Zvukařina.cz

Ahoj .
Před pár dny jsem viděl situaci, kdy byli muzikanti ozvučení takovým jednoduchým způsobem (mic - mix - amp - repro). Žádné efekty, kompresory, ekvalizéry, nic...
Místnost byla typu "nádražní hala". Reproboxi měli na stojnách hned vedle sebe ve výšce hlav , mikrofon zhruba ve stejné řadě jako repro, vzdálenost asi půl metru.
Myslel jsem si, že jim to bude vazbit, ale ne. Reprobox byl nějaký doma vyrobený. Hrálo to hodně nahlas a nevazbilo. Tak jsem se tam v davu trochu motal a poslouchal, že ten reprobox hraje hodně dopředu, ale neuvěřitelně málo do stran a dozadu.
Jak se toho dá docílit? A dá se takhle předělat i tovární bedna? Něčím vytlumit? Mám RCF Art 715.
A když by se nedala vytlumit vevnitř, nešlo by natáhnout na ni nějaký obal, který by měl otevřenou přední stranu a zadní + boční stěny vycpané nějakým rockwoolem?

Ne, takhle se opravdu nedá změnit vyzařovací diagram. Ty vycházíš z předpokladu, že bedna "hraje do stran a dozadu" jaksi svými stěnami, ale to není obvykle pravda, respektive ty k tomu přispívají jen málo. Měl jsi se na místě aktivně zajímat o jaké bedny jde, případně co dalšího jim umožňuje takhle aparát provozovat (dejme tomu mikrofony, nastavení EQ...).

H.M.

No jesti to nebylo tím že je tam v řetězci opravdu minimum věcí

Podle mého dobré, silné bedny, mikrofon typu e935, a výborný hlasitý zpěvák. Tak nepotřebuješ nic víc. jenom ořežeš shelwingem spodek ať nehučíš a je to.
Hrajeme tak docela často RCF 410 je metr od mikrofonu. Bedny jsou pařád mírně před mikrofonem (někdy jsme i ve stejné úrovni)
A nikdy problém z vazbou nemíváme. Je pravda že se taky musíš do hlasu opřít, žádné vypouštění teplého vzduchu.

Myslím že hledáš problém tam kde není.
U 715 ti asi první do vazby půjdou basy. Tak dostatešně stáhni basy na mikrofonu. A taky pořiď kvalitnější mikrofon. Z asi milionu vyzkoušených mikrofonů doporučuju e935. A nebo ať zpěvák začne pořádně zpívat a ne kuňkat

Zdeněk Prodance píše:Ne, takhle se opravdu nedá změnit vyzařovací diagram.

Tohle zrovna googlím a objevím se tady. Jak se teda dá diagram změnit? Občas to řeším taky. Jezdím s TT25, které hrají strašně moc i dozadu a dolů. Na větších akcích to nevadí, když jsou boxy dost vysoko a stranou. Problém je v menších prostorách, kdy je mám třeba hned na podiu. Buď jdou s krajními mikrofony do vazby (ale skoro "na všech" frekvencích, není co řezat), nebo jen přispívají hluku na podiu, protože tam perou zvuk, který tam není potřeba. Mikrofon to moc neovlivní (SM 58, BETA 58, D5, OM...)
Hledám, jak boxy usměrnit, ale jakoby to přede mnou nikdo neřešil... Ono těch akcí, kdy je to takhle na sebe namačkané není za rok moc, takže se to dá přežít nižší hlasitostí hraní, ale i tak bych to chtěl vyřešit.

http://www.prodance.cz/files/dl/2/2007/rcf_tt25-a.pdf

Obávám se, že s tím nejde dělat u dané bedny nic, navíc všechny bedny podobné koncepce a rozměrů na tom budou skoro stejně. Projdi si další měření a zjistíš, že ta spodní tečkovaná čára (90°od osy, tedy přesně do boku) vypadá vždycky hodně podobně, ovlivní ji hlavně dělicí kmitočet (s vysokým tam budou na středech nějaké díry a kopce) a těch asi minus 15-25dB musí stačit. TT25A nejde do vazby proto, že hraje víc mimo osu, ale protože hraje hodně už v ose. Nakonec i ten postřeh, že to není kmitočtově závislé, je pouze důkaz kvality odladění bedny...
Větší potlačení může mít větší středová horna, dipól (ale ten ne dozadu), něco se dá získat laborací s úpravou hran bedny a zakrytí přední stěny, ale bude to marginální a spíš se tak dá odstranit nějaký vyložený defekt, ne změnit fyziku jako takovou.

http://www.prodance.cz/files/dl/1/1768/ ... _h1315.pdf
http://www.prodance.cz/files/dl/2/2266/EAW_KF650z.pdf
http://www.prodance.cz/protokoly/Megaton_ND374.pdf

Možná bych si na to měl založit nové vlákno, ale zatím budu pokračovat tady.

