Zkreslení reproduktorů

[Petr Z.]

Zdravím všechny,
otázka - prosba přímo na pana Mašína.
Dostal jsem se do sporu s jedním "odborníkem", on je to prodejce a distributor všeho možného od levnějších PA až po HiFi soustavy okolo 60-80T za pár.
Oproti mému přesvědčení, vyplývajícímu z vlastních zkušeností mi sveřepě tvrdil, že i dobré PA basové reproduktory mají vždy minimálně jednou takové zkreslení, než HiFi reproduktory podobných průměrů a příkonů.
Nedokázal jsem mu to vyvrátit ani za použití všech možných logických argumentů, které mě napadaly a vyplývají ostatně i z mé praxe.
Prosím Vás tedy o vyjádření, vyplývající z Vašich bohatých zkušeností při měření všeho možného.
Vezměme prosím modelový případ:
1. PA basový reproduktor dobré, renomované značky, 12", RMS příkon 100W, charakt. citlivost 98dB/W/m, optimál. ozvučnice.
2. HiFi basový reproduktor dobré, renomované značky, 12", RMS příkon 100W, charakt. citlivost 89dB/W/m, ozvučnice dtto.

Jak na tom budou oba porovnávané reproduktory se zkreslením při 1W, 10W a plném příkonu?
Díky za fundovanou odpověď.
P.Z.

[istuchlik]

No "jednou takové zkreslení" znamená stejné zkreslení a s tím se asi dá bez problémů souhlasit. Pokud by tvrdil, že PA má dvojnásobné zkreslení, tak to už by mohlo být téma k diskusi...

[Petr Z.]

Ale ano Ivane, myslel jsem to tak, prostě ještě jednou tolik, tedy dvojnásobek. Asi jako 2% a jednou tolik k tomu jsou 4%.
Ale uznávám, hloupě napsáno.

[Palko]

Vynikající téma.

Sám jsem o tom také mnohokrát přemýšlel a také se velmi těším na odpověď pana Zdeňka.
Doteď jsem si to vysvětloval tak, že kdyby byl citlivější reproduktor zároveň i se stejně kvalitním zvukem pak by nemělo smysl vyvíjet a vyrábět ty pro HiFi a studiové monitory.
Stačily by jedny reproduktory.
Myslím, že při návrhu reproduktoru jsou pro PA a pro HiFi (studiové monitory) jiné požadavky.
Pro HiFi je obětovaná citlivost ve prospěch kmitočtovému průběhu a zkreslení. Protože se počítá, že malá citlivost se dorovná vysokým výkonem zesilovačů pro HiFi (klidně pro obývák 2x200W).
Pro PA je podle mě zase důležitějším parametrem citlivost a max SPL. Protože se počítá, že např. kmitočtový průběh se dorovná procesingem.

To je můj názor ale opravdu si myslím, že pan Zdeněk nám k tomu může říci mnohem víc.

Palko.

[Zdeněk Prodance]

K tomu se kupodivu moc tvrdých fakt najít nedá, protože měření zkreslení u reproduktorů a reprobeden není tak běžné a snadné jako jiná, já to nedělám, protože melissa to jednoduše z principu funkce neumí, je tam jen možnost zjistit, jestli už není signál po průchodu zařízením zkreslený tak, aby to ohrozilo přesnost jiných měření. Běžně měřilo zkreslení například Selenium, grafy jsou na jejich datasheetech, taky BMS se myslím prsilo minimálně u driverů grafy, co se týká beden, tak nezávislá měření produkoval například Production Partner (i když tam to bylo spíš jako vedlejší produkt zjišťování skutečného max. SPL, tedy pro poměrně vysoké hodnoty zkreslení). Já bych se o tom s žádným hifistou nehádal, pro jeho byznys je zásadní nikdy nepřipustit, že by to mohlo být jinak a i to "zkreslení" je velmi široký pojem a asi bychom skončili u toho, že sice například THD pro nějaké SPL je stejné nebo i nižší, ale on a všichni recenzenti slyší, že je to z PA špatně, což jim nijak vyvrátit nepůjde. Navíc z principu se budeme pohybovat na velmi rozdílných úrovních SPL a to vždycky bude generovat různá zkreslení nikoli jen v reproduktoru, ale v prostředí a v receptorech (uši i mikrofony). Tedy ten modelový příklad je naprosto nesmyslný, do PA by mělo jít vzhledem k jeho vyšší citlivosti maximálně 12,5W a ne 100W. Jinak to nejde porovnávat ani měřením ani poslechem.

H.M.