Zvukařina.cz

Dobrý den, chci se zeptat jestli je normální že se hodně zahřívají magnety, nikdy jsem si toho nevšiml, tak nevím jestli není něco špatně.
Dík za info.

Naprostá většina elektrické energie dodané zesilovačem se v reproduktoru mění v teplo, takže jeho ohřev je normální a nevyhnutelný. Teplota cívky může dosahovat až pár set °C, o magnet se dá mírně spálit. To jsou samozřejmě spíš extrémní provozní podmínky a životnosti neprospívají, takže nikdy neuškodí hledat a odstraňovat možnou příčinu nadměrného ohřevu, to může být kdeco, od sluníčka pražícího na černé bedny, přes špatně fungující nebo nastavenou elektroniku až po hluchou obsluhu.

H.M.

Skus pozrieť či po zapnutí zosilňovača bez budnia signálom - skartovaný vstup, sa repro nevychýli zo stredovej polohy. Ak sa vychýli do jednej strany tak na výstupe zosilňovača je nejaký drift jednosmerného napätia to spôsobuje nadmerné zaťaženie repra. Dá sa to aj zmeraním jednosmerného napätia na výstupe zosilňovača.

Hliník má teplotu tavení 658 °C a hliníkovými vodiči jsou často vinuté cívky reproduktorů. Pro pájení elektroniky se používá eutektická slitina s 37% olova a 63% cínu. Její teplota tání je 183 °C. Kdysi se výpočtová teplota vinutí transformátorů pohybovala kolem 70°C kvůli izolačnímu laku a tepelné pojistky v trafech mají kolem 100°C. Pokud bude teplota vinutí repro do 70 °C a tudíž magnet někde do 50°C (to už začíná na omak pálit, 60°C rukou neudržíš) tak je to v normě. Vyšší teplotu reproduktor jen stěží dlouhodobě vydrží (není to jen otázka cívky, ale jejího napojení na membránu). Magnety pak mají otvory pro chlazení cívky, aby se systém nepřehřál. Otázka zní, jaká je teplota magnetu reproduktorů, co znamená "hodně se zahřívá"? Kolik stupňů tam je? Pokud je to opravdu hodně, bude příčina ve stejnosměrné složce nebo přetížením velkým výkonem (slabé repro a silný zesilovač, nebo přebuzený zesilovač udělá paseku ještě větší, ale to musíš uchem poznat).

Roberte, jednak s tím olovem už nemáš pravdu a pak v cívce není žádný pájený spoj. Ten je až na jejích vývodech a tam je teplota nižší. Ale už jsem viděl rozteklý cín i tam. Kdysi bylo kdysi a teď je teď. Kdysi by takový reproduktor byl vinutý na papírovém formeru a měl by tak do 30W. Ano, stejnosměrná složka je taky jedna, ale dost málo pravděpodobná možnost. Znamená obvykle zásadní poruchu zesilovače a vede k rychlému zničení reproduktorů a ta výchylka od nulové polohy bývá značná. Nakonec každý si může zkusit, co udělá s membránou takového 15NDL76 připojení na pouhých 12V DC (a to máme pro 8ohm jen asi 20W).

H.M.

Jo díky za vysvětlení, já nato přišel náhodou, když nějekej magor mě nacpal kelas do basreflexu, následně jsem se ho snažil vyndat a zaujalo mě teplo od roprodoktoru a tak jsem natáhl ruku dál a je pravda že na magneu jsem ruku udržel ale tak tak.
Nehledám v tom vědu jen se ptám jestli je to v pohohodě. Je to na vlákno s IPS 3700 na tyto repra( jestli není něco špatně) Přivedlamě na to náhoda.

Za teplotou tavení bývalé pájky si stojím, i když v dnešní době se už nepoužívá. Nicméně teploty tání cínových pájek jsou podobné a napsal jsem to jen pro představu kvůli odhadu teploty. Teplota mezi 500 a 600°C již začíná ve tmě rudě svítit. Spíš mne zajímalo, jakou teplotu ty magnety mají, když už to Trupr nadnesl do tématu. Nikdy jsem si míry oteplení nevšiml a už vůbec neměřil. Asi to bude tím, že když repro hrají, jsou v zavřené bedně a nebyl nikdy důvod to rozdělávat a měřit. Stejnosměrná složka o výkonu pár wattů vadí tepelně víc, než střídavá o řád i dva vyšší, protože se cívka při pohybu proudícím vzduchem chladí. Při stejnosměrném se vychýlí a dál nehýbe, jen se to hřeje. Viděl jsem už repro, který byl od stejnosměrné složky trvale deformován a neshořel. Nicméně stejnosměrnou složku může produkovat špatný zesilovač při přebuzení zvláště v můstkovém provozu. To se pak sic repro hýbe ("plácá" s sebou), ale je velmi přetěžováno.

Trupr byl rychlejší a než jsem dopsal svůj příspěvek, tak je můj tak trochu OT, odhadl bych to tak, že pokud udržíš ruku, je to v pohodě

Jen mě to zaujalo, taky by mě nenapadlo rozebírat bednu a měřit teplotu, mě ktomu dohnala jen náhoda. já jsem jen uživatel zmíněného materiálu. Jak jsem psal na jiném vláknu ohledně nového zesíku, terý je o hodně silnější na tyto repra (Není to honěný na krev) tak mě to trochu znejistělo. Jinak to hraje nádherně silně a čistě.