Porovnával jsem např. TT25 s 4PRO 3031.

Na mikrofon a ucho za stejných podmínek nebo jen měření ? To je trochu užší horna, ale na 90° hraje v průměru stejně, je to spočítané v tom řádku pod grafem, -25dB. Zřetelně méně hraje jen asi na 700Hz (asi vliv tvaru a velikosti bedny a taky vlastností membrány středobasu) a pak jsou tam nějaké místní rozdíly dané spíš dělicím kmitočtem. Skutečně se větší rozdíly dají čekat až se změnou koncepce bedny, všimni si, že ani ten Megaton se zas tak zásadně neliší a to už středovou hornu má (ale dost malou, spíš je tam dobře vidět, co provede se směrovostí to utopení 15").
Tady si všimni, že bedna opravdu nehraje dozadu nějakou zadní stěnou a do boků bočními, tato ani nic takového nemá a jsou to 100% horny, přesto dosažená hodnota je opět kolem těch -25dB. Nemusím snad říkat, že to je opravdu hodně velký útlum, jen logaritmicky vnímajícímu sluchu se to zdá jako "málo", ve skutečnosti je signál z bedny metr vedle ní asi tak silný, jako 17m před ní.

http://www.prodance.cz/files/dl/1/1757/ ... e900tn.pdf

H.M.

Vlákno je myslím v pořádku a rozhodně nejsi první, kdo to řeší, já se s tím pocitem nebo názorem, že něco "hraje dozadu" setkávám pravidelně, nedávno jsme tady zrovna točili bednou dokola, abychom si opět ověřili, že pokud není v bedně díra anebo není z něčeho hodně divného, tak dozadu hraje přesně jen tolik, kolik jí diktuje fyzika na základě jejích rozměrů a rozměrů a uspořádání měničů, možné odchylky jsem už zkoušel vyjmenovávat. Jako určitou anekdotu můžu uvést návrh firmy Soning, která kdysi chtěla řešit rušení okolí velkého letního kina tím, že standardní 90x40°kinobedny u plátna zapustí do několik metrů dlouhých tunelů, vyložených XX cm minerálu nebo čeho, naštěstí k tomu nedošlo...

Porovnával jsem jen papíry:
http://www.rcf.it/c/document_library/ge ... E-3112.pdf
http://www.rcf.it/en_US/c/document_libr ... -22748.pdf

strana 3

Tak to, co my měříme a publikujeme, je lépe porovnatelné se stranou 2, hlavní rozdíl je v tom, že oni důsledně "normalizují", tedy průběh v ose si zvolí za referenci (jako kdyby to byla rovná čára na nule) a další křivky už jsou jen rozdíl oproti němu. To se dá dělat i u nás a někdy to jsem to udělal, lépe to vyjádří například směrovky samotné horny, očištěné od vlivu konkrétního driveru (tedy ukáže, jak se to bude chovat, když zvlnění srovnám důslednou ekvalizací), ale například pro hledání proč to někde v prostoru na nějakém kmitočtu nahoukává to je méně šikovné, chybí půl informace. Navíc to publikují jen do +/-60°(my do +/-90°) a ještě v hrubém, ošklivě body proloženém grafu (žádné lomené čáry tam pochopitelně ve skutečnosti nemůžou být). I tak mi tento způsob je bližší.
Co se týká porovnání polár obou beden, tak asi člověka okamžitě zarazí, že ta horna má podle měření hrát přesně dozadu i na vysokých kmitočtech skoro perfektně - vlastně z polár zpětně zrekonstruovaná kmitočtová charakteristika ve 180°by byla úplně rovná, s tolerovatelně malým poklesem cca 12dB v celém měřeném rozsahu 200-10 000Hz. Tomu se poněkud zdráhám uvěřit i když samozřejmě rozdíl ve vyzařovacím úhlu obou horen jsem už vzpomínal a je v "normálním směru", tedy do předního poloprostoru, značný.

H.M.