Jak je to s průměry driverů: 1"- 1,4" - 2"?

[sledge]

Docela by mě zajímalo, jak je to s těmi parametry driverů. Na jednu stranu je jasné, že NELZE zaměňovat průměr vyústění a průměr kmitačky, stejně jako NELZE zaměňovat jakékoliv jiné parametry. Dále zde zejména ze strany určité skupiny panuje jednoznačná doktrína, že drivery má cenu porovnávat takřka pouze podle průměru vyústění, průměr kmitačky je tak skoro nepodstatný. Já osobně jsem názoru, že průměr kmitačky je stejně podstatný a vyústění je v něm v podstatě rovněž obsaženo (obvykle nejbližší nižší z řady 1-1,4-2 palce), navíc poskytuje jemnější rozlišení rámcové zatižitelnosti driveru.

Když bych ale vzal v úvahu "třídní" rozdělení driverů striktně 2" nejvyšší třída, 1,4 o třídu níže a 1" nejnižší třída, tak bych se rád konkrétně zeptal, v čem je 2" driver s 2,5" kmitačkou o třídu výše, než 1,4" driver s 3" cívkou? Protože na mě to spíše působí, že takový 2" driver je tak trochu podvod, v podstatě třídně 1,4", jen s větším vyústěním, aby "spadl" do vyšší kategorie...

Jaký je názor zkušenějších? Díky za poučné informace a komentáře

[banach]

Nijak to s nima není, vyústění a cívka jsou jen jedny z mnoha parametrů a 1" není lepší než 2" a 2" není lepší než 1", to samo o sobě nic neznamená, důležité jsou všechny parametry driveru, podle toho se pak nechá odhadnout jeho aplikace - je potřeba širší přenášené pásmo, nižší dělička, vyšší akustický výkon nebo naopak stačí vyšší dělička, ale je potřeba vyrovnaný a jemný přednes i v poslední slyšitelné oktávě? Někde bude lepší použít 1", někde se lépe dosáhne požadovaných vlastností s 2", ale to jsou všechno věci ani ne tak pro zvukaře, jako spíše pro konstruktéry a lidi zabývající se elektroakustikou, běžného uživatele takové věci zajímat nemusí. Velkou roli hraje driver u dvoupásmovek typu 12+něco a 15+něco, s 1" se dostaneš někam kolem 2k, s 1,4/2 lze sjet o něco níže, dejme tomu na 1,2k a driver s hornou u těchto beden do značné míry určuje výsledný zvuk. Mimochodem, taky záleží na materiálu membrány, použitém zvukovodu a v neposlední řadě, jak vlastně ten driver hraje.

[TomasVv]

Podle mě je takové rozdělení značně zavádějící. Rozměr kmitačky a rozměr vyústění jsou jen dva parametry z mnoha dalších, které udávají vlastnosti měniče. Samozřejmě se z toho dá něco odvodit, ale tvrdit, že 1" vyústění a menší jsou hnusné, kdežto 2" jsou super, je blbost.

Řekli byste od pasu, že bedna s Voice coil size: 3", Diaphragm size: 3" a Exit size: 0.75 hraje špatně? Hraje jako prase, jen se nehodí jako hlavní bedna pro hlasité koncerty.
Hodně záleží na kvalitě materiálu a zpracování, na komplexním řešení bedny. A to z pár čísel nevyčtete.

UPDATE: - Banach mě předběhl.

[Zdeněk Prodance]

Asi nejdůležitější pro nějakou kategorizaci by byla plocha membrány a průměr cívky (nemusí přímo souviset přes známý vzoreček), protože ty se musí vždycky do výsledku nějak významně promítnout i když bude všechno ostatní srovnatelné (tedy například materiály).
Ovšem prosadilo se především rozlišování podle průměru, na jakém se driver spojuje s hornou. Tomu se asi taky nedá divit, protože tak to prostě je všude, co mechanicky nepasuje, to nepoužijete, proto jsou coulové trubky, šrouby M6, diabolky 4,5mm atd.
Sice se dá vyrobit snad jakákoli kombinace těchto základních rozměrů, ale některé nedávají smysl a proto se nevyrábějí. V tom skutečném sortimentu pak platí, že drivery s větším vyústěním mají větší i průměr cívky, potřebují větší magnet a jsou dražší. Neznamená to automaticky, že jsou všechny "lepší" než všechny s menším vyústěním (velmi dobrým vodítkem je reálná prodejní cena), ale současně je ani nelze snadno těmi menšími nahrazovat. Je to asi jako s lopatkou a lopatou. Polní lopatka je docela sofistikované vybavení, ale když si budete moci vybrat, čím ten zákop pro tank vyházet, tak to bude LOPATA a to ta nejcivilnější:-)

http://www.armypoint.cz/polni-lopatky/c-430/" onclick="window.open(this.href);return false;

H.M.

