Výpočet zpoždění pro vykrývací bedny

[KamilV]

Ahoj.

Můj předpoklad je takový, že se změří vzdálenost od hlavního PA k vykrývacím bednám a ze vztahu pro rychlost šíření zvuku ve vzduchu se zpočítá, za jak dlouho zvuk tuto vzdálenost urazí (vliv teploty vzduchu je v tomto případě minimální, v reálném rozmezí -10°C až 30°C je rozdíl cca 1ms).

Pokud vycházím ze vztahu zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlost_z ... ve_vzduchu
vychází mi 0,340 ms na 1 metr.

V případě, že budu uvažovat vzdálenost vykrývacích beden 15 m, vychází mi zpoždění 5,1 ms.
A ejhle, zde post19532.html#p19438 Šáfa uvádí na 15 metrech 44 ms.

Jelikož věřím Šáfovi víc jak sobě, prosím (kohokoliv) za vysvětlení, kde dělám chybu (zatím jen na teoretické úrovni, v praxi jsem zatím vykrývací bedny nepoužíval, ale brzy chci).

[J.J.]

trochu sis to přehodil za 1ms zvuk urazí 0,346m

[KamilV]

Já su tele

Díky

[safa]

Jelikož věřím Šáfovi víc jak sobě, prosím...

... paaaaani (v originale Wow) ... muzu si tohle dat vytesat ?

[TomasVv]

jenže ty se zacyklíš

[KamilV]

Něco jako ve výkladovém slovníku:
rekurze = viz rekurze
?

[sledge]

Rekurze je super! )

Ale s tím zpožděním to není tak úplně triviální - hlavní signál z PA má obvykle prostorový tvar kvýřezu kulové vlnoplochy. Ta po nějaké době dospějě k vykrývací bedně, která je však takřka bodovým zdrojem nové vlnoplochy.

Zpožďovat je tak třeba spíš podle situace sestavy PA-vykrývací bedna-divák pro několik bodů tak, aby výsledné odchylky zpoždění v ozvučovaném prostoru (v hledišti) byly co nejmenší.

Na takové základní modelování se dá využít volný simulační program od Yamahy, kde si v prostoru rozmisťujete bedny, můžete je krmit z modelů procesorů (zpoždění, ekvalizace) a program vyplivne rozložení akustického tlaku v sále:
http://www.yamahaproaudio.com/downloads ... index.html

[TomasVv]

Obávám se, že toto patří do sekce teoretické zvukařina
Pakliže zpožďuješ jednu vykrývku, která je v ose vůči PA, není o čem špekulovat, vzdálenost, rychlost zvuku, jedno měření a hotovo.

Pokud máš delay-fill mimo osu, nějak z boku či tak, je to vždy kompromis a dobře to bude hrát jen v jednom místě.

[sledge]

myslel jsem, že jsem napsal v podstatě to samé, jako ty....nebo ne? )


Zkrátka vždycky je to kompromis a rozhodně nejde o nic zcela triviálního...

Jinak i když budeš mít, jak říkáš delay-fill v ose, tak to bude "sfázované" všelijak podle polohy (R - repro, P - posluchač):

......R1


......R2
P1

.............P2

......P3

Každý posluchač P1 až P3 bude mít jiné vzájemné zpoždění signálů z obou reprosoustav R1 a R2, i když zpoždění R2 bude přesně nastavené podle vzájemné vzdálenosti. V podstatě by se to dalo charakterizovat podobně, jako teorie relativity - každý posluchač/pozorovatel vnímá jiné vzájemné zpoždění signálů z obou reprosoustav

[maro]

ahoj,
od jaké vzdálenosti je potřeba zpožďovat? respektive kolik ms už lidské ucho postřehne?

kámoš chystá větší svatbu na velké zahradě... bude tam právě více beden a nevím jestli řešit zpoždění nebo není potřeba.

[Zdeněk Prodance]

Lidské ucho je svině a fyzika ještě větší. Slyšet je prakticky jakýkoli rozdíl ve vzdálenosti dvou zdrojů téhož zvuku, jenom se to různě projevuje. Vyzpožďovat úspěšně nějaké náhodně rozmístěné bedny vůbec nelze, doporučuji přečíst a pochopit ten příklad od Sledge. Smysl to má jen pokud jsou zhruba srovnané v linii, která běží od zdroje zvuku (např. živá kapela) k nejvzdálenějším posluchačům. Bedny rozložené v linii na tento směr kolmé sice taky budou od některých posluchačů různě daleko, ale s tím se nedá dělat nic, leda zařídit, aby se překrývaly jen tam, kde jde o dva kanály sterea, ne když jde o totéž. Pokud s tím má někdo přijít do styku poprvé, tak bych doporučil zapomenout na tuto komplikaci, riziko chyb je vysoké a radši si rozestavět bedny tak, aby se překrývaly minimálně, zahrada je k tomu asi docela vhodný prostor.

H.M.

[maro]

samozřejmě že repro bude v linii. jeden pár na "pódiu" a druhé dál v hledišti. jde mi v prvé řadě o to aby když bude jen jeden pár vepředu tak aby to nebylo pro přední řady moc nahlas nebo poslední zase aby neslyšely. tudíž představa byla jeden pár vepředu a bruhý cca 15m dál. no a tech 15m už je dost... tj nějakých 40ms? a to už je dost, ne?

[blaha]

Cca 13ms, je ještě použitelných. V divadle máme vykrývací bedny v sále a 10m už je znát.

Dobře se to nastavuje třeba na ťukání bubínku, nebo já si pouštím metronom z DAW. Taky by vykrývací bedny měly být nastaveny silou někde těsně pod ty hlavní, aby pocitově ten zvuk stále vycházel zpředu.

[Zdeněk Prodance]

Ano, toto je typický případ, kdy to dává smysl a jde vyjít zhruba ze vzdálenosti beden od sebe nebo ze vzdálenosti původního zdroje (nástroj, řečník...) a bedny. Přesněji už spíš podle dojmu, protože ty vlnoplochy skutečně nelze dostat do zákrytu jednoduše proto, že mají v místě poslechu už velmi různý radius. 1m od bedny metrový, 16m od druhé bedny 16metrový. Naštěstí si menší rozdíly ucho přebere a pokládá je za blízké odrazy, stále lepší, než aby to bylo moc potichu anebo začínalo připomínat ozvěnu.

H.M.

[sledge]

Tuším že Linkwitz v nějaké publikaci o optimální vyzařovací charakteristice beden (do poslechové místnosti) psal celkem zajímavé informace ohledně tohoto:

1) Odraz od země poslechově nevadí, nejspíš se podílí na vnímání výšky zdroje zvuku
2) zpoždění signálu (tehdy míněny difrakce) do 1 ms (0,34 m) se subjektivně stávají součástí barvy zvuku, zatímco nad 6 ms (2 m) už ne (vnímáme je osamostatně). Mezi tím je pravděpodobně více nebo méně "rozmazaný nekonkrétní zvuk".

Na druhou stranu vždy se dají postavít a vhodně nasměrovat dvě bedny a můžete si zkusit, jak budete poslechově vnímatzvuk z různých směrů (tedy různě zpožděný), nebo alespoň si zvuk nazpožďovat do sluchátek. Krátký poslech je nad veškeré teoretizování (sám jsem byl překvapen, jak relativně málo bylo slyšitelné zhoršení srozumitelnosti poslechu dvou beden cca 2-2,5 m od sebe s mono signálem při přecházení asi 2 m od nich zleva doprava, přičemž teoreticky je lokalizace a všecho úplně v háji)