabékat", že? Nahlas to sice bylo taky, ale protože tam neseděl v hledišti nikdo, kdo za to asi může, tak ani nikoho nenapadne na ten kravál nadávat. A výsledek? Je to taky OK, tolik to neřve a produkce je "o zvukaře" levnější.
No a nemusí to ani nakonec zkreslovat, třeba je to i jen tolik nahlas, aby to malé PA stíhalo. Soudobé rockové skladby sice mají sound Olympiku, když hráli poprvé Želvu, či Dynamit rozbourá dům, ale to nevadí. Hlavně že si tu PÍSNIČKU poslechneme a zazpíváme - míní obecenstvo. ALE UŽ TO TOLIK NEŘVALO! Někdy si říkám, zda má cenu se na plese snažit o dobrý zvuk?
Také ve vašem okolí přibývá plesových kapel, které si zvučí sami z pódia a bez zvukaře?
Máte stejné zkušenosti?