[Martin S.]

Když bych ale vzal v úvahu "třídní" rozdělení driverů striktně 2" nejvyšší třída, 1,4 o třídu níže a 1" nejnižší třída

Tady je trochu chyba drivery dřít do tří skupin. 1" drivery jsou konstrukčně odlišné od 1,4" a 2", ale 1,4" a 2" jsou konstrukčně velmi podobné, většinou i stejné jen se liší vyústěním.
Tedy třídit to takto:
1. skupina 1" drivery
2. skupina 1,4" a 2" drivery

Rozlišovat drivery podle vústění je běžné snad na celém světě, nikde jinde, než-li tady, jsem se nesetkal s tím, že by se rozlišovali podle cívky. Přijde mi to vcelku logické, jak z důvodu, který uvedl Hubert (kompatibilita driveru s hornou), průměru cívek je více a tedy rozdělení podle vyústění je takové jednoznačnější. Pokud se jako výrobce rozhoduji jaký driver to té určité sestavy použít, tak určitě nejdříve řeším zda to bude 1" nebo 1,4" a až potom řeším velikost cívky, respektive zatížení driveru, nicméně je taky třeba nezapomenout na citlivost. Použití 1" pro mne a předpokládám i většinu lidí znamená to že půjde o levnější bednu, i když třeba velmi kvalitní, ale aby byla finančně dostupnější, tak se někde o proti dražším modelům šetřilo. 1,4" značí vyšší a většinou i výkonnější model, bedny s 1,4" driverem jsou dělené níž, což má velmi pozitivní vliv na kvalitu zvuku, především zpěv z takové bedny leze líp (lepší srozumitelnost) a mě osobně se z toho líbí více i bicí.
Úplně nejhorší je když výrobce do datasheetu napíše že to má 2" driver a dál už nic, zda jde o cívku nebo vyústění, neznalý zákazník samozřejmě sajásá, že bude mít něco lepšího za super cenu, přitom jde o tak maximálně průměrný 1" s 2" cívkou.

[sledge]

Martin S: tak to jsem více méně předpokládal, přesto je to napsané celkem srozumitelně. To že komponenty na sebe musí pasovat je celkem jasné. Stejně jako to, že větší cívka značí vyšší zatižitelnost a obvykle nižší rezonanci. Oba faktory znamenají, že lze měnič použí od nižších frekvencí, což je další plus i pro koherentní směrovou charakteristiku, nemluvě o větší výkonové rezervě...

Avšak i vzhledem k tomu, že někdo kdysi zmiňoval řekněme teoretický model, kdy "malou trubkou ten větší výkon nelze procpat" (což je podle mě takto podáno nesmysl) bych ještě byl vděčný za konkrétní komentář k uvedenému příkladu dvou měničů:
2" s 2,5" cívkou vs. 1,4" s 3" cívkou, při řekněme jinak srovnatelném provedení obou...

[Zdeněk Prodance]

2" s 2,5" cívkou je asi dost vzácný exemplář a jen čistě hypoteticky to nemá cenu hodnotit, lepší může být kterýkoli z nich zcela jasně a taky můžou být srovnatelné a nejspíš by byl každý lepší v jednom a horší v druhém. Nejsou žádné informace, podle kterých by to šlo rozhodovat. Já tedy nevím, jestli opravdu existuje nějaká klika nebo škola, která by nade všechno stavěla právě tu velikost ústí, nikdy jsem se s tím nesetkal anebo jsem to prostě zase zapomenul, jako jiné blbosti. Spíš existuje taková přechodová zóna, kdy člověk váhá, jestli má ještě použít nějaký speciálnější a obvykle dražší 1", anebo už raději levnější 1,4"/2". Dost často to kromě peněz ovlivňují i rozměry a váha a samozřejmě dostupnost vhodné horny.

H.M.

[Petr V.]