Pájení opravdu jak kde - dvouvrstvé vinutí má pájení až na membráně, jednovrsvté plocháčem bývá pájeno přímo na cívce. Jinak lak na drát je různý - od odolnosti 80°C pro PU lak a sampopájitelné blivajzy, po nějakých více než 200°C...

Jinak ta teplota kmitky za provozu určitě může dosáhnout hodně přes 100 °C. Dá se to i zěmřit . Nicméně bych zase předpoklad teploty magnetu 50°C při teplotě cívky 70°C považoval za optimistický.. tedy pokud to není teplota již chladnoucí cívky

I ploché vodiče jsou běžně vyvedeny minimálně na vzdálenější místo formeru, když už ne na membránu a teprve tam pájeny. v každém případě a to i tom vůbec nejhorším, je letovaný spoj mimo oblast s nejvyšší teplotou, ta při normálním provozu nikdy není v prvních několika závitech ani v posledních několika závitech, protože ten okraj vinutí vždycky vyrábí méně tepla a lépe se chladí.
Nerozporoval jsem žádnou teplotu tavení, jen složení pájky. Docela mne při těchto diskuzích pobaví, jak nikdo nechce věřit věcem, které jsou pro mne prostě jen rutina, já jsem zničených vysokovýkonných reproduktorů měl v rukách stovky kusů. Ano, teplota kmitky se dá změřit i za provozu a i kvůli tomu někteří výrobci udávají přesný teplotní koeficient použitého vodiče. Co se týká odolnosti izolace, tak opakuju znova - hliníkové vinutí už místy teče a většina izolace stále izoluje. Mluvím samozřejmě o opravdu špičkových výrobcích. Samopájitelné laky patří do poněkud jiné kategorie. Porovnávat s transformátory nelze, to je úplně jiné uspořádání a chladit vinutí jde až u těch větších anebo speciálnějších, pak je to ale také standard. Daleko blíž je vinutí rotoru točivého stroje, především pokud neobsahuje žádné železo.
Ano, podivné signály, tedy například se stejnosměrnou složkou, různé obdélníky, kmitočty mimo pracovní pásmo atd. jsou pro každý reproduktor velmi nebezpečné a je potřeba si uvědomit, že vůbec nemusí vznikat až v zesilovači, stačí když je obsahuje zdroj signálu anebo vzniknou mezi ním a zesilovačem při jeho zpracování. Ovšem tu ss složku by nerozbitý zesilovač jen tak dál nepustil a proto vzniká prakticky jen při jeho poruše. Samotný můstek s ní nesouvisí nijak, není schopen její riziko ani zvětšit ani zmenšit. EAW má na tohle téma minimálně dva článečky, konečně jsme to přeložili a snad se to objeví na webu. Jde ale jen o to samé, co má dávno vědět každý, kdo se zvukem vážně zabývá, jen popis jejich testovací metody je asi méně známý.
Mimochodem při delších akcích je běžné, že se od cívek ohřejí nejen magnety, ale i celé reproduktory, a nakonec i celé reprobedny, znát je to samozřejmě jen na kovových dílech, které procházejí stěnou. Proto se někdy vsazují "chladiče", hlavně tam, kde nejde zajistit výměnu vzduchu. Kde to jde, tak má přednost, je účinnější.

H.M.

Tak s tou izolací je to trochu nadsazené, má-li se to brát z obecnějšího hlediska - když AL vinutí "místy teče", tak velice pravděpodobně v důsledku selhání izolace (proškrábnutí atd.), kdy se vytvoří závit nakrátko a lokální "oblouk", takže se energie mění na teplo hlavně v místě poruchy a nelze tak dle mého názoru tvrdit, že zbytek ještě pracuje za "teploty blízké tavení hliníku" (= 658°C, tedy 258°C výše, než maximální povolená teplota pro takový kapton, nomex uhelnatí při 400°C). K tomu je třeba uvažovat teplotní odolnosti nejen izolace drátu, ale i lepidla a formeru (u laminátů ještě lepidla ve formeru). Takže s těmi "provozními" teplotami přežití bych byl opatrnější....

Jinak teplotní koeficient Al i Cu je prakticky stejný - 0,004 na Kelvin.

Přesto jej například Selenium udává na víc míst a opravdu rozdílně, dokonce myslím rozlišují CCAW.
Ano, taky jsem uvedl extrem, protože já za stejný extrem pokládám teploty kolem 50-70-100°C v jiných příspěvcích. Prostě jsem těch zhnědlých až zčernalých a zhrublých izolací na stále ještě funkčních cívkách reproduktorů rozebraných z jiných důvodů, než spálení cívky, viděl moc a moc na to, abych byl ochotný věřit, že se vlastně cívka v provozu neohřeje víc, než úplně každá plastová rychlovarná konvice. Dá se docela snadno na každé cívce mimo magnetický obvod vyzkoušet, jakou teplotu je k tomu potřebné v ní vyvinout. Já jsem běžně cívky po navinutí "vypékal" až na 200°C, jinak neměly požadovanou pevnost za tepla a při první ohřátí za provozu sjely z formeru jako namazané mýdlem. A to rozhodně nebyly cívky jaké jsou ve špičkových reproduktorech dnes a neměl jsem přístup k nejlepším materiálům a technologii ani té doby. Můj tip pro relativně bezpečné krátkodobé maximum je také kolem těch 300-400°C a to už je úplně jiný reproduktor hlavně kvůli změně Re. I 200°C je z tohoto hlediska dost.

H.M.