Jiří Klávesáku

již několikrát jsem reagoval na tvé dotazy, neboť naše nasazení je prakticky totožné. A učiním tak i nyní. O pauzách pouštím skoro totéž, co hrají chlapci během sérií, takže případný inspektor Vosa, by možná nalezl slyšené i na seznamu u "povolovačky". Nicméně si myslím, že těžko takového inspektora potkáme na svatbě, či oslavě padesátin místního zubaře a to už vůbec nemluvím o tom, že silně pochybuji o nahlášení takovéto párty na Vosu

A když jde třeba o myslivecký bál, tak bych docela rád viděl inspektora v diskusi o poplatcích s partou nalitých myslivců...
Pouštím mp3 z flash disku natrvalo připojeného do USB portu mixíku (Ui12), na kterém mám nahrané skladby do řady tématických adresářů dle akce. Mám tak adresář pro běžné párty, "nátěry" pro motorkáře, "UhloSvěry" pro děti, koledy pro čas vánoční,... Mám i adresář "sračky", kde jsou skladby hodné tohoto názvu, pro neodbytné fanynky těchto záležitostí. Do druhého USB slotu mám trvale připojený flash disk pro nahrávání, abych si občas zkontroloval, co jsme kde zku..ili. Třetí slot, na horní straně mixu, používám pro přehrávání flash, které si přinese pořadatel. Kvalitu, rozumněj bitový tok mp3 nijak neřeším. O pauzách přehrávám velmi potichu, jen tak aby se překryl manipulační hluk z "pódia". A když se na párty hraje něco jako diskotéka z mp3, tak stejně nikdo nepozná a ani nikoho nezajímá jestli je bitrate 128 nebo 960... Tam všechny zajímá a taky to poznají, jestli je dost piva a jídla a jestli je pivo dost studené...

Přehrávač nechávám trvale zapnutý, od začátku akce až do jejího konce. Podle potřeby jen vytáhnu, nebo stáhnu fader přehrávače, bez ohledu na to, jestli je to v půlce skladby. Rozdílnou hlasitost skladeb řeším tak, že všude s sebou nosím tablet a případné rozdíly dorovnám dle potřeby odkudkoliv.
Ad telefon, nebo notes: Osobně bych se přikláněl k notesu, tedy pokud již nějaké úkoly při hraní plní (stačí v pohodě sluchátkový/linkový výstup). Čím měně věcí se zapojuje, tím lépe (alespoň jsem o tom přesvědčený). Posledních pár let se snažím vše, co nejvíce minimalizovat a co nejvíce zjednodušit zapojení. Návštěvníci tak prakticky nemají šanci se během balení "vyblbnout". V praxi to u nás probíhá tak, že kapelník během předposlední série avízuje, že ta příští je poslední. Při poslední uvádí poslední tři, dvě, jedna

Následuje přídavek. Jeden, dva,... Pak na mě jen kývne, já vyjedu mp3 naplno. Jedna dvě skladby, pozvolný stop fading. Vypínáme a nejpozději za třičtvrtě hodiny nasedáme do auta. Mám zcela určitě výhodu, že jsme na balení tři chlapi a ti dva jsou skutečně silní, takže oni nosí a já nakládám do auta

Výhodou je nepochybně i to, že jezdíme dvěma auty, takže minimálně dva jsou vždy střízliví, což balení také unadňuje