Pokud si dobře pamatuji ,tak se dohady okolo driverů vedly v souvislosti s konkrétními boxy, kdy výrobce driver definoval průměrem cívky.
Ono je to rozdělení dané spíš historicky tím, jak se vyvíjela technologie výroby membrán. Začalo se pokud vím 2" vyústěním a 3" civkou, jenže problém byl s reprodukcí poslední oktávy, staré 2" drivery hrály prakticky do 8kHz. Do beden se přidávaly tweetry a pak i 1" s menší membránou ,která byla tužší a frekvenční rozsah se posunul k 15kHz. Vývoj driverů ukázal,že vyustění 1,5" (1,4") je optimální řešení a to jak z hlediska příkonu (membrány jsou prakticky shodné s 2" drivery), tak frekvenčního rozsahu. No a ty 2" jaksi zbyly, přesto mají své použití, kupříkladu lze s nimi postavit extrémě výkonné monitory, atp. Naprostá většina beden dnes používá drivery 1" a 1,4".Jak již bylo řečeno , všechny třídy se překrývají, navíc driver sá o sobě nic neznamená, dalším zásadním komponentem je zvukovod a výsledná aplikace.

[Zdeněk Prodance]

My dost děláme do kin a tam je 2" se 4" cívkou standard stále (jen lepší surroundové nebo hodně laciné anebo některé vícepásmové bedny mají 1"). Je potřeba si uvědomit, odkud se ta technika šířila, to nebyly žádné kapely ani rentálky, ale právě kina, která byla (protože musela a měla na to) neuvěřitelným tahounem ozvučovací techniky po desítky let.
A podle mne ještě jsou, tohle je koncepce nad jakýkoli koncertní PA a jsem zvědav, jak si povede, některé konkurenční už v praxi fungují, ovšem Dolby je Dolby:


http://www.dolby.com/us/en/professional ... atmos.html" onclick="window.open(this.href);return false;

H.M.

[Petr V.]

Kina jsou opravdu mnohem zajímavější z hlediska zvuku a pravdou je ,že první PA pro ozvučení hudebních akcí vycházelo a nebo spíš rovnou bylo ozvučení kin. Je to hodně zajímavá disciplína zvukové techniky. Škoda jen ,že menší kina mimo velká města zanikají, mnohem víc by mě bavilo dělat kinoboxy ,tam si lze se zvukem opravdu pohrát.

[Zdeněk Prodance]

Má to na svědomí částečně tupost a lenost konzumenta vizuálu (to je ekvivalent tvora, kterému sice žádná muzika nic neříká, ale MP3 kraválu přes sluchátka už zkonzumoval spoustu, protože to bylo zadarmo), pravděpodobně u nejmladší generace umocněná tím, že počítačové hry je navykly naprosto nevnímat jakoukoli nekvalitu obrazu.
Druhou částí problému "malých kin" - termín k smíchu, ta malá kina mají v průměru mnohem větší sály i plátna a vlastně úplně všechno, než multiplexy) je nedostatek podpory tohoto druhu kultury ze strany radnic. VŠUDE se dávají víceméně přiměřené prostředky na knihovny (je to nejstarší technologie, zavedli to už feudálové, nikoho to neudivuje), případně divadla, kde je mají. Ovšem u kina si stále každý trouba myslí, že ta si na sebe musí vydělat. Kdybyste to začali hlásat o čemkoli jiném, tak budete za nekulturní prase, každý intelektuál vás bude obcházet obloukem. Kupodivu s kiny to prochází. Přitom právě to kino je dneska nejlepší základ kultury v menším městě, má nejlevnější trvalý provoz, nedělá žádné rozdíly mezi domácí, evropskou, světovou, exotickou, alternativní a já nevím jakou kulturou. Stále víc lidí fotí a filmuje, je na to dostupná technika, ale kde se to má předvádět, když ne v kině ? Dneska neuděláte žádnou prezentaci, když u ní nemáte video - opět to jde nejlíp v kině. Je to tak univerzální zařízení, jaké jde reálně dostat, aniž by se kompromis výrazně podepsal na užitných vlastnostech.

H.M.

[Návštěvník]

Hubert, tento prispevok by si zasluzil tlacitko "Like", by som to stlacal od rana do vecera )

[sledge]

No nevím, ale pár multikiny jsem prošel a sály měly 150-450 míst na sál, takže s těmi velikostmi sálů a pláten malých bych nebyl tak jednoznačný. Navíc historicky byla malá kina spíše dlouhými nudlemi s relativně úzkým plátnem, obzvláště ty do řekněme 60.-70. let.

