Parametry repro od výrobců vs. měření a marketing

[sledge]

Pro založení tohoto vlákna jsem se rozhodl na základě zkušeností s marketingovými praktikami při prezentaci různých reproduktorů. Důvody byly následující:

• 1) Například když jsme převzali údaje o max SPL od výrobce a uváděli jsme je ve specifikacích výrobku, byli jsme osočeni z toho, že záměrně podvádíme zákazníky nereálnými údaji (s taktním pomlčením o tom, že údaj pochází od výrobce a že jeho kalkulace je shodná s praxí de fracto všech ostatních výrobců)
  
  2) Na základě debaty ve vlákně "Jaký aktivní fullrange na PA i monitor?" jsem nabyl dojmu, že by reproduktory DAS měly být ve srovnání s reproduktory RCF řekněme na opačném konci třídy, pokud vůbec ve stejné třídě. Je potřeba uvést, že se debata točila především kolem repro v DAS Avant 12A (12AV4, samostatně se neprodává) a v jiných aktivních bednách RCF, Mackie atd., nicméně mě stejně zajímalo, jak na tom budou reproduktory při srovnání konkrétních modelů.

Proto jsem provedl následující srovnání. Z měření 12" modelů, uveřejněných na stránkách Prodance (PD) jsem vzal dva údaje o citlivosti (jeden je z měření ve srovnávací ozvučnici, označený MLSSA a s uvedeným pásmem, ve kterém byla průměrná citlivost počítána, druhý je výpočet z TS parametrů). Tyto dva údaje jsem zprůměroval a porovnal s citlivostí repro udávanou výrobcem. Pro úplnost jsem ještě spočítal průměrnou odchylku mezi výrobcem a měřením.

V tabulce jsou výsledky pro všechny středobasové 12" reproduktory RCF a DAS, které se nacházejí na stránkách PD.



Ještě dodám, že průměrná odchylka mezi hodnotami výrobce a SPL z TS parametrů je zhruba poloviční oproti odchylce z měření. Závěry nechť si udělá každý sám.

Jaké zkušenosti se spolehlivostí parametrů od výrobců, měřením a jejich marketingovým použitím/zneužitím máte vy?

[Petr V.]

Já bych rád poprosil všechny, kteří se budou z nějakého důvodu rozhodovat jaký použít 12",aby se nerozhodovali na základě údajů v této tabulce. Je mi jedno jakého výrobce si vyberou. Nemám problém , ti co u mě byli to dobře vědí, odladit cokoliv ze slušných reproduktorů a co má smysl.
Mimochodem rád používám i některé repro od zlořečené Beymy:-).

Údaje ve výše uvedené tabulce jsou mix pověstných hrušek a jablek.

Prosím autora srovnání,aby se vzhledem k své odborné erudici nad údaji zamyslel a uvedl je na pravou míru.Jedná se hlavně o velké odchylky u starších modelů RCF. Děkuji

[Zdeněk Prodance]

Výrobci obvykle také udávají ty citlivosti dvě (někdy druhou jako účinnost v %) anebo se dá druhá z T-S dopočítat, bral jste v úvahu obě ? Asi by bylo užitečné to posuzovat každé zvlášť a teprve potom spolu. Takhle jsou to maličko jádroviny (průměr dvou v principu různých údajů)) s jablky (jeden z nich). Netroufnu si ani odhadovat, jak to výsledky změní (teď jsou zprůměrované rozdíly vlastně zanedbatelné, což ale neplatí pro některé modely), ale bylo by to asi o něco neprůstřelnější.

H.M.

Tak ono to asi nemá a nemůže nikoho k ničemu přesvědčovat, je to takové cvičení. Pokud si někdo vybere reproduktor RCF nebo DAS, tak to jistě nebude na základě podobné tabulky. Na to obě značky prodáváme moc dlouho, abych si něco podobného myslel...

[Petr V.]

Když někdo napíše do tabulky že citlivost L12P110K se liší od výrobcem udávané a naměřené o 2.5dB pro rozsah 60 - 2000Hz, když výrobce , údaj 101dB vztahuje k rozmezí 500 - 2000Hz, při napětí 2,83V a nějakém průběhu impedance. Ten RCF je typický středobas , jeho hlavní oblast je reprodukce frekvencí 200 - 2000Hz , navíc je doporučený do zvukovodu. Má lehkou membránu,takže pod těmi 200Hz začne citlivost padat, jak Řecko. Samozřejmě když potom někdo změří citlivost mezi 100Hz - 3000Hz , tak mu vyjde nižší.Ale to přece neznamená ,že výrobce lže....
Pak mi začnou chodit maily, proč to tak je a jestli RCF fakt lže. Většinou je to od lidí,kteří se v této problematice neorientují,takže nezbývá než trpělivě vysvětlovat, protože když je odbydu budu ztrácet potenciální zákazníky.

[Zdeněk Prodance]

S lidmi, co tomu nerozumí, byly jsou a budou problémy vždycky, tabulky netabulky. Důvodem je rozdílnost té úrovně znalostí, ne existence nějaké tabulky. Vcelku zajímavé je, že se přes to ne úplně korektní porovnávání a něco málo opravdu i mimo mísu vlastně v tom "průměru" neukázalo nic, co by přesahovalo běžnou chybu měření, spíš míň. Což docela svádí k myšlence, že tam ani žádná informace není, že jde o náhodné rozdíly, v podstatě šum. Už proto by bylo zajímavé, kdyby to ing. Svoboda dodělal podle našich připomínek. Nevím jestli pracuje ještě na jiných značkách nebo velikostech, já jsem vždycky značky od sebe trochu rozlišoval také podle pravděpodobnosti, že naměřím zhruba totéž (myslím že Eminence sedí dost dobře) nebo ne, ale kvantifikovat jsem to nikdy nezkoušel. U velikostí bych jasně čekal nějaký vliv měřicí metody, protože to za úplně stejných podmínek neměřím.

H.M.

[sledge]

Doplnění - ten rozsah za výrobcem je udávaný pracovní rozsah reproduktoru. Dal jsem ho tam pro možnost porovnání pracovního rozsahu repro a pásma, ze které bylo počítáno SPL v MLSSA. Avšak uznávám, že takhle zpětně to může působit zavádějícím dojmem.

Pokud jde o údaj citlivosti repro, tak je to údaj, který výrobce uvádí jako jmenovitou citlivost. U některých starších modelů RCF, které již nebyly na stránkách jsem použil údaj jmenovité citlivost napřílad ze stránek Prodance. RCF na stránkách u každého modelu uváděla jen jeden údaj citlivosti v dB, účinností v % do poloprostoru jsem se nezabýval, mohu je zahrnout.

Tabulku rád doplním, konkrétní návrhy vítám (například značky). Rovněž je možné změnit i koncepci celé tabulky, bude-li mít vyšší vypovídací hodnotu. Na druhou stranu může být výsledkem "referenda" i to, že nic podobného nemá cenu

PS: Normální člověk se myslím při výběru reproduktoru neřídí jedním číslem, že automaticky "větší" je lepší (snad kromě autohifi) bez ohledu na cokoliv jiného, takže tyto komentáře neberu

Jak jsem to pochopil, tak nejbližší změny jsou:
1) rozdělit citlivosti z TS a měřené
2) upravit popisky frekvenčních rozsáhů
3) další značky (pište které)

Nakonec uvidíme, co nám z kvantifikace vyleze (zda vůbec něco). Na druhou stranu si myslím, že podobné debaty jsou jen ku prospěchu, každý se něco přiučí.