A plátna? V kinek původního řetězce Ster century byla plátna tak obrovská, že první 2/3 sálu dokonce nevyhovovaly normě (pozorovací úhel horní hrany plátna byl nad 30°, v první dokonce odhadem 60° - maskovalo se na výšku)...

Mimochodem i frekvenční rozsah Dolby SR byl tuším do 13 kHz, více kino "nepotřebovalo", takže kvalitou vedl magnet 70 mm (Todd AO), až na tu váhu, loupání vrstvy a nutnost demagnetování celé mašiny

2 Petr V: S tím vznikem debaty, přesněji tohoto vlákna nemáš tak úplně pravdu (i když na to mělo svůj vliv), ale to není důležité .

Ad kino bedny - naopak teď je skoro už pozdě na kino bedny - vzhledem k tomu, jak mohutně se digitalizuje, tak četnost rekonstrukcí kin nabrala takové rozměry, jaké už se asi opakovat nebudou, takže jsi zaspal .....kinařské bedny tak potichu dělá i AQ z Červenky a nevypadaly vůbec špatně (možná nějaká kopie...)

2 Hubert: No, pokud jde o dotace kin, tak onehdá se tomu Hrůza docela v rádiu jakožto zkušený kinař vysmíval, tedy těm, kteří chodí žádat o dotace...nebo to byl projev jeho osobitého humoru?

[Petr V.]

sledge: Neboj se, ona se skulinka na trhu vždycky najde a jedna už prosvítá. Když s něčím začínáš, potřebuješ nějakou referenci , trpělivost a štěstí.

[Zdeněk Prodance]

Jak u nás vypadají sály v multikinech se dá celkem snadno najít, myslím jsem už dával odkaz. Ano, v těch největších, co se ve velkých městech stavěly hned ze začátku, je pár relativně velkých sálů, ale vtip je v tom, že stejné i větší sály tady byly a často ještě jsou i kinech mnohem menších měst. Pozdější multiplexy už byly obvykle skromnější a třeba taková Mladá Boleslav /po Praze k nám nejblíž) má největší sál s 233 místy a my máme i teď, po snížení kapacity při výměně sedaček, asi o třicet víc. A to je Brandýs mnohem menší město.
Ano, šířky pláten jsou v novějších kinech obvykle větší, starší kina mají méně sedaček v řadě a více řad. Musím se přiznat, že se mi to "stadionové" uspořádání nelíbí, obraz je zblízka hodně zkreslený. Maskování shora je nesmyslná věc, sice to při podobném uspořádání asi ani jinak nejde, ale je lepší mít největší plochu obrazu při nejširším formátu a ne naopak.
Dolby SR je už dávno především záloha pro DTS nebo Dolby Digital a kmitočtový rozsah je samozřejmě omezený hlavně optickým snímačem, ale dá se to používat dodnes, což je pro tak starou technologii, která navíc musela být zpětně kompatibilní s mimořádně starou technologií, vynikající vysvědčení. Nakonec - co všechno se v muzice natočilo na SR nemá ani cenu vyjmenovávat a protože je to magnetický záznam s velkou rychlostí posuvu, tak to asi obstojí už navždycky, vyšší požadavky prakticky nejsou.
Milan se tomu nevysmíval, jen řekl, že na to postávání ve frontě s papíry v ruce a hlavou skloněnou nemá každý žaludek a to je prostě fakt. Systém, který to vyžaduje je špatný. Kina jsou součást místní kultury a proto by se o ně měly starat především radnice, každá o své a ne aby všichni museli otravovat nějaký centrální fond a JEŠTĚ k tomu tu radnici (spolufinancování). Pak prostě někdo ve vesnici s pár tisíci obyvatel "vyhraje ve sportce" a zdigitalizuje a jinde se zavře a nádavkem ZNIČÍ kino ve městě okresního formátu. Já to těm prvním přeju, ale co proboha provedlo obyvatelstvo v tom druhém případě ? Kdyby si náhodou zvolili negramoty, tak jim zlikvidují tu knihovnu ? Kdyby špindíry, tak čističku ? Zelení by jim mohli rozorat silnice a komunisti znárodnit podniky a živnosti ?

H.M.